Tvůrci nového trhu se inspirovali v Německu a ve Francii
Burzovní komora schválila začátkem září pravidla pro Nový trh burzy, který nabídne středním a menším podnikům. Reaguje tak na světový trend sílící poptávky po společnostech, které nepatří do tradiční burzovní kótace, ale přesto nabízejí zajímavé růsty zisků. Především se však burza snaží uvést do života něco nového, neboť možnosti současných trhů jsou již téměř vyčerpány.
V České republice je jen minimum titulů, které dlouhodobě stojí za to, aby s nimi makléři obchodovali. Čas od času některý z papírů upoutá krátkodobě pozornost, většinou ale jen v rámci časově omezeného boje o majoritu. Skutečný živo taschopný trh představuje jen to, s čím se obchoduje v systému SPAD, založeném na existenci market makerů, obchodníků kótujících jak nákup, tak prodej vybraného cenného papíru. Momentálně se v něm nacházejí akcie Českých radiokomunikací, Č eské spořitelny, ČEZ, IPS Praha, Komerční banky, RIF, SPT Telecom a Unipetrolu. Pouze České radiokomunikace se mohou pochlubit úspěšným úpisem nové emise akcií, který jim přinesl výrazný přírůstek kapitálu a hlavně nárůst likvidity na burze. Zb ytek představují postkuponové tituly, neschopné přitáhnout na sebe ve střednědobém horizontu více pozornosti než doposud.
Příklady táhnou. Nenabídne-li burza nové emise, nepřitáhne další investice a její příjmy se nezvednou. Proto se rozhodla založit segment trhu, jenž by oslovil emitenty z jiné kategorie firem, než na jaké se dosud soustředila. Není to žádný specificky český výmysl. Něco obdobného funguje v řadě zemí, včetně Mekky všech evropských akcií Velké Británie. Nejvíc e pozornosti však upoutaly Neue Markt v Německu a Nouveau Marché ve Francii.
Základní filozofie je jednoduchá. Na klasické burzy patří jen velké společnosti s likvidními akciemi a dlouhou historií. Existují však střední firmy s potenciálem velkého růstu, které tato kritéria nesplňují a přitom chtějí získávat nový kapitál formou vydávání akcií. Proto se pro ně vytvořily speciální trhy, odlišující se od těch tradičních především podstatně nižšími kvantitativními kritérii pro přijetí emise k obchodování. Zato na nich platí některá zvláštní pravidla. Napřík lad v Německu nesmí původní majitelé po šest měsíců po uvedení firmy na Neue Markt prodat žádnou ze svých akcií. Objevuje se i závazek managementu zůstat po určitou dobu ve společnosti, což je důležité třeba u podnikání v softwaru.
Protože tradiční průmysl se soustřeďuje do stále větších výrobních celků, staly se nové trhy příležitostí pro firmy pracující s novými technologiemi a informačními systémy, podnikající v inovacích či médiích. Zatímco v USA kralují so ftwarové a internetové společnosti na mimoburzovním trhu NASDAQ, v Německu se usadily na Neue Markt. Za poslední rok vytáhly jeho index vzhůru o téměř čtyřicet procent. Na klasické burze ve Frankfurtu vyrostl klíčový index DAX o zhrub a patnáct procent. Ukazatel vývoje cen na novém trhu je přitom momentálně kvůli pesimistické náladě na starém kontinentu o zhruba třetinu níž, než činilo jeho dvanáctiměsíční maximum. Rozdíl mezi nejvyšší hodnotou posledního roku, dosaženou letos v únoru, a nejnižší, pocházející z loňského října, dosáhl neuvěřitelných osmdesáti procent.
Francouzský nový trh se může pochlubit jen podstatně skromnějšími zisky. Za poslední rok nabral zhruba dvanáct procent. To ve srovnání s Německem není mnoho, ovšem je to stále čtyřikrát víc, než nabízejí úrokové sazby na mezibankovním trhu v e urozóně. Rozdíl mezi minimem a maximem uplynulých dvanácti měsíců dosáhl více než třetiny. Na Neue Markt je zaregistrováno 172 akciových společností, na Nouveau Marché o sedmdesát méně.
