Hejtmani se bojí o peníze a brojí proti centralizaci
Ministerstvo pro místní rozvoj, kterému - přinejmenším do příštích voleb - šéfuje Petr Lachnit, bude řídit obrovské toky peněz z Evropské unie do Česka. Vláda totiž pověřila (23. ledna) ministra Lachnita, aby společně se zástupci regionů připravil programové dokumenty, jež mají umožnit čerpání částek ve výši desítek miliard z fondů EU pro regionální pomoc od roku 2004, tedy po vstupu Česka do unie. Na ministerstvu vzniknou příslušné řídící orgány a bude se tam tedy rozhodovat o tom, do jakých projektů peníze z evropské pomoci zamíří.
Lachnitův úřad vůbec neměl vítězství předem jisté. Na uvedené pravomoci si dělalo zálusk ministerstvo financí a také samotní hejtmani. Mnozí z nich se s porážkou nesmířili. „Rozhodovat se má přímo v regionech,“ řekl v rozhovoru pro týdeník EURO hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc (ODS).
Nárok na finance ze strukturálních fondů mají automaticky všechny české regiony kromě hlavního města Prahy, neboť výše jejich hrubého domácího produktu na hlavu nedosahuje úrovně 75 procent průměru unie. Praha by mohla získat pomoc třeba pro ty své čtvrti, které poznamenala krize místních podniků. Podmínkou čerpání peněz jsou však životaschopné projekty v oblasti budování dopravní infrastruktury, životního prostředí, průmyslu, rozvoje lidských zdrojů, turistiky či rozvoje venkova.
Zrušte ministerstvo!
Hejtman Šulc je přesvědčen, že vláda rozhodla o další centralizaci, která bude bránit tomu, aby se peníze skutečně dostaly do regionů. Tvrdí, že ministerstvo pro místní rozvoj se „zapouzdřilo a zakonzervovalo“ a neslouží regionům, nýbrž samo sobě. Šulc je názoru, že jedinou šancí je toto ministerstvo „zrušit a rozprášit“.
Ve skutečnosti však Lachnitův úřad naopak získává pádný důvod pro svou další existenci. Náměstek ministra Čestmír Sajda se domnívá, že případné zrušení ministerstva by nic nevyřešilo. „V zemích Evropské unie patří ministerstva pro regionální záležitosti k těm nejdůležitějším,“ řekl Sajda týdeníku EURO. „Ministerstvo je možné přejmenovat nebo dokonce zrušit, ale jeho činnost by pak byla pouze převedena jinam.“
Čestmír Sajda uvádí, že právě Evropská komise požaduje (doslova „silně doporučuje“), aby se vypracovával Společný operační program pro všechny regiony na centrální úrovni. Zároveň však ujišťuje, že ministerstvo nebude o umístění peněz v žádném případě rozhodovat samo, ale vždy za účasti představitelů regionů a ostatních resortů. „Nechceme rozhodovat o tom, co se bude dělat v Pelhřimově nebo Krnově,“ dodává Sajda.
Výhody „centralizace“.
Hejtman Jiří Šulc sice připouští, že zástupci regionů se budou na přípravě společného programu podílet, ale nijak ho to neuklidňuje: „Pořád to bude jedna centrální komise. Nemám chuť ani sílu ovlivňovat záležitosti jiných krajů.“
Čestmír Sajda ovšem upozorňuje i na další výhody „centralizace“. Čerpání peněz ze strukturálních fondů je poměrně náročný proces. Ne všechny regiony budou schopny vypracovat kvalitní operační program a obhájit ho v Bruselu. Na konkurenční boj s ostatními státy unie se musí připravit i předkladatelé jednotlivých projektů. Ministerstvo pro místní rozvoj proto může nabídnout potřebné know-how (i díky zkušenostem s pomocí z fondů EU pro kandidátské země), připomíná. Brusel navíc požaduje, aby měl na české straně jednoho „zastřešujícího“ partnera.
Evropská unie však na druhé straně rovněž žádá, aby byly odděleny funkce řídícího orgánu (ministerstvo pro místní rozvoj) a platebního orgánu pro strukturální fondy, jímž bude na základě vládního verdiktu ministerstvo financí. „Zatímco platební orgán má technicky zajišťovat správnost platebních toků, řídící orgán je zodpovědný za celou implementaci programu včetně zajišťování přípravy programu, dohledu nad výběrovými řízeními a celkové koordinace s orgány Evropské komise,“ upřesňuje Jiří Švarc z Centra pro zahraniční pomoc při ministerstvu financí.
Za pět minut dvanáct.
Česká vláda rozhodovala o určení řídících a platebních orgánů pro strukturální fondy a fond soudržnosti téměř na poslední chvíli. Zpráva Evropské komise na konci minulého roku konstatovala, že Praha dosud nemá tuto záležitost vyřešenou a označila ji za velmi naléhavý úkol.
Pozorovatelé upozorňovali, že na rychlosti vládního rozhodnutí závisí také to, kdy Česko získá část financí z projektu Phare na rok 2002. Jde o peníze, jež mají sloužit právě přípravě kapacit na využívání strukturálních fondů. Brusel naznačil, že může poskytnutí těchto peněz zabrzdit. „Centrum pro zahraniční proto velmi přivítalo zrychlení rozhodovacího procesu o těchto řídících a platebních strukturách,“ uvedla ředitelka Centra Jana Hendrichová.
Čestmír Sajda připomíná, že vládní rozhodnutí umožnilo zahájit jednání s Evropskou unií o kapitole „regionální politika“. Praha by ji ráda uzavřela ještě v tomto pololetí.
