Postupný růst, náhlý boom, stagnace. Zhruba tak nějak by se dal ve stručnosti charakterizovat vývoj českého e-commerce trhu za několik posledních let. Po covidovém rozmachu, kdy si internetový obchod zřizovali i ti, kteří o něm nikdy předtím ani neuvažovali a během nějž překonával celkový obrat tohoto odvětví jeden rekord za druhým, se zdá, jako by místním e-shopperům začal docházet dech.
Vloni totiž tuzemská e-commerce scéna zaznamenala ve srovnání s rokem 2021 po delší době pokles, a to relativně významný. Obrat online prodejců se podle Asociace pro elektronickou komerci (APEK) a společnosti Heureka smrsknul v celkovém součtu o 12 procent z částky 223 miliard korun na ,pouhých‘ 197 miliard. Byl tedy jen o jednu miliardu větší než před dvěma lety.
Snížil se i počet e-shopů jako takových, třebaže jen kosmeticky. Zatímco v roce 2021 evidoval APEK na zdejším trhu 50 985 internetových obchodů, vloni jich bylo už jen padesát tisíc sto. I toto číslo však dělá z Česka – po přepočtu na obyvatele – jednu z největších e-shopových velmocí napříč celou Evropou.
„E-shopů je u nás přesně tolik, kolik jich tu má být,“ odpovídá na dotaz redakce Euro.cz ohledně jejich počtu Jan Laštůvka, šéf společnosti Lemonero. Ta vznikla před čtyřmi lety za jediným účelem, a sice pomoci právě těmto subjektům s provozním financováním, a tím jim tak usnadnit jejich další fungování a potažmo i růst.
Laštůvka je přesvědčen, že hustota místní e-shopové sítě je něco, co je dáno trhem, a že pokud e-shoperům stojí za to zřídit si malý obchod, který jim funguje třeba jako přivýdělek k zaměstnání, pak je vše v naprostém pořádku. „Navíc je potřeba si uvědomit, že hlavním důvodem toho, proč je u nás tolik online obchodů, je právě ona skutečnost, že většina z nich je vážně miniaturních. Není to tak, že by každý e-shop zaměstnával desítky lidí, naopak se většinou jedná o obchody, které dotyčný provozuje sám,“ říká a pokračuje: „Je také nutné zdůraznit, že zde máme poměrně velkou fluktuaci. Pro e-shop je nejkrizovější období mezi šestým a devátým měsícem, právě tehdy evidujeme největší úmrtnost. Dost často se stává, že podnikatel po půl roce zkrachuje, e-shop zavře a namísto něj si otevře nový s jiným sortimentem zboží. Takže se struktura této sítě neustále obměňuje.“
Trendem bude omnichannel
Že je v Česku přes padesát tisíc e-shopů, je přirozeně dobrou zprávou především pro zdejší spotřebitele. Díky obrovské konkurenci na straně nabídky na ně totiž mohou klást skutečně nemalé nároky. „U nás je to právě zákazník, kdo si do určité míry může diktovat podmínky. Jsme premianti, pokud jde o rychlost doručení i zákaznickou péči, jsme na tom mnohem lépe než například v Německu či v jiných státech západní Evropy,“ myslí si Laštůvka s tím, že „český zákazník je svým způsobem rozmazlený a ví, že když ve vybraném e-shopu nedostane, co chce, najde to jinde“.
Za slabou stránku tuzemské e-commerce scény pak považuje skutečnost, že ne všichni internetoví obchodníci berou svůj byznys stejně vážně, jako je zvykem jinde ve světě. Což je však dáno právě tím, co už bylo jednou řečeno, tedy že pro spoustu živnostníků je provozování e-shopů pouze jakýmsi přivýdělkem, a nikoliv prací na plný úvazek. Ostatně i proto se jejich ,zahraniční kolegové‘ mohou pyšnit obecně většímu počtu objednávek, větší marži a ve výsledku i větším příjmům.
Pokud jde nicméně o podíl elektronické komerce na maloobchodu jako takový, zde se český trh od toho globálního nijak zásadně neodlišuje. Vloni se na celkových tržbách maloobchodníků spolupodílel 13,5 procenty, což bylo o 2,3 procentního bodu více než v roce 2021 a zhruba stejně, jako činí celosvětový průměr. „Před dvěma lety dosahoval podíl e-commerce v globálním retailu nějakých jedenácti procent, teď se to může pohybovat právě kolem těch třinácti čtrnácti. V budoucnu se na to každopádně dle mého názoru budeme dívat trochu jinak,“ podotýká 35letý podnikatel.