Desetinové emise. Pražská burza si samozřejmě nedělá žádné iluze o tom, že by mohla rychle přilákat desítky, či snad dokonce stovky emisí. Působí ve státě, kde je výraz kapitálový trh považován téměř za neslušný. Navíc přichází se svojí nabídkou v době, kdy země neprochází žádným ekonomickým růstem, a to není vhodná doba pro získávání portfoliových investorů. Přesto doufá v postupné dosažení kladného výsledku, neboť několik firem už v minulosti projevilo o veřejné emise záj em. Je zcela v souladu se světovými trendy a postavením České republiky na žebříčku úspěšnosti ve vývoji jednotlivých oborů, že úspěšný přerod ze soukromé na veřejnou společnost u nás zažila firma Software 602. Totéž chtěla učinit i m ediální společnost Bonton, kvůli asijské a posléze české politické krizi však nakonec od veřejné emise ustoupila. Dnes se spekuluje o APP, opět firmě podnikající v informačních technologiích.
Rozhodne-li se někdo vstoupit na nový trh, čekají jej podstatně jiná kritéria než na současných segmentech pražské burzy. Zatímco na hlavní a vedlejší trh mohou být přijaty jen firmy existující nejméně dva roky, u nového trhu postačí jeden rok . Na hlavní trh mohou jen veřejné emise dosahující výše alespoň dvě stě milionů korun, u vedlejšího jde o sto milionů a u nového jen o deset milionů korun. Tržní kapitalizace ovšem musí dosáhnout alespoň dvaceti milionů.
Patron a kótující člen. Společnosti budou mít stejné informační povinnosti, jako kdyby byly na hlavním či vedlejším trhu. Všechny ale bude doprovázet komentář patrona emise. Jde o funkci, již budou na základě smlouvy s emitentem plnit člen ové burzy. Jejich úkolem bude připravení emise ke vstupu na trh a následné dohlížení na správnost předkládaných výkazů. Pokud by své povinnosti neplnili, mohou je potkat stejné sankce, jako kdyby neplnili jiné povinnosti člena burzy. Navíc bude hříš ník vyškrtnut z registru patronů. Na zařazení do něj není žádný nárok, bude záležet jen na burze, komu svěří výkon této funkce. Jedinou, avšak postačující podmínkou jsou zkušenosti s vydáváním cenných papírů. Aby mohl patron vykonávat svoji fun kci, musí mu emitent kdykoliv zpřístupňovat veškeré informace, dokumenty, účetní výkazy, případně i další důležité doklady. Kdo se rozhodne funkce zbavit, bude za sebe muset najít náhradu.
Vedle patronů vzniknou také k jednotlivým emisím kótující členové. Jejich povinností bude udržovat dostatečnou likviditu při obchodování. V podstatě tak půjde o jakousi obdobu market makera, tvůrce trhu. Pro jeden titul může tuto funkci v ykonávat i více členů burzy. I v tomto případě je samozřejmě podmínkou zařazení do zvláštního registru. Patron a kótující člen přitom může být jedna a tatáž osoba.
Nejspíš na dva roky. S tituly na novém trhu se bude obchodovat tak jako s těmi, které jsou zařazeny do systému KOBOS. Půjde tedy o transakce uzavírané anonymně při proměnlivé ceně. Časem se každý titul může přesunout na kterýkoliv jiný trh pražské burzy. Dokonce se s tím počítá. Předpisy předpokládají, že na novém trhu pobude každá emise nejdéle dva roky. Potom by se měla přesunout jinam.
Kdy se skutečně nový trh spustí, je otázkou poptávky emitentů. Předpisy jsou na světě. Jak ty základní, které schvaluje Burzovní komora, tak i upřesňující, vydávané Burzovním výborem pro kótaci. „Počítáme například s firmami, které shánějí pro středky na konkrétní projekty a pro které jsou bankovní úvěry drahé, nebo kvůli kreditnímu riziku zcela nedostupné, říká ředitelka vnějších vztahů Burzy cenných papírů Praha Jana Marcová. Další skupiny potenciálních emitentů na novém trhu mají tvoř it podniky se špičkovou technologií zaměřené na vývoj nových produktů, subjekty s vysokým růstovým potenciálem, společnosti ve vlastnictví zakladatelů hledající nejen partnery, ale hlavně kapitál pro expanzi.
„Půjde to pomalu, ale jde o šanci, jak oživit trh. Řada firem začne preferovat nárůst vlastního jmění před zadlužováním. Pro jejich majitele zase bude uvedení na veřejný trh šancí, jak zpeněžit vlastní investici, podotýká Jan Troníček z maklé řské společnosti Baader Securities, jejíž mateřská firma působí na Neue Markt v Německu.
