Místo diskuse o rozvoji Prahy hledají politici nového šéfa IPR. Prahu to může na roky paralyzovat
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) odevzdal na konci května návrh Metropolitního plánum podle něhož se má Praha dalších deset let rozvíjet. Teď nastal ten okamžik, kdy je možné diskutovat nad něčím, co reálně existuje. Ale na řadu přichází politika. V momentě, kdy lze začít hledat konsenzus, jak návrh upravit, se ovšem řeší, že je potřeba vymést šéfa IPR a nahradit jej někým, kdo nebude mít důvod materiál zásadně hájit a nápady politiků a různých iniciativ korigovat, aby nevznikl nefunkční paskvil. Respektovaný akademik Petr Hlaváček (na snímku) by se navíc měl z městské organizace poroučet pouze rok poté, co vyhrál výběrové řízení. Mela se strhla hned, jak Metropolitní plán unikl na veřejnost, což se stalo o několik týdnů dřív, než byl minulou středu oficiálně předán městu. Pochopitelně jde o miliardy za pozemky, které mohou, ale také nemusejí být v budoucnu stavebními. Ale o těch se nahlas nemluví. Mnohem víc je slyšet o různých dopisech z ministerstva pro místní rozvoj, tedy od jeho šéfy Karly Šlechtové, která s Prahou a konkrétně s IPR nepokrytě válčí.
Jako by nestačila fraška kolem Pražských stavebních předpisů. Developery úřednické naschvály mezi ministerstvem a Prahou kolem technických norem, podle kterých mají připravovat projekty, už stály desítky milionů a měsíce zdržení. Teď se ale dá předpokládat podobný vývoj kolem mnohem složitějšího a pro budoucnost Prahy naprosto zásadního dokumentu, který určí, kde a co se smí dalších deset let postavit.
Při obviňování šéfa IPR Hlaváčka z nekomunikativnosti či nedostatku manažerských schopností se určitě zapomene, že pět měsíců z posledního roku nefungovala rada města a odbor územního plánu, se kterým musí IPR spolupracovat, dodnes nemá šéfa. Snad se objeví i posudek na Metropolitní plán, který vypracovala Asociace pro urbanismus a územní plánování. Ta Metropolitní plán rozcupovala jako nepoužitelný, nesrozumitelný blábol, který místo dostatečné regulace území poskytuje prostor pro korupci. Na tomto místě by bylo dobré dodat, že autorem posudku je tvůrce předchozího územního plánu Prahy, což je asi podobné, jako by posudek na novou Lítačku dělal tvůrce Opencard, firma Haguess. Ale občanské iniciativy na posudek slyší.
Přitom by to mělo být naopak: kdo se trochu vyzná ve svérázu pražského územního plánování, měl by volat po změně.
Územní plán byl dlouhé roky průtokovým ohřívačem na změny nestavebních parcel na stavební, v čemž se protočily desítky neviditelných“ miliard. A v tomto ohledu Metropolitní plán s tezí, že Praha má stavebních pozemků dost a rozvoj by se měl uskutečňovat uvnitř města, nikoli na jeho okraji, pokrokový je.
Pochopitelně se ale tento přístup nelíbí těm, kteří už mají latifundie na okrajích města nakoupeny. Jenže tím, že budou investoři kopat do současného Metropolitního plánu, ničeho nedosáhnou OE pokud by je politici vyslyšeli, Metropolitní plán hodili do koše a začali dělat na novém, nebude v roce 2020 vůbec nic. Současná rada města nedokáže vytvořit ani nové zadání územního plánu, natož jej protlačit zastupitelstvem. A pokud si někdo myslí, že se vrátí zpět praxe změn územního plánu současného, hodně se mýlí.
Developerobijec Matěj Stropnický už sice není radním pro územní rozvoj, nicméně jako šéf komise, která změny plánu posuzuje, dohlédne na to, aby se nestavělo.
A kdo tedy vlastně nahradí Hlaváčka? Prý by to měl být Miroslav Holub, který se hlásil do výběrového řízení na šéfa IPR (údajně OE jist si svým vítězstvím OE odjel na hory, což přehnal) a primátorka mu naslouchá.
Holub vystudoval brněnskou vojenskou akademii a nyní mu patří společnost Migis, která se zabývá například technickým dozorem staveb.
A umí i ty mapy, byš jen ty myšlenkové.
Migis na svých stránkách nabízí aktivace mozku a pročištění mysli. Třeba to na IPR využije.
