Francouzský parlament v reakci na vlnu veder v zemi vyhlásil stav klimatické nouze. Opozice nicméně tvrdí, že prezident Emmanuel Macron nemá žádnou ucelenou politiku, jak emise snižovat. Francie neplní ani své předchozí závazky ohledně snižování emisí, vyplývá ze zprávy poradního orgánu vlády.
Teploty se ve Francii přehouply přes 40 stupňů Celsia. Francouzská vláda reagovala tím, že v parlamentu prosadila vyhlášení klimatického nouzového stavu. Ministr životního prostředí François de Rugy uvedl, že se jedná o politickou deklaraci.
Má být součástí nové energetické a klimatické legislativy, jež zavazuje zemi galského kohouta k uhlíkové neutralitě v roce 2050. To znamená, že všechny emise skleníkových plynů musí být kompenzovány využíváním obnovitelných zdrojů energie případně zalesňováním krajiny. Podobný zákon v květnu přijala Velká Británie.
Opozice ale kritizuje prezidenta Macrona za to, že více mluví, než dělá, a reálné řešení dekarbonizace ekonomiky nenabízí. Francouzská vláda slíbila, že do tří let uzavře všechny své uhelné elektrárny a sníží podíl jaderné energie do roku 2035 na polovinu.
Třikrát víc než Praha. Milán vysadí tři miliony stromů
Ochránci životního prostředí tvrdí, že plán snižování emisí do roku 2050 je příliš pomalý. Deklarace francouzského parlamentu přichází v době, kdy na evropské úrovni Česká republika, Polsko a Maďarsko odmítly vyhlásit uhlíkovou neutralitu v roce 2050, napsal web euronews.com.
Nezávislá komise pro ochranu klimatu ve Francii uvedla, že země ambiciózní sliby o snižování emisí nedodržuje. Macronova variace Trumpova sloganu „Make our planet great again“ vyznívá v tomto ohledu tragikomicky. Zejména sektory dopravy, úspory v oblasti vytápění domů a průmysl závazek snížení emisí v letech 2015 až 2018 nedodržují. Macron byl přitom v letech 2014 až 2016 ministrem hospodářství, od roku 2017 je prezidentem.
V období 2015 až 2018 se produkce skleníkových plynů snižovala jen o jedno procento ročně. Francie musí podle komise, která je poradním orgánem vlády, do roku 2025 ztrojnásobit tempo snižování produkce emisí, aby splnila své cíle. Největší rozdíl mezi sliby a realitou představuje doprava. Emise se v tomto odvětví za posledních deset let reálně nesnížily.
„Neexistuje dostatečná modernizace dopravy. Pokud k ní dochází, je to v oblasti soukromého sektoru, nikoliv ve veřejné dopravě,“ kritizovala vládu klimatoložka a šéfka komise Corinne Le Quéréová. Také zateplování budov není dostatečně efektivní.
„Závazky Francie jsou ambiciózní, ale je nepravděpodobné, že budou splněny,“ dodala. Pravděpodobnost, že druhá největší ekonomika EU (po odchodu Británie) dosáhne uhlíkové neutrality do roku 2050, je malá. Loni Macron narazil s opatřením zavést uhlíkovou daň na pohonné hmoty. Vzniklo protivládní protestní hnutí Žluté vesty. Zejména Francouzům na venkově se nelíbilo, protože nemají jinou možnost než používat osobní automobily.
Dále čtěte:
Debakl nového reaktoru Flamanville: vadné svary prodraží elektrárnu o další miliardu eur
Francouzští novináři varovali před katastrofálním stavem deseti francouzských bloků
