Ke protestům kyperské Goldenfrazil se připojí i holandská MEI
Pravděpodobně do konce září se na základě požadavku jednoho z minoritních akcionářů uskuteční mimořádná valná hromada Unipetrolu. Body jejího programu ještě nejsou známé, avšak témata jsou zřejmá. Někteří akcionáři neustále tvrdí, že PKN Orlen Unipetrol stabilně poškozuje. Nejprve podhodnoceným povinným výkupem akcií, v současné době nestandardními postupy při prodeji dceřiných firem či neprůhledným a pro Unipetrol nevýhodným uzavírání smluv. Není však příliš jasné, čeho vůbec chtějí akcionáři disponující několika málo procenty na mimořádné valné hromadě dosáhnout.
Novinky z Kypru.
Pře minoritních akcionářů s novým polským vlastníkem tuzemského petrochemického holdingu nejsou novinkou. Boj proti PKN Orlen zahájila již v průběhu léta loňského roku tuzemská brokerská společnost Atlantik FT patřící do skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka. PKN Orlen v době, kdy se cena akcie Unipetrolu pohybovala okolo dvou set korun, nabídl při odkupu minoritním akcionářům 103 korun za kus. Atlantik ovládal okolo sedmi procent Unipetrolu a razantně proti takové ceně protestoval. Jeho strategií, jež jen o vlas nevyšla, bylo svolání valné hromady ještě předtím, než PKN Orlen kvůli tahanicím o výkupní cenu stihne nabýt hlasovací práva. Se svými sedmi procenty by poté Unipetrol v podstatě ovládl. Zářijový sjezd akcionářů Unipetrolu nakonec nevešel do českých ekonomických dějin pouze proto, že komise za zvláštních okolností schválila o několik korun zvýšenou nabídku a PKN mohl valné hromadě připomenout sílu svého podílu, jenž činí 67 procent. Rok přešel a chystá se další mimořádná valná hromada. Tentokrát bude svolána na žádost kyperské společnosti Goldenfrazil Limited, která disponuje přibližně 3,7 procenta akcií Unipetrolu. Spekulace části trhu, že Goldenfrazil je ovládán Atlantikem, mluvčí této firmy Dagmar Adamcová popírá. „Atlantik FT ani Atlantik Financial Holding nemají řádnou majetkovou vazbu se společností Goldenfrazil,“ uvedla Adamcová. Na základě podnětů této firmy již Česká národní banka a Komise pro cenné papíry zkoumají průběh další valné hromady, tentokrát z jara letošního roku. Goldenfrazil v podáních napadá průběh této valné hromady a také její výsledek. Unipetrol však jeho snažení sleduje s alespoň na odiv dávaným nadhledem. „Pokud minoritní akcionáři zpětně napadají platnost, průběh i výsledky valné hromady, Unipetrol chápe tento postup jako velmi nestandardní, ale respektuje ho. Analyzujeme daná obvinění a budeme znovu hledat utvrzení, že všechny právní předpisy a postupy během mimořádné valné hromady byly splněny. Unipetrol hodlá spolupracovat s Českou národní bankou i Burzou cenných papírů Praha a je připraven poskytnout veškerá vysvětlení. Věříme, že se ukáže, že společnost Unipetrol jednala správně,“ píše firma ve svém stanovisku.
Chceme informace.
Protesty Kypřanů souvisejí především se způsobem, jakým PKN omezil menším akcionářům přístup k informacím o firmě. V úvodu valné hromady konané 13. dubna letošního roku totiž PKN prosadil změnu stanov, která jak vyplývá z interpretace některých minoritních akcionářů, oslabuje pozici Unipetrolu na úkor jiných společností ze skupiny PKN Orlen. Unipetrol prý má být obětovaný zájmu celku. „Valná hromada Unipetrolu rozhodla o změně stanov společnosti, a to takovým způsobem, že vyňala z působnosti valné hromady schvalování strategických cílů a základních úkolů dlouhodobého podnikatelského plánu a jejich změn. Nadále tedy tyto cíle stanoví představenstvo s tím, že jediným kontrolním mechanismem ve vztahu k rozhodnutím o základních budoucích postupech společnosti je povinné stanovisko dozorčí rady a vyjádření výboru pro strategii . S ohledem na to, že jsou orgány Unipetrolu ovládány hlavním akcionářem, společností PKN Orlen, neexistuje jakákoli kontrola, dokonce ani možnost přístupu k informacím, ze strany ostatních akcionářů,“ uvádí Goldenfrazil v podání centrální bance, jež má týdeník EURO k dispozici. Vedení Unipetrolu se k těmto námitkám nevyslovilo. Ve zveřejněném prohlášení pouze zazněla garance, že jeho statutární orgány jednají vždy v souladu se zákonem a na základě pravidel corporate governance. „Zároveň chceme zdůraznit, že veškeré naše kroky, včetně nakládání s aktivy, jsou řízeny našimi nejlepšími zkušenostmi s důrazem na dlouhodobou stabilitu a zájmy akcionářů,“ uvedl Unipetrol s tím, že ani Goldenfrazil Limited, ani jiní minoritní akcionáři v dubnu nepodali žádný oficiální proces či návrh na anulování valné hromady. Problémem, na který se Goldenfrazil snaží upozornit ČNB a burzu však je, že minoritní akcionáři ke smysluplnému vyjádření na valné hromadě nedostali prostor. Na avizovanou změnu stanov, která se v dubnu měla projednávat, totiž PKN v posledním možném termínu podal protinávrh, kterým pravomoci valné hromady okleštil. Nejprve se totiž jednalo o změně stanov, teprve poté bylo na programu jednání o strategii firmy. Po schválení změny stanov však vedení valné hromady oznámilo, že strategická rozhodnutí akcionáři nemohou projednávat, neboť již nespadají do příslušnosti valné hromadě. O prodeji některých součástí Unipetrolu se tedy vůbec nejednalo.
