Ladislav Kos: Za mě mluví deset v politice na Jižním městě

Ladislav Kos (Hnutí pro Prahu 11) postoupil v senátních volbách v Praze 11 do druhého kola. Soupeřkou mu bude bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková za ANO. „Nechci dávat plané sliby, na Jižním městě funguji v opozici nebo jako místostarosta desátý rok. Byl bych rád, aby mě lidé volili se znalostí toho, co dělám,“ říká politik, který se „zrodil“ z odporu proti politice Dalibora Mlejnského (ODS).

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte, jak se vyrovnával se sledováním agenturou ABL nebo že z nápadu „svého“ starosty na odtržení Jižního města od Prahy není nadšený.

Jak jste spokojen s výsledky prvního kola senátních voleb?

S výsledky voleb jsem spokojen. I když jak chodily průběžné výsledky, tak to bylo v našem volebním štábu hodně napínavé. Zpočátku jsem byl na 6. místě, protože se nejprve sčítaly menší okolní vesnice, kde bydlí spíš vysoko příjmové obyvatelstvo, které volí TOP 09. Vyrovnávat se to začalo, teprve když se sčítaly hlasy za Jižní Město, až se výsledky dostaly do podoby, v jaké jsou nyní. A postoupil jsem do druhého kola, za což jsem rád.

Proč by měli lidé volit v 2. kole právě vás? Na co byste je nalákal?

Já nějaké lákání upřímně řečeno nemám moc rád. Chtěl bych, aby mě lidé volili za to, co jsem posledních deset let na Jižním Městě a okolí dělal. Byl bych rád, aby mě lidé volili se znalostí toho, co dělám. Ale na druhou stranu je pravda, že se tomu musí „trochu napomoct“, takže jsem tyto věci zdůrazňoval a lidem jsem připomínal, že na Jižním Městě těch deset let funguju, ať už v rámci opozice nebo na pozici místostarosty, místo abych je lákal na prázdné sliby. Můžu pouze slíbit to, že v Senátu budu pracovat tak, jako jsem pracoval v roli zastupitele nebo místostarosty a budu s lidmi v kontaktu.

Máte v hlavě nějaký zákon, který se aktuálně nachází v legislativním kolečku a byl by potřeba přepracovat, dopracovat?

Tuto otázku jsem již dostal a nemám jí moc rád, protože jednotlivec v Senátu nezmůže vůbec nic. Na to musí být určitá podpora, třeba vytvořením nějakého senátního klubu tak, aby zákon či pozměňovací návrh dostal většinu. V současnosti se mi nelíbí Zákon o pravomocech Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prošel Senátem a Parlamentem. V tomto zákoně NKÚ nebyl schválený, aby kontroloval hospodaření krajů, obcí a městských akciových společností. A jelikož právě s hospodařením a vztahy mezi městem a městskými akciovými společnostmi mám z komunální politiky zkušenosti a musím říci, že špatné, uvítal bych, aby tento úřad jako nezávislý orgán tuto pravomoc měl a do kontroly mohl vstupovat. Obec nebo město tuto kontrolu nedělají tak intenzivně, jak by bylo potřeba.

A jaký senátní klub se chystáte utvořit?

Rádi bychom s kolegy senátory, kteří již v Senátu jsou (Václav Láska, Václav Hampl nebo Eliška Wágnerová) a s dalšími, kteří by mohli vzejít z doplňovacích voleb jako Renata Chmelová, založili Klub nezávislých nebo zelených složený z nestranických senátorů.

Do jakého výboru v senátu plánujete kandidovat?

Zatím bych tomu nechal volný vývoj, nebude to pravděpodobně záležet jenom na mně. Blízký mi je Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, ale vzhledem k mé dlouholeté podnikatelské minulosti bych přemýšlel i o Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Kandidujete za Prahu 11. Jak byste z pozice senátora chtěl této MČ pomoci?

To je zase ten přesah senátorské práce do daného obvodu. Určitě na některé problémy může senátor lépe dosáhnout než zastupitel nebo radní. Ale nechtěl bych zde slibovat nesplnitelné. Vycházel bych z konkrétních problémů Jižního Města. Jedním z nich je „profláknuté téma“ pražského okruhu, které před volbami všichni kandidáti na Praze 11 vytáhli, aniž by na tom v předchozích letech něco udělali. Teď všichni křičí, jak se zasadí o jeho rychlou dostavbu, přičemž ta samotná dostavba již běží samostatným úřednicko-administrativním postupem. Na původní trasu byla zadaná EIA, takže už s tím politici těžko mohou něco dělat. Proces běží.

