Kyanidová kocovina

Kdo ponese odpovědnost za otravu Labe

Rybáři nečekají, až na Labi mezi Kolínem a Mělníkem roztají ledy a jarní řeka teprve odhalí všechny újmy na rybách po kyanidové havárii (EURO 4/2006). Bez ohledu na dosud nezjistitelnou skutečnou výši škod přistoupili rybáři na mimosoudní vyrovnání v podobě dvou milionů korun, které jim nabídl původce znečištění - Lučební závody Draslovka Kolín. „Nemůžeme nad mrtvou řekou čekat pět let, než o náhradě škody rozhodne soud. Zarybňovat běžnými druhy a odchovávat plůdky původních druhů musíme začít hned, abychom do tří čtyř let vrátili řeku do původního stavu. Dohoda to umožní,“ vysvětluje tajemník středočeských rybářů Pavel Horáček.

Účinná lítost.

Ještě žádný český viník velké ekologické havárie se nezachoval k poškozeným tak vstřícně. V průběhu vyjednávání dohody však přišla Draslovka s podmínkou, aby rybáři před jejím podpisem odvolali podaná trestní oznámení. Podmínka ale nebyla splnitelná a do psané podoby smlouvy se nikdy nedostala. „Stáhnout podaná trestní oznámení totiž nelze,“ vysvětluje Horáček. Také generální ředitel Draslovky Pavel Brůžek nyní zdůrazňuje: „Realizace této dohody není vázána na stažení podaných trestních oznámení. Podmínkou dohody není ani ukončené vyšetřování, ani jednoznačné prokázání viny naší společnosti. Dohoda platí, přestože nevyžaduje kvantifikaci skutečného úhynu ryb, ani doložení příčinné souvislosti mezi ním a otravou kyanidy. Jedinou smluvní podmínkou je, že zdroje poskytnuté v rámci dohody budou plně věnovány na zarybnění poškozeného úseku Labe.“ Rybářský svaz bude muset management Draslovky informovat pouze o počtu vysazených ryb. O jejich rozdělení mezi jednotlivé revíry si bude rozhodovat Středočeský rybářský svaz.
Čas ukáže, zda dobrovolným předáním nemalých prostředků poškozeným rybářům sleduje Draslovka opravdu jen bohulibý cíl obnovení života v řece, který sama zahubila, nebo počítá s využitím institutu účinné lítosti v trestním řízení, které je na spadnutí. V této chvíli případ intenzivně vyšetřuje a osoby za havárii přímo odpovědné hledá Policie ČR. Společnost Lučební závody Draslovka ovšem musí ve stejné chvíli čelit i dvěma správním řízením. Krajský úřad se zabývá porušením havarijního zákona a Česká inspekce životního prostředí se už připravuje zahájit správní řízení pro porušení zákona o vodách.

Kyanid a trest.

Jen státní podnik Povodí Labe, který sehrál klíčovou roli v monitorování postupujícího znečištění a zorganizoval přílivovou vlnu z vltavské kaskády, aby byly kyanidy naředěny dříve, než překročí státní hranici, se necítí být havárií nijak dotčen. „Jen jsme plnili povinnosti ze zákona, a když nebezpečí pominulo, už se nás to nijak netýká,“ vysvětluje organizační ředitel Václav Jirásek. „Povodí Labe nemá proč podávat trestní oznámení,“ dodává.
Velice rozezlen nad chováním Draslovky při havárii je náměstek středočeského hejtmana Vilém Žák: „Draslovka porušila všechny základní úkony, které měla před havárií i při ní udělat. Její pracovníci prováděli za provozu nedovolenou údržbu a nehlídali čidla. Když závadu zpozorovali, nejednali dle havarijního plánu a neudělali opatření, která by zabránila úniku kyanidů do kanalizace. Firma nepodala včas hlášení o havárii, a naopak se ji snažila ututlat,“ poukazuje Žák. Ani krajský úřad však nebude na Draslovku podávat trestní oznámení, ale zahájí správní řízení o udělení pokuty za nerespektování havarijního plánu a porušování zákona o haváriích.
Desetimilionová pokuta za znečištění labské vody kyanidem jako by se stálým opakováním už stala samozřejmostí. Ale není tomu tak. „Na výši pokuty se mne vůbec neptejte,“ varuje vedoucí oddělení ochrany vod České inspekce životního prostředí v Hradci Králové Petr Makovský. „Jsme složkou, která shání důkazy. Když je shromáždíme, navrhneme i výši pokuty. Schvaluje ji však několik stupňů úředníků nad námi, někdy i sám ministr. Do poslední chvíle sám nevím, jak vysoká ta pokuta bude. Navíc platí zásada, že se během správního řízení stejně nic veřejně nesděluje,“ vysvětluje Makovský.
Upozorňuje, že na základě nového správního řádu má možnost se k vyšetřování vyjádřit i kontrolovaná strana. Než rozhodnutí nabude právní moci, nějaký čas to potrvá. Kvůli opožděnému oznámení havárie měl Makovský k dispozici pouze nepřímé důkazy, jak nalézt viníka. „Jsem rád, že se to podařilo a že se viník nakonec k odpovědnosti sám přihlásil. Nikdy se však už nedovíme, kolik kyanidů do Labe uniklo. Odhaduji to na tři čtyři kubické metry. Nádrž, ze které vytekly, byla dosud klasifikována jako zdroj mírného rizika. To se bude muset změnit,“ soudí Makovský.
I tento státní úřad využívá pro nápravu jen svých vlastních pravomocí a necítí potřebu podávat trestní oznámení. Nebude za těchto okolností mimosoudní dohoda viníka s poškozenými na překážku projednávání trestní odpovědnosti?