„Nemyslím si, že budeme maloobchod dělit čistě na e-commerce a kamenné prodejny. Retail a e-commerce budou postupně splývat, respektive bude přibývat kombinací takzvaného omnichannel byznysu,“ předvídá Laštůvka.
Řečeno jinak, řada těch, kteří dnes spoléhají čistě na online, si podle něj začnou výhledově zřizovat i fyzickou prodejnu, respektive showroom, kde sice nebude sklad, ale kam si bude moci zákazník přijít dané zboží vyzkoušet, případně reklamovat. A platit to bude i naopak. „Pro ,kamenné byznysy‘ – a dokonale to ukázala pandemie – bude zase důležité umět nabídnout svůj sortiment na internetu, aby v podobných krizích nepřicházely o tržby. Netvrdím, že takovýchto prodejců bude majorita, nicméně o jistý trend určitě půjde,“ doplňuje šéf Lemonera, v němž od loňska drží pětadvacetiprocentní podíl Komerční banka.
Finanční výkazy jsou minulostí
Založení nového e-shopu je jedna věc, ještě těžší však je obchod nejen následně udržet při životě, ale postupně jej i rozvíjet a umožnit mu růst. K tomu jsou pochopitelně zapotřebí peníze. Kolikrát i hodně peněz. Jenže právě zde vzniká podle Laštůvky problém – menší obchodníci u bank s žádostí o provozní financování dost často neuspějí, a jsou tak nuceni se poohlédnout jinde.
Jakou formu doručení zboží z e-shopu preferujete?
Důvodů, proč bankovní domy takové podnikatele odmítají, je vícero. Stěžejním faktorem dle jeho názoru však je, že dávají až přílišnou váhu ne vždy aktuálním a směrodatným finančním ukazatelům, jež vyčtou z rozvahy, výkazu zisků a ztrát a dalších tradičních účetních dokumentů hledících ,do minulosti‘. Zda je daný obchod – třebaže jen s pár zaměstnanci – k získání provozního financování způsobilý a jak moc je pravděpodobné, že poskytnutý úvěr řádně a zcela splatí, se však dá zjistit i jinými způsoby.
„Kritérií, které k tomu v Lemoneru používáme, je hned několik. Zajímají nás například transakční data z platebních bran, díky čemuž pochopíme, jak se vyvíjí klientův obrat, jaké produkty prodává, jakou má marži a tak podobně. Také se díváme, jak e-shop řídí své zásoby, o jaké zboží mají zákazníci největší zájem nebo jaký druh platby preferují,“ objasňuje Laštůvka.
Přes tisíc e-shopů během dvou let
Na jak vysoký úvěr daný obchod dosáhne, se jeho provozovatel dozví zpravidla během několika minut. To proto, že s celým procesem Laštůvkově startupu pomáhá, jak je v dnešní době čím dál více zvykem, umělá inteligence. Dosud takto firma zafinancovala více než tisícovku e-shopů, kterým poskytla v souhrnu přes půl miliardy korun a navýšila jejich obrat o bezmála jednu třetinu.
„Pravda, úrok, který zákazníkům nabízíme, je o něco větší, než za jaký by si mohli půjčit v bance – tedy pakliže by jim banka byla vůbec ochotna nějaké peníze poskytnout. V průměru se pohybuje kolem jednoho procenta měsíčně. Tím však vyvažujeme skutečnost toho, že na sebe bereme o něco větší míru rizika, než jakou by byli ochotni akceptovat bankéři,“ vysvětluje Laštůvka.
„Klientům se navíc snažíme pomáhat i v tom smyslu, že pro ně pořádáme nejrůznější semináře, v rámci kterých je vzděláváme v oblasti financování a vysvětlujeme jim, kdy a na co úvěr nejlépe využít,“ uzavírá šéf Lemonera, jež si po úspěšné expanzi na Slovensko a do Nizozemska dalo letos za cíl otevřít rovněž trh v sousedním Německu.
