Od poloviny roku bude investice podporovat zákon
Příliv zahraničních investic směřujících do nových průmyslových kapacit dosáhl vloni sedmi set milionů dolarů a v letošním roce by se měl zvýšit nejméně o deset procent. Více než objem přímých investic ovšem mnohé regiony oceňují nově vytvořená pracovní místa.
Optimistickou prognózu zveřejnila agentura CzechInvest, jejímž úkolem je podpora zahraničních investic. Vycházela přitom z počtu rozpracovaných projektů a rostoucího zájmu investorů. „Zatímco ještě v roce 1998 se firmy spíše informovaly na možnosti investičních pobídek, loni už pracovaly na konkrétních projektech. Mnohé dokončí až v tomto roce a u nových záměrů je vidět, že se nyní firmy rozhodují mnohem rychleji, uvedla Hana Lässlerová z agentury Czech- Invest.
Větší než dosavadní motivací má být i nový zákon o investičních pobídkách, který by měl platit zhruba od 1. dubna tohoto roku. V poslanecké sněmovně už prošel prvním čtením. Další kolo by mělo následovat 12. ledna a odborníci předpo kládají, že i to projde bez větších připomínek.
Delší prázdniny.
Investiční pobídky se v České republice uplatňují od dubna 1998 a podle nynějších předpisů může investor získat účelovou dotaci na daň z příjmu po dobu pěti let. Do projektu ovšem musí vložit nejméně deset milionů dolarů a podmínkou je vytvoření nového právního subjektu.
Vložené prostředky musí směřovat do zpracovatelského průmyslu, letectví, kosmonautiky, dopravních prostředků a zařízení, počítačů, informačních technologií, elektroniky, radiokomunikací, telekomunikací nebo farmaceutického průmyslu. Obecnou podmínkou je i to, že výroba nesmí zatěžovat životní prostředí.
Návrh zákona, který nyní prochází legislativním kolotočem, prodlužuje dosavadní pětileté daňové prázdniny na deset let tam, kde vznikne nový podnik. Na pětileté prázdniny budou mít na rozdíl od dosavadní praxe nárok také investoři, kteří rozšíří výrobu a vybudují nový závod či provoz. Hranice vložených prostředků se podle návrhu zákona sníží na pouhých pět milionů dolarů, pokud investor vytvoří více než tři stovky nových pracovních míst.
Dveře se otevíraly pomalu.
První předpisy, které se týkaly možností investičních pobídek, přijala ke konci dubna 1998 již Tošovského vláda. Úlevy se týkaly jen investic, které převýšily pětadvacet milionů dolarů. První dvě pobídky se i tak objevily záhy. Pro firmy Hayes Lemmerz a AEG Kondensatoren je vláda schválila 1. července 1998.
První návrh na změnu podmínek padl už několik dní poté s nástupem nové sociálnědemokratické vlády. Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr při vstupu do úřadu uvedl, že chce navrhnout snížení spodní hranice pobídek na deset milionů dolarů.
Později ještě navrhoval zvláštní výhody pro investice nad sto padesát či dvě stě milionů dolarů. Na to ovšem tehdejší šéf agentury CzechInvest Jan Amos Havelka reagoval odmítavě. „Dávat jakékoliv výhody výběrově, bez systému a pravidel, je v p římém rozporu s dohodami se Světovou obchodní organizací či s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, uvedl. Takže Grégr tento nápad pustil z hlavy.
Boj o snížení hranice pro pobídky ovšem nevzdal. Po tahanicích mezi jeho úřadem a ministerstvem financí nakonec vláda o snížení rozhodla. Od poloviny prosince 1998 tak klesla investiční hranice na deset milionů dolarů s tím, že minim álně čtyřicet procent z investované částky musí směřovat do strojního vybavení. Spory tím ovšem neskončily, a pro investiční pobídky se proto začal hned počátkem roku 1999 připravovat zvláštní zákon.
Každé místo dobré.
Na výstavbu nových provozů nebo továren na zelené louce věnovali vloni investoři více než sedm set milionů dolarů. Přímo přitom vytvořili přes čtyři tisícovky nových pracovních míst, další příležitosti poskytli dodavatelským firmám. Ag entura CzechInvest odhaduje, že každé nové místo znamená práci pro další dva lidi u dodavatelů. „Vycházíme ze zkušeností investorů, uvádí Lässlerová. Mexická firma Nemak, která staví v Plzni závod na výrobu hliníkových komponentů pro osobní au tomobily, například počítá v projektu s devíti stovkami nových pracovních míst. Další příležitosti ve službách a u dodavatelů odhaduje Lässlerová na dvě tisícovky lidí.
