Krádežím zboží na silnicích nahrává anonymita elektronických formulářů
Propracovanost krádeží v silniční nákladní dopravě je na tak profesionální úrovni, že i spediční a logistické firmě, která je v oboru dvacet let, může nastat problém. Každý jistě slyšel o odcizení nákladu, jeho části nebo rovnou celého kamionu z hlídaného či nehlídaného parkoviště. Méně známou, sofistikovanou, a tím pádem nebezpečnější kriminalitou je převzetí nákladu tzv. falešným dopravcem. Podstata věci je zcela jednoduchá. O náklad, který chce odesílatel někam přepravit, se přihlásí falešný dopravce, tedy ten, kdo zboží nechce nikam doručit, ale přivlastnit si ho.
V dnešní elektronické době, kdy se trvalí spolupracovníci a obchodní partneři nezřídka ani po několika letech osobně neviděli a neznají se, jde taková věc lehce zorganizovat. Stačí se přihlásit do nějaké kontaktní databanky, kde se nabízí volná dopravní kapacita, přijmout a potvrdit objednávku a potom už jen naložit náklad a odvézt si jej úplně jinam, než si představuje jeho odesílatel.
Většinou to bývá sběrný dvůr, ale jistě existují i jiná místa prodeje kradeného zboží.
S oblibou se krade to, co lze snadno prodat: elektronika, spotřební zboží, alkohol, cigarety apod. Cílem je také zboží z barevných kovů jako měď a hliník. Znám ale i případy, kdy se ztratila zásilka žehlicích prken, nábytkového kování, měřicí přístroj nebo čerpadla. Z toho plyne, že zloději se někdy nejspíš i spletou, anebo předem nevědí, co kradou. Jako když se losuje v loterii. Existují i případy, kdy si bývalý majitel odcizeného zboží toto zboží nevědomky koupí znovu.
Dva případy týdně Jak napovídají statistiky pojišťoven a policie, nejedná se o případy nijak ojedinělé.
V roce 2012 se stalo několik stovek případů.
A to je třeba si uvědomit, že jednotná statistika vlastně neexistuje. Policie vede tyto případy pod několika statistikami (krádež, podvod apod.) a většina poškozených se takovou zkušeností příliš nechlubí. Kdo přemlouvá zákazníka, aby mu svěřil k přepravě své zboží, mu zároveň nerad sděluje informaci, že se mu něčí zásilka také už ztratila…
I při této statistické odchylce evidovala policie v roce 2014 celkem 31 takových případů s celkovou škodou dosahující téměř 88 milionů korun. Kontaktní databanka (jedna z několika) eviduje dva pokusy o podvod týdně. Průměrná doba vydání usnesení policie je jehyde den a půl roku. Jedním z důvodů může být skutečnost, že velmi často vyšetřování probíhá i za hranicemi České republiky, nejčastěji východním směrem od nás. Policie je tedy odkázána na pomoc Interpolu nebo zahraničních kolegů. Pojišťovna zase čeká s pojistným plněním na usnesení policie, a ta ho vydá až ve chvíli, kdy je šetření ukončeno.
pROFESIOnÁLní pODvODníCI Zatímco dřív se zloději podvedenému zákazníkovi prokázali zfalšovanou koncesí, zfalšovanou pojistnou smlouvou a přepravu zboží zajišťovali povětšinou kradeným kamionem označeným kradenými SPZ, dnes je tento organizovaný zločin mnohem dál. K provozování této činnosti je nakoupena reálná a pravá dopravní firma s pravými doklady, koncesemi, pojistkami a vším, co k provozování této živnosti náleží. I kamion má pravou SPZ a je řádně přihlášen.
Prostor pro prevenci a minimalizaci rizik se tím samozřejmě velmi snižuje. A tak se nabízí otázka, co s tím. V rámci Svazu spedice a logistiky je k řešení této problematiky ustavena pracovní skupina složená ze zástupců policie, pojišťoven, dopravních databanka samozřejmě také logistických firem.
Výsledkem práce této skupiny samozřejmě není a ani nemůže být odstranění této kriminality, ale hledání postupů a doporučení, jak podvodníka odhalit dříve, než zmizí i se svěřeným nákladem.
Díky zkušenostem členů pracovní skupiny vznikla velmi přísná pravidla pro ověřování nových dopravců hlásících se do evidence v databankách. Pro členské firmy bylo sestaveno jakési desatero, jak postupovat při prověření nového dopravce. Pro každodenní praxi je to ale stále málo. Nejvíce by asi pomohlo dopadení alespoň několika pachatelů této trestné činnosti. Obecně je přece známo, že nejlepší lék na kriminalitu je její postižitelnost. Avšak ani policie to nemá příliš jednoduché.
Lze sice sledovat pohyb podezřelého vozidla na dálničních mýtných branách, ale to vědí i podvodníci, a tak často mění SPZ vozidla. Policisté proto musejí spoléhat na jiné poznávací znaky, např. odstín barvy nátěru kamionu a jeho případné poškození a podobně.
K negativům je nutno zároveň přičíst velmi obtížnou komunikaci české policie s kolegy v jiných státech. Na úspěšnost v odhalování trestné činnosti se proto nejspíš v současných podmínkách příliš spoléhat nedá, a tak zbývá jediná cesta: vyvarovat se náhodných obchodních kontaktů a prověřovat, prověřovat a prověřovat.
Podvodníci disponují reálnou dopravní firmou s pravými doklady, koncesemi, pojistkami a vším, co k provozování této živnosti náleží.
O autorovi| JIRÍ ŠINDLER • obchodní ředitel, Bohemia Cargo
