Evropská unie nabízí Turecku pro zvládnutí migrační krize výpomoc ve výši tří miliard eur. Ovšem Turecko chce podstatně více. Podle Ankary je uvedená částka součástí fondů předvstupní pomoci IPA a s migrací nijak nesouvisí. Proto Turci požadují další finance a úlevy včetně debat o odstranění vízové povinnosti vůči Schengenu.
Angela Merkelová se tak dostala do hodně obtížného klinče. O to nebezpečnějšího, že turecký postoj může krátkozrace vyhovovat mnohým „Evropanům“, kterým leží v žaludku německá ekonomická i politická a morální dominance. Pravděpodobný střet sebezáchovného pudu Evropské unie s požadavky ze strany Turecka je a ještě bude finančně i politicky velmi náročný.
S požadavky po Turcích zcela nepochybně přijdou i podstatně slabší ekonomiky Jordánska či Libanonu, které se rovněž musejí potýkat s provozem obrovských uprchlických táborů s vysokými stovkami tisíc obyvatel. A po nich mohou přijít s nataženou rukou další. Představa, že peníze poslané do Turecka zastaví příval běženců do Evropy, je samozřejmě iluzorní.
Úsilí unie může dočasně jednu z migračních tras omezit, ale nikoli zastavit. A to nejen z důvodů mezinárodního práva, které zaručuje spojování rodin. Naopak vedlejším efektem může být výrazná relativizace žádoucího procesu upevňování evropské integrace. Nabídka Turecku naznačuje, že unie své řešení teprve hledá. A za peníze získává čas, aby si ujasnila, co chce, proč a jak to zajistit. Doufejme, že to nepotrvá příliš dlouho.
Autor je ekonom
Čtěte také:
Erdogan: Útoky na syrské Aleppo vyvolávají novou uprchlickou vlnu