Podle počtu nových pracovních míst byl loňský rok o něco hubenější než ten předchozí, kdy jich vzniklo téměř šest tisíc. Investice ovšem často pomáhají odvrátit hrozbu propouštění. Německý majitel otrokovické gumárny Barum, který nyní rozšiřuje výr obu pneumatik pro zemědělské stroje, zaměstná v novém provozu na sedm stovek lidí. Jednatel firmy Barum Continental Pavel Pravec však upozorňuje, že podnik nebude přibírat nové lidi. „Bude to nové v uvozovkách, protože tam vlastně přejdou dosav adní zaměstnanci, řekl. Firma tuto filozofii podle jeho slov uplatňuje už šestý rok a jen díky investicím si zachovává původní počet zhruba 3700 zaměstnanců. „Už na začátku jsme si uvědomili, že pokud se chceme srovnat s konkurencí, musíme propustit dvě třetiny lidí. Zvolili jsme jiný postu p a stanovili cíl, že se stejným počtem lidí musíme během deseti let zvýšit výrobu na desetinásobek. Tento plán rozvržený do roku 2003 postupně naplňujeme, vysvětluje Pravec.
Na troskách konkursů.
Zřejmě největší počet nových pracovních míst vytvoří letos americká firma AMP nedaleko Kuřimi u Brna. Do města, které bylo spádovou oblastí pro strojírenský podnik TOS, přišla před čtyřmi lety. Do loňského roku zaměstnávala zhruba osm stovek lidí a do letošního května, kdy uvede do provozu novou výrobní halu, přijme dalších 1500 pracovníků. Pro nový závod na výrobu kontaktů a konektorů pro automobilový průmysl už přijala dvě stovky lidí na zaškolení, další bude nabírat v příštích měsících. O zájemce nemá nouzi, firma TOS je v konkursu, což mimo jiné znam ená, že tento tradiční kuřimský výrobce nyní zaměstnává zhruba třetinu z původního počtu více než čtyř tisícovek lidí. „Uvědomili jsme si, že tady máme velký pracovní potenciál, říká za firmu AMP Ludvík Novák.
AMP patří do divize elektroniky automobilového průmyslu bahamské skupiny Tyco. Přestože projekt výstavby nového závodu v Kuřimi má rozpočet na deset milionů dolarů, a splňuje tak podmínky pro investiční pobídky, firma je nevyužila. Podle Nováka má investor jinou filozofii. Nechce se k ničemu zavazovat a tvrdí, že jakýkoli systém, který je sv ázaný státním dozorem, nefunguje.
Starosta Kuřimi Igor Poledňák se domnívá, že firma přesto dostala něco jako investiční pobídku, a to od města. „Pro novou průmyslovou zónu jsme vyčlenili pozemky a vybudovali jsme k nim komunikaci, upozorňuje. Tato stavba přišla desetiti sícovou Kuřim na sedm milionů korun.
Pobídky lákají.
Německá firma Hella v České republice poprvé investovala již před pěti lety. Na konci loňského září otevřela ve svém areálu v Mohelnici na Šumpersku další závod na výrobu světel pro automobily. Zatím v něm zaměstnala sto de vadesát lidí, celkem by měl počet zaměstnanců stoupnout až na čtyři stovky. Mateřská firma o další investici rozhodla už v době, kdy pobídky neexistovaly. „Nakonec jsme ale o pobídky požádali, protože nám to umožňuje rozšířit oddělení vývoje a rozjet více projektů pro vývoj a výzkum, uvedl ekonomický ře ditel podniku Miloš Weiser. Němci podle něho původně chtěli závod postavit v blízkosti automobilky Škoda, ale radní v Mladé Boleslavi se moc přívětivě netvářili. „Mohelnici jsme si vybrali, protože tam byly nejlepší podmínky. Tehdy propouštěl Siemens, takže nebyla nouze o kvalifikované lidi, pozemek byl přístupný a město vstřícné, uvedl Weiser. Důvodem byly i první zkušenosti, podnik v Mohelnici se dobře rozjel a vydělává. Firma výhledově uvažuje o dalších investic ích. „Mohou přijít v případě, že pro nás bude zajímavý i polský a ruský trh, vysvětluje Weiser.
