Evropské vlády mohou o společných dluhopisech za celou eurozónu začít vážně uvažovat ve chvíli, kdy bude Evropská unie více integrovaná.
Foto: Miloslav Hamřík
A to jak z hlediska fiskálního, tak ekonomického. V rozhovoru s finanční televizí CNBC to dnes řekla francouzská ministryně hospodářství Christine Lagardeová. Uvažovat o společných dluhopisech eurozóny už dnes je podle ministryně jako zapřahat vůz před koně.
“Když začnete zavádět dluhopisy eurozóny, vlastně tím snižujete sílu a kompaktnost některých členů, když předtím nezajistíte integraci, stejně jako fiskální a ekonomickou konsolidaci,“ řekla Lagardeová. “Myslím, že to musíme udělat jako první věc. Teprve pak můžeme přemýšlet o dluhopisech za celou eurozónu,“ dodala.
S myšlenkou, aby eurozóna začala vydávat společné dluhopisy, loni přišel předseda takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker a italský ministr financí Giulio Tremonti. Návrh ale okamžitě smetlo ze stolu Německo, které hradí v Evropské unii zdaleka nejvíce výdajů, a jehož hlas je tudíž nutné brát vážně.
Na otázku, zda jsou dluhopisy za celou eurozónu řešením v dlouhodobém výhledu, Lagardeová řekla: “Pokud zkonsolidujeme základy“. Zamítavé stanovisko Německa je přitom pochopitelné; země je považována za nejspolehlivějšího dlužníka v celé Evropě, což finanční trhy oceňují tím, že Německu půjčují velmi levně, tedy za nízký úrok.
Naopak hříšníci typu Řecka, Irska nebo Portugalska platí za půjčky nesrovnatelně vyšší úrok. Pokud by tedy Německo přistoupilo na společné dluhopisy, znamenalo by to pro něj, že další půjčky bude mít za vyšší úrok než dosud. Společné dluhopisy by totiž braly v úvahu, že část věřitelů je méně spolehlivá, což by se promítlo v rizikovém profilu.
Lagardeová také řekla, že součástí celkové obnovy investorské důvěry v ekonomiku eurozóny budou i nové zátěžové zkoušky evropských bank. Na těch se nyní pracuje a Lagardeová doufá, že dokončeny budou ještě v prvním pololetí. Ministryně řekla, že zátěžové zkoušky musejí být věrohodnější a lépe odkomunikované než ty minulé, které se konaly loni.
Ministryně se v rozhovoru také zmínila o fiskálním deficitu Francie, jehož cíl na letošní rok je stanoven na 6,6 procenta hrubého domácího produktu, ačkoli pravidla EU povolují maximálně tříprocentní limit. Podle ministryně je nutné cíl splnit, žádná jiná možnost neexistuje. “Musíme ten slib splnit, žádnou jinou alternativu nevidím,“ řekla. Deficit za rok 2010 podle ní bude patrně činit 7,7 procenta HDP.