O který úsek se jedná?

Jedná se úsek 511, který se vůbec Jižního Města netýká. Je to úsek mezi současným napojením obchvatu na dálnici D1 u Říčan a mezi Černým Mostem. Je to trasa, která je od Prahy 11 vzdálená, jenomže komunální politici a kandidáti do Senátu to z nějakého důvodu před volbami vytáhli. Ale je pravda, že je potřeba na ten obchvat dostat kamiony, aby nejezdily přes Spořilov. Kdyby prošla původní trasa úseku 511, tak by z křižovatky u Říčan, která už je mimo Prahu, byla doprava znovu zavedená na Černý Most. Takže je to obchvat Prahy, který ale povede Prahou, protože Černý Most je Praha.

To jsme ale odbočili od otázky…

Určitě se objeví nějaké sociální otázky. Připravuje se zákon o sociálním bydlení, který bude dost velký problém aplikovat, pokud projde ve znění, v jakém je navržen. Městská část by podle něj měla vyčlenit pět procent bytového fondu.

Usilujete o získání fotbalové hřiště pro FC Háje? V jaké lokalitě?

Tam je problém, že původnímu FC Háje bylo při výstavbě Jižního Města zastavěno hřiště a dostal náhradní pozemek tam, kde ho má v současné době. Někdy mezi lety 2000/2010 se objevil restituent, který měl nárok na ¾ toho hřiště. Pozemek od něj odkoupila soukromá developerská firma, která od TJ Háje chtěla nájem, který se pohyboval v řádu mnoha set tisíc. To Háje odmítly. Byla jim dána nabídka na odkoupení hřiště za nějakých 5-6 milionů, které klub neměl.

Jak byl případ dořešen?

Nakonec to skončilo tak, že si ta soukromá firma svůj kus hřiště oplotila a FC Háje tam už asi 4 roky nesmějí hrát. My jsme se to snažili odblokovat. Firma naznačila, že by ten pozemek uvolnila, kdyby jí bylo umožněno postavit nějakou masivní zástavbu na jiných pozemcích na Jižním Městě. To je ale pro naše hnutí nepřijatelné. Tím pádem k dohodě nedošlo, pozemek je zablokován a FC tam nemůže hrát.

A počítáte ještě s dohodou nebo budete hledat nový pozemek pro hřiště?

Já jsem v minulosti na městské části řešil hodně problémů ve prospěch obyvatel, ale toto je natolik zakonzervovaná a neřešitelná záležitost, že je strašně těžké se k ní vracet. Běží soudní spory, navíc jsou tam i osobní bariéry mezi majiteli pozemku a funkcionáři FC Háje. Za stávající situace, kdy někdo vlastní pozemek a nechce ho prodat, to nikam nevede. Navíc se k tomu přidal ještě prodej dalšího fotbalového hřiště na Chodově soukromému investorovi. Ostatní fotbalová hřiště jsou zablokována dlouhodobými nájmy s FC Duklou, takže na Jižním Městě je fotbal relativně v problémech. Pozemek pro nové hřiště bohužel MČ nemá.

Konzultoval s Vámi pan starosta Štyler svůj záměr odtrhnout Jižní Město od hlavního města?

Nekonzultoval a mám mu to celkem za zlé. On dlouho upozorňuje na fakt, že městské části jsou v područí hl. m. Prahy. Mají velmi malou samostatnost, ať už rozhodovací třeba kolem územního plánu, nebo i finanční, protože třeba dotace, které přichází z magistrátu (myslím ty nárokové na zelené plochy, školství, atd.), jsou hodně nízké ve srovnání se samostatnými městy. Pan starosta se zasadil, že se příspěvek na obyvatele loni zvýšil asi o 400 korun, což dělá u Jižního Města asi 30 milionů korun, ale je potřeba víc, protože jenom na státní správě prodělává městská část 20 milionů a třeba peníze na investice sama vygenerovat nemůže. Takže myslím, že to bylo myšlené spíš jako jedna z možností, jak tuto situaci vyřešit. Samozřejmě se toho chytla média a opozice a byla z toho velká aféra, která nás dost poškodila.

Jaký máte názor na řešení automobilové dopravy v Praze?

