I po dražbě zůstává v majetku banky řada uměleckých předmětů
Sběratelské kruhy rády dodržují své rituály. Scházejí se na aukcích pořádaných většinu o víkendu v některém z pražských luxusních hotelů. V předsálí popíjejí šampaňské a poté se pohodlně usadí do polstrovaných křesel. Všechny tyto zvyklosti byly během minulého týdne porušeny. Dražba uměleckých předmětů se konala v Ostravě, v úterý, navíc každý ze zájemců musel složit jistinu a zaregistrovat se u položky, o kterou měl zájem. Začátek aukce se tím posunul téměř o hodinu. Přesto dražba uměleckých předmětů z portfolia zkrachovalé Union banky přilákala do severomoravského města, jak tvrdí jeden z účastníků, půl republiky. Milovníci obrazů a soch mohli totiž přijít k uměleckým skvostům za zlomek jejich pořizovací hodnoty.
Nejvíce za Slavíčka.
V Česku se dosud ucelená kolekce peněžního ústavu nikdy nedražila. Union banka byla první. „Šlo o zajímavý soubor. V současné době se na trhu tak silná sbírka neobjevila,“ tvrdí autor znaleckého posudku Petr Pavliňák z ostravského Výtvarného centra Chagall. Nejvíce uměleckých předmětů do sbírky banky bylo nakoupeno na počátku devadesátých let. „Tehdy bylo možné pořídit předměty výhodně. Ceny nebyly tak vysoké a bylo z čeho vybírat,“ upřesňuje Pavliňák.
Union banka získala cenné artefakty hlavně po převzetí zkrachovalých peněžních ústavů - Skaly, Evrobanky, Foresbanky a Ekoagrobanky. Všechny měly své umělecké mobiliáře. Nejhodnotnější položky pocházely z bankovního domu Skala. „Celá kolekce nebyla striktně vyhraněná. Byla dokladem toho, že banky nakupovaly díla hlavně podle obliby těch, kteří o investici rozhodovali,“ tvrdí Pavliňák. Dodává, že v kolekci Union banky převažovala česká meziválečná avantgarda a díla z šedesátých a sedmdesátých let.
V Ostravě se dražilo 134 obrazů a dvě sochy za vyvolávací cenu přesahující čtyři miliony korun. Zástupy potenciálních kupců přijely na Moravu uzavřít dobrý obchod. Ceny byly stanoveny skutečně nízko. „Například obrazy Josefa Jíry nabízeli za dvacet pět tisíc korun, jejich cena se běžně pohybuje kolem sto tisíc,“ říká Petr Pavliňák.
Nejvíce byli zájemci ochotni zaplatit za obraz Alej známého impresionisty Antonína Slavíčka. Kladívko se zastavilo na 460 tisících korunách. Vyvolávací cena obrazu přitom byla stanovena na pouhých dvě stě tisíc korun. „Je to rozměrné plátno, které není signováno. Nepochybuji ale o pravosti tohoto obrazu. Pokud by se totiž jednalo o falzum, padělatelé by ho osignovali,“ konstatuje ostravský znalec.
Ze známých děl se na aukci objevil také obraz Letohrádek královny Anny od Jana Baucha. Pro něj si přijela z Prahy soukromá sběratelka, která byla ochotna zaplatit tři sta sedmdesát tisíc, o devadesát tisíc více než počáteční cena. Čtyři sta dvacet tisíc korun zaplatil zájemce za signovaný olej Plavení koní od Oldřicha Blažíčka, jehož vyvolávací cenu stanovila banka na dvě stě osmdesát tisíc korun. Velký souboj dražitelé svedli o obraz Pražský hrad od Jaroslava Šetelíka s vyvolávací cenou padesáti tisíc. Nového majitele nakonec přišel na dvě stě tisíc korun. Podobně se soupeřilo o olej Františka Drtikola V průhledu. Jeho cena se vyšplhala z patnácti tisíc na 58 tisíc korun.
Ke špičkovému souboru Union banky patřil také signovaný bronz Jaroslava Horejce Svatá Barbora nebo plátno Jana Trampoty Ze severní Itálie. Finanční ústav vlastnil i současná díla, například několik olejů Josefa Jíry ze sedmdesátých a osmdesátých let nebo kresbu a pastel Václava Boštíka z roku 1993.
Stačila i pětistovka.
Na své si během dražby přišli i ti, kteří měli připravené částky jen v řádu pár tisíc. Nejlevnější položkou byl Manetův plakát za pět set korun. Na dvojnásobek byla oceněna grafika Věry Tošenovské, matky hejtmana severomoravského kraje. Na třech tisících korunách začalo licitování obrazu herce Rudolfa Hrušínského mladšího. Dohromady se dražbou, kterou organizovala Ostravská aukční síň, podařilo získat do konkursní podstaty Union banky přes 5,3 milionu korun. Nového majitele nenašlo celkem osmnáct položek. Zřejmě nejzajímavějším kusem, který bance zatím zůstal, je obraz Obrácení svatého Pavla na křesťanskou víru od neznámého autora. Státní kulturní památku se nepodařilo prodat ani za vyvolávací cenu 250 tisíc korun. Na ostravskou dražbu se zaregistrovalo 86 zájemců. Byli mezi nimi galeristé, zástupci aukčních síní, sběratelé, ostravští právníci, ale i náhodní kupci. Někteří se zájemců se nevešli ani do aukční síně a museli stát na chodbě. Ještě v pozdních odpoledních hodinách postávali v prostorách banky lidé, aby doplatili kupní cenu vydražených předmětů. I po ostravské dražbě zůstává v depozitářích Union banky řada uměleckých děl. „Těch je v bance ještě relativně hodně. Není ale doposud jasné, jakým způsobem budou tato díla nabídnuta. Rozhodnout o tom by měl věřitelský výbor na začátku dubna,“ tvrdí Oldřich Babický, tiskový mluvčí Union banky.