Kaučuk na prodej.
V současné době jsou na prodej dvě poměrně lukrativní součásti Unipetrolu. V Kaučuku má Unipetrol stoprocentní podíl a nyní exkluzivně jedná o jeho prodeji s polskou firmou Dwory. Ve tendru na Spolanu, ovládanou Unipetrolem z 80 procent, hraje prim chemička Anwil, jež s PKN Orlen v Polsku úzce spolupracuje. Goldenfrazil tvrdí, že prodej těchto společností je netransparentní a nevýhodný. „Ostatní akcionáři Unipetrolu nemají k dispozici základní informace týkající se nejzásadnějších kroků společnosti, jako jsou převod sta procent akcií Kaučuku či převod celé majetkové účasti ve Spolaně. Co se týká prodeje Kaučuku, ostatní akcionáři především neznají podmínky tendru,“ uvádí Goldenfrazil. Napadá především vyloučení mnoha účastníků tendru na koupi Kaučuku a zahájení exkluzivního vyjednávání s polskou firmou Dwory. Odvolává se na informace z tisku, ze kterých vyplývá, že například finanční skupina J&T nabídla za Kaučuk o 1,2 miliardy korun více než Dwory. Místopředseda představenstva Orlenu Cezary Smorszczewski, zodpovědný za integraci Unipetrolu, kontroval prohlášením, že cena není jediným kritériem. Posuzuje se prý také schopnost zájemce zajistit další rozvoj prodávaných společností a podpora dosavadních dodavatelsko-odběratelských vztahů s dalšími společnostmi holdingu.
Jiný problém, stejný adresát.
Třetím do hry, jak vyplývá z informací týdeníku EURO, se pravděpodobně ještě tento týden stane Paramo, další z dceřiných firem Unipetrolu. Tentokrát nejde o prodej podniku polským firmám, ale o údajné snižování jeho hodnoty prostřednictvím nevýhodných smluv. V Paramu drží podíl téměř patnácti procent prostřednictvím holandské společnosti MEI, mimo jiné Het Tsjechie en Slowakije Fonds a Midden Europese Beleggingsmaatschappij, které akcie získaly před třemi lety od SPGroup Pavla Sehnala přibližně za 100 milionů korun, vydaly tedy 500 korun za akcii. Při povinném výkupu jim za jednu akcii nabídl PKN nejprve 701 korun a výnos okolo 200 korun na akcii se pravděpodobně zdál Holanďanům nízký. Navrhli svou cenu 1488 korun, což naopak nelahodilo sluchu spořivých Poláků. Z informací týdeníku EURO vyplývá, že MEI tedy připravuje proti Unipetrolu podobnou sérii právních kroků jako Goldenfrazil. Právníci již prý veškeré podklady připravili a nyní je na investorech, jakou posloupnost svým aktivitám dají. Výzvy burze i dozorovému orgánu se mohou ukázat jako neúčinné, ale neustálé svolávání valných hromad klidu k restrukturalizaci podniku jistě nepřidá.
Jak Goldenfrazil, tak MEI, se snaží donutit PKN, aby neuzavíral dle jejich názoru nevýhodné smlouvy a netuneloval Unipetrol. Vzhledem k jejich velmi omezeným vyjednávacím možnostem však zůstává otázkou, zda je transparentnost pravou příčinou jejich snažení. Vyloučená není ani snaha o výhodný prodej jejich podílů. MEI je správcovská firma poměrně renomovaných fondů, s akciemi Het Tsjechie en Slowakije Fonds se například obchoduje na amsterodamské burze, a investici si znehodnotit určitě nenechá.
Zákon, to je bible.
Jelikož je možné, že mimořádné valné hromady budou v Unipetrolu až příliš obvyklým jevem, hodlal týdeník EURO zjistit, kdy se má valná hromada konat. Měla by platit lhůta 40dní, ale firma si ji může stanovit jinak. Jelikož stanovy Unipetrolu se zdají být poměrně luxusním zbožím, které nelze jednoduše získat nejen oficiální, ale ani neoficiální cestou, vznesl týdeník EURO oficiální dotaz. Odpověď zástupkyně společnosti Daniely Velové je jako z jiného světa. „Rozhodnutí o svolání případné mimořádné valné hromady bude učiněno v souladu s českými zákony,“ uvedla Velová. Ve světle celého prodeje Unipetrolu a následného schvalování výkupní ceny nezbývá než se zamyslet, zda by se něco stalo, kdyby v souladu s českými zákony nebylo. Nebo jak vlastně svou odpověď vedení Unipetrolu myslelo?