Jedna věc je asi ta pražská doprava, a taky proto jsem přijal nabídku SZ na koalici, protože myšlení trochu zelené mám. V rodině například se svým synem a jeho rodinou sdílíme jedno auto. Myslím, že řešení není ve výstavbě stále nových komunikací a propojek, protože i tady platí, že čím je větší nabídka, tím je větší poptávka. Ukázalo se, že ani Blanka není samospasitelná. V jednom místě provozu odpomohla, ale jinde mu zase napomohla. A za tu ohromnou investici by se dalo postavit leccos jiného a funkčnějšího. K budování jakési úžasné interní pražské komunikační sítě jsem skeptický. Spíš jsem pro postupné vytlačování dopravy z centra.

Ale skutečnost je spíše opačná, jezdí sem za prací kvanta Středočechů…

Auta ze Středočeského kraje jsou samozřejmě problém. Když to budu implikovat zase na Jižní Město, tak jeden z nápadů, kde udělat P+R parkoviště, respektive patrové P+R garáže, je na Opatově kousek od domu s pečovatelskou službou. To se mi ale nelíbí. Nepřipadá mi vhodné, abychom my jako městská část sanovali zájem Středočechů o příjezd do Prahy za prací. A zase je to zákon nabídky a poptávky. Čím víc tady budeme mít P+R parkovišť, tím silnější doprava ze Středočeského kraje bude. Takže já osobně bych ji spíš vytlačoval ven, aby si ta městečka a vesničky budovala svoje lokální P+R parkoviště převážně v blízkosti železničních tratí. Navíc dnes je doprava ve Středočeském kraji s tou pražskou integrovaná.

V době, kdy jste byl místostarosta nebo zastupitel Prahy 11, tak jste tento problém s přilehlými obcemi komunikoval?

Dřív existovalo setkávání starostů jihovýchodu, kde se o problémech dopravy mluvilo. Nicméně tato problematika se musí probírat na úrovni pražského magistrátu a Krajského úřadu Středočeského kraje, protože městská částk tomu nemá potřebné kompetence.

Podporujete cyklodopravu v Praze a jezdíte sám na kole?

Jsem velký příznivec kola, ale kolo používám k dopravě po Jižním Městě, když jedu nakoupit, do hospody nebo na politické schůzky. Jinak kolo mám jako sportovní prostředek. Ale chápu, že existuje skupina lidí, která kolo využívá po Praze i jako dopravní prostředek, což vyžaduje kus odvahy a sebeobětování hodné obdivu. Určitě jsem pro nějaká cyklo opatření. Líbily by se pevné cyklopruhy jako jsou v Holandsku nebo v Belgii.

Má cyklodoprava po Praze perspektivu?

Pokud mluvíme o tom, že se někdo přepraví na kole po Praze z okraje do centra, tak to je výsada několika málo procent lidí, ale nikdy to asi nebude fungovat v masovém měřítku. I investice do cyklodopravy by tomu měly být úměrné. Určitě jsem příznivec oddělování cyklopruhů, kde to jde, od normálního provozu, ale nelíbí se mi, dělat to za každou cenu. Potom kilometr cyklostezky stojí 10 – 20 miliónů, což vrhá špatné světlo na celou myšlenku. Takže s rozumem, spíše se soustředit na ty okrajové části, zajistit dopravu k metru a možnost kolo zaparkovat.

A na Praze 11 je možnost kolo u metra zaparkovat?

Není. Ani jsme se nesetkali s výraznou poptávkou, byť jsem v kontaktu s místním obyvatelem, který je členem sdružení Automat a Komise Rady HMP pro cyklistickou dopravu. A ani od něj taková poptávka nevzešla. Přesto předchozí vedení těsně před volbami přišlo s projektem parkovací věže. Neměli jsme na ni peníze, proto byla zrušena. Měla mít kapacitu asi 200 – 300 kol a myslím, že by nebyla využita.

Který z kandidátů za ostatní pražské části (Praha 10, Praha 6) je Vám nejsympatičtější nebo blízký a proč?

Asi Renata Chmelová. Její uskupení Vlasta vzniklo podobně na bázi občanských sdružení jako naše Hnutí pro Prahu 11. I když oni mají trošku jinou náplň. My jsme vznikli z nesouhlasu proti zástavbě Jižního Města. Oni se dali dohromady jednak na bázi Trojmezí a jednak na bázi ekonomických záležitostí, ať už stavby nové radnice nebo prodeje pozemků. Ona má určitě zásluhu na tom, že politické prostředí na Praze 10, které bylo dlouho za vlády těch „Richterů“ a „Zoufalíků“ strnulé, pozvedla a aktivovala obyvatele.