Také italský Hayes Lemmerz, produkující komponenty pro auta, má už v Česku více závodů. Do Ostravy-Kunčic ho přilákala tradice výroby diskových kol, založená již ve třicátých letech. „Byla tu kapacita strojní, lidská i know-how, zdůraznil jed natel firmy Erich Zipser. Právě tuto firmu pobídky nalákaly k další investici. Nový závod na výrobu hliníkových kol zaměstná dvě stě třicet lidí.
Co berou investoři?
Vládní pobídky nemají podle odborníků pro investory pouze finanční význam. „Vláda tímto gestem dala jasně najevo, že má o zahraniční investory zájem. Pověst České republiky byla totiž v minulosti naprosto opačná, zdůraznil šéf CzechInvestu Martin Jahn.
Kromě různých úlev zvyšuje atraktivitu země ještě výhodná poloha, poměrně kvalitní infrastruktura, stále lépe a více připravené průmyslové zóny či parky a kvalifikovaná pracovní síla. „Velmi vzdělaná pracovní síla byla jedním z hlavních d ůvodů, proč se Hayes Lemmerz rozhodl investovat v Česku. Určitě jsme na tom v tomto směru lépe než Maďaři či Poláci, potvrdil jednatel firmy Erich Zipser. Body na misku vah oproti Maďarsku a Polsku přidává podle zkušeností Czech- Investu ještě tradice a rovnoměrné rozložení průmyslu. Výhodou jsou i poměrně malé rozdíly ve vybavenosti jednotlivých okresů.
Přesto nejsou investice rozmístěné v republice rovnoměrně. Z celkem sedmasedmdesáti okresů se projekty zatím rozjely jen ve dvaačtyřiceti z nich. Soustřeďují se totiž převážně poblíž velkých měst, dálnic a letišť.
Velkou roli také hraje, jak jsou připravené jednotlivé pozemky. „V konečné fázi se totiž investor nerozhoduje podle zemí, ale podle konkrétních pozemků. Za jakou cenu je získá, zda je tam infrastruktura, a někde už dokonce stojí i tovární haly , upozornil Jahn.
Tím lze vysvětlit, proč v tomto ohledu není příliš úspěšné Ostravsko. Není dostavěna dálnice, město také později než ostatní začalo s přípravou vhodných pozemků s infrastrukturou. Souboj se svobodnými ekonomickými zónami na polské straně hranic je tak zatím neúspěšný. „Na Ostravsku je problém i s přípravou pracovní síly. Bývalí horníci či huťaři většinou nejásají nad rekvalifikacemi, zvlášť, když dostanou menší peníze, podotkl Jahn.
Kladno, to je to město!
V Kladně se novou výrobu rozhodlo zahájit pět zahraničních firem. V konečné fázi by město, jež dosud registruje více než šest tisíc nezaměstnaných, mělo získat až čtyři tisíce pracovních míst. Po pádu dominantního zaměst navatele - kladenské Poldovky - se tak na trhu práce začínají objevovat nové příležitosti.
„Rozhodla blízkost Prahy, výstavba dálnice v blízkosti a hlavně jsme připravili na zelené louce novou průmyslovou zónu, potvrdil vedoucí odboru investic městského úřadu v Kladně Petr Dubravský. Město do přípravy zóny investovalo dvacet m ilionů korun a dalších sedm milionů je stál výkup vhodných pozemků. Stát přidal pětadvacet milionů.
Podařilo se tak přilákat japonského výrobce automobilových kondenzátorů Showa Aluminium, který od května naplno rozjel provoz. Dosud zaměstnal dvě stě lidí, později přibudou další čtyři stovky. Vedle Japonců začne letos stavět továrnu francouzský produc ent mobilních telefonů Sagem, který plánuje přijmout sedm set pracovníků. Výstavbu výrobního závodu již zahájila belgická firma Barco N. V., práci nalezne nejprve pětaosmdesát, později sto padesát lidí. V kladenské zóně působí ještě holandská společnost Transito Properties a chystá se sem i dánský výrobce dětských hraček Lego.
