Na útulné terase člověk neví, kam se podívat nejdřív. Jestli na obecní rybník, nebo cihlovou budovu s hvozdem, která vypadá, jako by právě prošla nákladnou a velmi citlivou rekonstrukcí. Jenže až do dubna 2014 tady byla jen tráva.
Pivovar Kytín zkrátka klame atmosférou. Jde o úplně novou budovu, která se „jen“ stavěla podle tradic.
„Všichni jsme věděli, že přes Kytín chodí turisté a jezdí tudy cyklisté. Ale je jich tolik, že nestíhám vařit, natožpak dodávat moje pivo do jiné hospody,“ popisuje sládek Petr Růžek. S myšlenkou na pivovar přišel kytínský podnikatel Michal Pomahač, jehož firma tu vyrábí dveře.
Původně to mělo být muzeum historických automobilů s menším barem, idea se však nakonec úplně změnila.
Protože podnik necílí jen na turisty, ale měl by „sloužit“ především Kytínským jako středobod společenského života, Petr Růžek se při tvorbě receptů ptal zdejších, jak by pivo mělo chutnat. „Sám jsem chtěl dělat sladší. Lidi ale tvrdili, že chtějí hořké,“ říká Růžek s úsměvem.
Co vlastně sládek, který předtím pracoval i ve smíchovském pivovaru, uvařil, mohli hosté poprvé zjistit předloni 25. února. A podle Růžka se pivo spotřebovalo bleskovou rychlostí.
I když Petr Růžek vaří třeba i třináctistupňový svrchně kvašený speciál, prioritou je tu desítka a dvanáctka. A na ně jsme se zaměřili.
Ochutnávání jsme začali Kytínskou 10°. Zdejší světlé výčepní avizuje pivovar jako svou chloubu. Nezbývá než souhlasit. Pivo s jasnou sladovou vůní nabízí pijákovi poměrně hořký zážitek ozdobený příjemným řízem a především sytou chmelovou chutí. Výčepní piva většinou nejsou příliš zajímavá, ale kytínské ozdobené dobrou pitelností si zaslouží obdiv.
Pokud ovšem hledáte extrahořký ležák, je tu Kytínská 12°. Málokterá česká dvanáctka se může pochlubit tak výraznou hořkostí. I díky jasnému řízu je velmi „nakopávající“.
Vzhledem k začínající letní a turistické sezoně je ale naše doporučení jednoznačné. Pokud v rámci brdských výletů dorazíte do Kytína, objednejte si desítku.
Pivovar Kytín
Kytín 205 Sládek: Petr Růžek
