Zavedení Internetu a jeho masové využívání bylo bezesporu revoluční změnou v životech lidí. Byla to podobná událost, jako když kdysi přišel „ten slavný den, kdy k nám byl zaveden, elektrický proud“.
Zkusme se v následujících řádcích krátce zamyslet nad dalším vývojem internetové komunikace a zejména zajištěním její kybernetické bezpečnosti.
Kyberbezpečnost se totiž začne dotýkat i oborů, které to dnes nijak nevnímají. To vše především díky rozvoji Internetu věcí (Internet of Things, /IoT). Tento fenomén bude totiž stále více ovlivňovat každou naši činnost. Nejen lidé vybaveni komunikační technikou, ale i „věci“, jako jsou vozidla, spotřební i průmyslová elektronika, lékařské přístroje, vzdálené senzory monitorující parametry životního prostředí a další a další zařízení, budou připojeny do sítí a jejich prostřednictvím k Internetu. Každým dnem počet takových zařízení stoupá. Tento vývoj dalekosáhle ovlivní ekonomiku a stane se výzvou pro budoucí koncepci kybernetické bezpečnosti a její implementaci do sítí IoT, výzvou pro obchodní operace i partnerské ekosystémy. Internet věcí se tak stává stimulem obrovské „demokratizace“, kdy data jsou v reálném čase sdílena v takovém rozsahu jako dosud nikdy. Paradoxně tato zásadní přednost, tj. potenciál okamžitě sdílet data s kýmkoli a s čímkoli, vytváří obrovskou bezpečnostní hrozbu. IoT tak bude vyžadovat revizi strategií rizikového managementu, nové nástroje pro vyhodnocení bezpečnosti sítí i revizi obchodních modelů.
IoT vyžaduje nový přístup ke kybernetické bezpečnosti především z důvodu obrovského množství sdílených dat. To je rychle se vyvíjející trend, s nímž se trhy průmyslových zařízení dosud nevyrovnaly.
Sdílená data Internetu věcí a jejich další používání v mnoha aplikacích tak generují stále nové a naléhavější otázky a problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Týká se to zejména kritické infrastruktury – elektrorozvodné sítě, plynovodů a ropovodů, mostů, tunelů atd. Uvedené trhy se dynamicky zajímají o potenciál úspory nákladů a zvýšení výkonu. Tyto snahy přitom většinou počítají právě s účastí technologií Internetu věcí. Bez přehánění tak můžeme říci, že funkční infrastruktura naší společnosti a bezpečný přístup k dostatečným energetickým zdrojům závisejí na ustavení nových systémů kybernetické bezpečnosti orientovaných na Internet věcí.
Jistě není náhodou, že se v uplynulém měsíci odehrálo hned několik konferencí zaměřených na kybernetickou bezpečnost.
V rámci jedné z nich bylo v Brně za účasti zahraničních hostů slavnostně otevřeno Národní centrum kybernetické bezpečnosti. IT bezpečnost se tak stává součástí národní bezpečnosti, a tedy věcí také politickou.
To ovšem nic nemění na skutečnosti, že potenciál IoT přinášet významnou přidanou hodnotu uživatelům i celé společnosti je ohromný. A režim kybernetické bezpečnosti by rozhodně neměl hrozit jeho omezováním.
l
O autorovi| RNDR. PETR BENEŠ• viceprezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory, šéfredaktor odborného měsíčníku Sdělovací technika
