Pracovní kolektivy jsou protkané řadou intimních vztahů. Někdy to na chod firmy nemá žádný vliv, jindy ale vznikají potíže. Zaměstnavatelé se vlivem Amora dostávají i do značně absurdních situací.
Foto: Profimedia.cz
Říkejme jim třeba Anna a Petr. On je obchodním ředitelem, ona jeho přímou podřízenou. Tráví spolu v zaměstnání dlouhé hodiny, až jednoho dne jejich vztah přeroste z profesionálního v milostný. Zatím nic neobvyklého. S různými podobami intimních vztahů se setkáte snad v každém pracovním týmu. Po pár měsících ale zaměstnavatel zmíněného páru zjistí, že na tomto „románku“ prodělal statisíce korun. Nejen že Anna se oproti svým kolegům najednou ocitla ve značně zvýhodněné pozici, kdy přítel neváhal krýt její pozdní příchody či rovnou nepřítomnost v práci, dočkala se také zcela neopodstatněných finančních prémií. Dvojice navíc na účet firmy podnikla i několik „pracovních“ cest do zahraničí, na kterých se ovšem žádné obchodní jednání nekonalo.
Toto je jen jeden z příběhů lásky na pracovišti, které skončily na stole advokátní kanceláře Matzner et al. „Případy, kdy jsou například vykazovány pracovní výkony, ke kterým ve skutečnosti vůbec nedošlo, čímž vzniká jednomu z dvojice právo na přiznání odměny od zaměstnavatele, lze klasifikovat jako podvod. V takovém případě už jde o porušování trestního práva,“ říká advokát Jiří Matzner.
S bičem na Amora?
Láska na pracovišti se ale dokáže zaměstnavateli postarat o pár nových vrásek na čele i v případech, kdy se jejich aktéři žádného nezákonného jednání nedopouštějí. Personální ředitelé firem, které PROFIT oslovil s anketou na toto téma, shodně konstatovali, že zamilované páry k pracovnímu kolektivu zkrátka patří a většinou mu nezpůsobují žádné potíže. Vzpomněli si ale i na pár až úsměvných historek. Někde bylo nutné hledat uplatnění pro zhrzenou milenku, která se na na nový pár „odmítala dívat“, jinde přišla firma o schopnou šéfku marketingu, protože ta nepřenesla přes srdce propuštění svého méně schopného přítele. Další personální oddělení se doteď potýká s problémem, že se na trhu ví o vztahu dvou lidí v obchodním oddělení a nikdo se nechce ucházet o pozici „třetího“ v daném týmu.
Přestože jim osobní vztahy v pracovním kolektivu občas přidělávají práci, shodují se oslovení personalisté na tom, že jejich striktní zákaz, který znají například Japonci, rozhodně není na místě.
„Milostné či rodinné vztahy neřešíme ani v pracovních smlouvách ani jinou podobnou formou,“ říká například Ludmila Šubrtová, hlava personálního oddělení společnosti DHL Supply Chain. Stejně se na věc dívá třeba společnost Seznam.cz. „Máme ve firmě několik manželských párů i lidí, kteří mají dlouhodobé vztahy. Je však také pravda, že většina z těchto zmiňovaných párů nejsou v přímém vztahu ve smyslu přímých nadřízených/podřízených. Snažíme se prostě situace řešit individuálně a zatím se nám to daří bez úprav pracovních smluv,“ říká personální ředitelka firmy Helena Kuklíková.
Další významní zaměstnavatelé, společnosti T-Mobile a Pivovary Staropramen, zanesly jistá pravidla do svých pracovních či organizačních řádů. Ani zde však nejde o nějaké striktní zákazy jiných než profesionálních vztahů v pracovním kolektivu. „Oficiálně máme v pracovním řádu stanoveno, že osoby v příbuzenském vztahu nemohou být přijímány na pracovní místa, v nichž by jeden z nich byl přímo podřízený druhému či by podléhal výlučně jeho finanční kontrole,“ přibližuje personální ředitelka společnosti Pivovary Staropramen Zdeňka Studená.
Zakažte vyzývavé oblečení
Na výslovný zákaz milostných pletek tedy v tuzemských firmách zpravidla nenarazíte. Kdyby přesto nějaký zaměstnavatel na tomto pravidle trval, jen těžko by našel oporu v zákoně. „Zjištění jakéhokoli vztahu mezi zaměstnanci totiž nemůže být samo o sobě důvodem k výpovědi. Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli dát zaměstnanci výpověď pouze z některého z důvodů uvedených v paragrafu 52. Samotný vztah tedy důvodem k propuštění zaměstnance být nemůže,“ vysvětluje Veronika Špachtová, personální ředitelka společnosti LMC. Opačná situace nastává až ve chvíli, kdy by byl vztah příčinou dlouhodobého neplnění pracovních povinností.
Úplně bezbranní ale zaměstnavatelé přece jen nejsou. „Nabízí se například úprava vhodného oblečení, což může alespoň předcházet rozptylování mužské části zaměstnanců,“ říká právník Lukáš Jansa z advokátní kanceláře Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři. Stejně tak svým klientům doporučuje upravovat v pracovních řádech povinnost plně využívat pracovní dobu k plnění pracovních úkolů a současně je zavázat k dodržování pravidel slušnosti ve vztahu k ostatním zaměstnancům. To by mělo pomoci předcházet alespoň nedobrovolným milostným vztahům, které jsou již za hranicí zákona. Vnitřním předpisem je také možné stanovit postup v případě, že milostný vztah vnikne mezi nadřízeným a podřízeným.