Odkládat se nebude.

Uzavření dohody rybářů s představiteli Draslovky nebude mít žádný vliv na trestní řízení, posuzující odpovědnost za vzniklé škody. Ujišťuje o tom vedoucí oddělení hospodářské kriminality Policie ČR v Kolíně Vladislav Tvrdík a připomíná: „Trestní řízení nebude řešit otázku, zda vznikla škoda na rybách, ale zda bylo poškozeno životní prostředí. A vše nasvědčuje tomu, že to skutečně byla ekologická havárie. Zákon vyžaduje jako podmínku alespoň dva kilometry poškozeného toku, v tomto případě jich bylo určitě více než padesát. Největším problémem bylo dokázat, že opravdu jde o otravu kyanidem. V odumřelých živých organismech se tento jed rychle odbourává a po 48 hodinách už po něm není stopy“.
Na rozdíl od krajského úřadu policii vůbec nezajímá, zda původci havárii včas oznámili. To nemůže být předmětem trestní odpovědnosti. Na druhé straně pozdní oznámení úniku kyanidů znemožnilo včas prozkoumat uhynulé ryby na horním toku. Teprve v odeznívající vlně kyanidového zamoření se podařilo identifikovat příčinu úhynu ryb. A už je policistům takřka na 99 procent jisté, že vražedným jedem byl kyanid.
„Ve vyšetřování velikosti ekologických škod nechceme dělat předčasné závěry. Až to počasí dovolí, prozkoumají naši potápěči i dno. Teď nebudeme kvůli uhynulým rybám a jiným vodním živočichům ve dvacetistupňových mrazech riskovat životy lidí,“ uvádí Tvrdík.
Lidem či jejich studnám se havárie naštěstí vyhnula. Proto je vyšetřovaný trestný čin kvalifikován pouze jako ohrožení životního prostředí. Druhý nabízející se paragraf trestního zákona o obecném ohrožení neshledali kolínští policisté jako aktuální.
Na rozdíl od správních řízení, která se vedou proti firmě, musejí policisté obvinit konkrétní osoby. Jak se na hledání konkrétního viníka ve své firmě dívá vlastník Draslovky Pavel Brůžek? „Firma poskytuje plnou součinnost všem orgánům, které se zabývají vyšetřováním havárie na Labi. Ve svém vlastním zájmu prošetřuje příčiny havárie i interně a podniká všechna potřebná opatření, aby se taková událost nemohla opakovat,“ uvádí Brůžek.
Jak to tak někdy bývá, časem se takový zapeklitý problém ocitne ad acta… „Ani náhodou, takovou kauzu by šlo jen těžko odložit. Někdo za to odpovědný být musí. Nelze se skrývat za obecnou odpovědnost akciové společnosti. Mají na krku malér za miliony, dostanou miliony pokut od správních orgánů. Musí být zřejmé, kdo co zavinil,“ říká Tvrdík.