Pexeso Pexeso využívají firmy, města či filmoví producenti k reklamě. Na rozdíl třeba od reklamních letáků totiž lidé pexeso nezmačkají a nevyhodí. Společenskou hru si naopak schovají a baví se s ní doma nebo na dovolené.
O pexesu, jakési nekorunované tradiční české značce, ví v Česku asi nejvíc dvaatřicetiletý Petr Mičánek z jihomoravské Lomnice u Tišnova, který je sbírá od klukovských let. Dnes vlastní 650 pexes. Zatímco před rokem 1989 využívaly podle jeho zkušeností pexesa k propagaci asi tak tři tuzemské firmy, mezi nimi Československá spořitelna, dnes se stalo oblíbenou reklamní záležitostí.
„Jednak je vydávají města v rámci propagace cestovního ruchu, jednak firmy. Taková reklama není agresivní a je mnohem účinnější než běžně používaná. Lidé jsou k ní většinou vstřícnější,“ míní sběratel.
Jeho pexesa jsou odrazem doby, ve které vznikla. Stačí se probrat pečlivě srovnanými kartony většinou nerozstřihaných pexes. Najdete tu třeba tváře komunistických politiků i kartičky současných parlamentních stran, postavičky z večerníčků i z filmové pohádky Z pekla štěstí, mladého, ještě „ušatého“ Karla Gotta, i přehled současných horských hotelů.
Firma kalkuluje s tím, že pexeso skončí v rodině
„Obrázky hotelů jsou klasickým propagačním pexesem českých hor. Podobná mají města, informující o památkách či restauračních zařízeních. Jako chlapa mě zaujalo pexeso erotických poloh, propagující kondomy firmy Durex. Složité na zapamatování jsou třeba kartičky plechovek barev a laků, designově velmi zajímavé pexeso si vymyslela betonárka Zapa,“ vyjmenovává reklamní kartičky podniků Mičánek.
Nápadité pexeso Zapy vymyslel výtvarník firmy. Tvoří ho grafický obrazec. Betonářská společnost vydala pět tisíc kusů kartonů. Pokračovala vlastně v trendu propagace podniku, protože má pomalovaná auta i betonárky.
„Naši zaměstnanci i zákazníci mají děti, proto jsme se rozhodli také pro tuto zábavnou formu reklamy, která se velmi líbila. Dnes už jsou pexesa rozebrána a my uvažujeme o něčem podobném, ale chce to nový nápad,“ míní Veronika Cendelínová z oddělení public relations. Pexeso si nechala Zapa vyrobit v tiskárně ve Velkém Meziříčí, se kterou tradičně spolupracuje. Speciální podnik, který by se zabýval potiskem pexes, nehledala.
Stejné zkušenosti mají i společnosti, které nabízejí potisk hrnečků, triček či pexes. „Ano, v nabídce tuto službu máme, ale nikdo po nás pexeso zatím nechtěl,“ uvádí Martin Čermák ze zakázkového potisku MCprint v Třebíči. Na tuzemském trhu stále převažují reklamní předměty z textilu – potisky na trička, mikiny nebo kšiltovky. Představují 70 procent zakázek reklamních agentur. Pro společnosti, které zvolí pexeso k reklamě, je jednodušší obrátit se na tiskárnu i z finančních důvodů.
Rozdávají se i prodávají
„Například tři tisíce kusů kartonů pexes se nevyplatí dělat u nás, kde máme vysoké náklady na tisk. Přímo v tiskárně by to vyšlo zřejmě levněji. My bychom účtovali za jeden list pexesa 19 korun plus devatenáctiprocentní daň,“ vypočetl Čermák ze zakázkového potisku. To znamená, že by tři tisícovky pexesa přišly na více než 58 tisíc korun, zatímco tiskárny jsou schopny tuto zakázku udělat laciněji. Například chrudimská firma Reklama a tisk vyrobila loni pro královská (věnná města) 10 tisíc kartonů za 56 tisíc korun.
„Navíc se tisklo 72 kartiček, protože se na nich prezentuje devět měst po čtyřech obrázcích. Každé město tam mělo erb, vybranou památku, akci a symbol nebo typický předmět. Stihli jsme je vydat do sezony a buď je rozdáváme při prezentaci města nebo prodáváme třeba v informačních střediscích,“ uvedla vedoucí odboru kultury v Mělníku Zuzana Jansová.
Základní počet kartiček v pexesu je 32 dvojic, tedy 64 karet, které se poskládají do čtverce osm krát osm. Úkolem hry je vyhledat dvě kartičky se stejnými obrázky.
Ze stolu a koberce se stěhuje do počítače
Dříve bylo pexeso klasickou takzvanou stolní hrou, i když se kvůli množství kartiček hrálo někdy i na podlaze bytu. Ovšem svět počítačů neminul ani tuto zábavu a některé firmy už prezentují své výrobky na internetovém on-line pexesu. Například firma Spak na jedné straně pexesa inzeruje své logo, druhá strana kartičky skrývá její výrobky, různé druhy dresinků, jogurtů, majonéz, zálivek a podobně.
„Naše firma zadala agentuře, která pro nás zpracovávala webové stránky, aby na nich bylo něco pro děti. Agentura zvolila pexeso,“ vysvětlila on-line hru Romana Sallerová ze Spaku. O papírovém provedení pexesa firma neuvažuje.
Ve světě se hra jmenuje memory, tedy paměť. Prodává se už rozstřihaná, a jsou to tvrdé kartonové kartičky. „Pexeso je česká specialita,“ tvrdí šéf agentury Dobrý den a správce databanky tuzemských rekordů Miroslav Marek. To on zapsal sběratele pexes Petra Mičánka mezi rekordmany. Mičánek tvrdí, že v zahraničí je pexeso okrajová záležitost. „Když se po něm ptám v cizině, často nevědí, o co jde.“
Název pexeso údajně vymyslel malíř Josef Nesvadba, který asi před 35 lety namaloval to první české pexeso. Vzniklo ze sousloví: Pekelně se soustřeď!