Co si myslíte o kroku kandidáta na Praze 10 MUDr. Holubáře, který rozeslal svým pacientům dopis se změnou ordinačních hodin a zároveň na ně apeloval, aby ho přišli podpořit k volbám?

Nejsem si jistý, že k tomu mám ucelené informace. Četl jsem i námitku, proč by nemohl své pacienty informovat. Samozřejmě to asi bude účelový krok a pan doktor si tím u svých potenciálních voličů hodně pohoršil, protože každý musí vidět, že z toho ta účelovost čouhá jako sláma z bot. My jsme tady na MČ Praha 11 zažili něco podobného, když jsme sbírali podpisy na petici občanů na různé zastavovací projekty a předávali jsme je radnici. Na radnici se s nimi nic nedělo kromě toho, že pan starosta Mlejnský před volbami obeslal osobním dopisem všechny petenty, aby je informoval, že Hnutí pro Prahu 11 škodí městské části a slíbil voličům, že pokud zvolí jako starostu jeho, tak on si s těmi stavebními záměry poradí. Toto je podobný případ a divím se, že se pan doktor Holubář k něčemu takovému snížil.

V souvislosti s vaší aktivitou na ochranu zelených ploch nad Hostivařskou přehradou jste byl v roce 2008 sledován firmou ABL. Byl v souvislosti s tímto případem někdo potrestán, usvědčen?

V této době jsem ještě nebyl zastupitel, pouze jsem na zastupitelstvo docházel jako občan a nejednalo se o pozemky nad Hostivařskou přehradu ale na Litochlebském náměstí. Skutečně jsem asi po dvou letech dostal dokumenty o tom, že nám stálo auto od 5 do 24 hodin před domem a agenti za mnou chodili na nákup, za sportem a i do hospody. Podali jsme trestní oznámení, které bylo odloženo. Pan Kmenta o tom napsal hezkou knihu Mafie v Praze, která tyto události volně parafrázuje. Našly se i nepřímé důkazy, že by si to mohla objednat radnice, ale přímé důkazy, jako objednávka, chyběly. I když firma ABL tady dělala různé služby, za které dostala asi 40 milionů, jejich plnění bylo s velkým otazníkem.

Jak vy osobně jste se s vaším sledováním vyrovnal?

Když sledování probíhalo, tak jsem o něm nevěděl. Pak vlastně přepadli našeho předsedu, nynějšího starostu, který byl několik dnů na JIPce. Mně zničili auto, takže jsme věděli, že asi jsme sledováni. Byla to děsná paranoia, která se nakonec ukázala pravdivá. Ale co s tím člověk může dělat.

Jak jste sledování prožíval vy a Vaše rodina? Nechtěl jste politiky nechat?

To byl samozřejmě cíl. Jedním z cílů bylo něco najít, ale další byl zastrašit. Nejsilnější moment byl během 50. narozenin manželky, které jsme chtěli slavit ve Vršovicích. Když jsme přišli k autu, tak jsme našli prořezané pneumatiky a poškrábaná skla. Tehdy mi žena řekla, že v politice končím. Během několika dnů jsme si to ale rozmysleli, protože nám došlo, že právě to chtějí. Rozhodli jsme se, že se nedáme. A boj probíhá do dneška, protože pan Mlejnský, ač je obviněný, tak už dva roky čeká na soud. Přitom tam ty důvody jsou podle mě celkem pádné. Třeba jeden pozemek v ulici Ke stáčírně byl prodaný za 1800 korun, ale asi o 300 metrů vedle ten samý soudní znalec ocenil pozemek na 5800 korun. Nevím, co na tom soud zkoumá a proč neprobíhá. Procesní obstrukce je asi možné protahovat donekonečna, což je u našich soudů tristní. A to je to, co se mi na našich zákonech a soudnictví nelíbí. Vím, že jako jednotlivý senátor s tím těžko můžu něco udělat, ale je potřeba vytvářet atmosféru, aby se váha mezi viníkem a poškozeným zhoupla více k poškozenému. V současné době mi připadá, že má viník více pravomocí a možností než poškozený.