Upřímně nechápu odmítavý postoj části našich politiků vůči přijetí několika tisíc nejbědnějších utečenců z Blízkého východu, zejména z občanskou válkou zmítané Sýrie. Přitom mezi nejhlasitějšími odpůrci přijetí těchto nešťastníků jsou i politici, jejichž předkové a příbuzní ve zlomových letech našich dějin nalézali po statisících útočiště v západní Evropě či v USA. Dnes odmítají pomoci druhým prý z důvodů národní bezpečnosti.
Skutečně věří tomu, že arabské ženy chodí obloženy výbušninami, děti jsou jen sociálními časovanými náložemi a muži se nejčastěji ve volném čase baví ničením symbolů západní kultury? I kdyby na tom bylo byť i jen zrníčko pravdy, věřím české policii, případně dalším bezpečnostním složkám, že nás dokážou ochránit.
Nemáme snad dostatek zkušeností s riziky tu a tam plynoucími z uzavřených čínských a vietnamských komunit? Nebo také ze sociálně vyloučených lokalit? Mnohem větší obavy než ze zbídačených Syřanů mám osobně z rozpínavosti a agresivity desetitisíců ruskojazyčných imigrantů a členů jejich mafiánských násilnických skupin. Ty na rozdíl od asijských menšin nemají tendenci uzavírat se do sebe, nýbrž naopak plíživě usilují o ovládnutí svého okolí.
Bohužel jak náš establishment, tak ani Evropská komise si ve svém jednostranném zaslepení takzvaným islámským fundamentalismem toto bezprostřední nebezpečí neuvědomují. Dokonce ani přesto, že jinak široce a ochotně využívají strašení rozpínavostí ruského režimu pod vedením Vladimira Putina.
Autor je ekonom
Čtěte také:
Na světě je nejvíc uprchlíků od 2. světové války, smutný primát mají Syřané
Libanon zavádí vůbec poprvé víza pro Syřany, uprchlíků je příliš mnoho
