Ozdravné pobyty využívá každý rok osm tisíc policistů
Nechcete se přidat k policii? Má to své výhody. Vedle mírně nadprůměrného platu a stabilní práce k nim patří třeba šest týdnů dovolené každý rok nebo bonus v podobě ozdravných pobytů. Policisté mohou buď vyjet do lázní, nebo absolvovat takzvané tělesné rehabilitační aktivity. Tyto pobyty rozhodně nejsou levnou záležitostí. Například krajské velitelství policie Jihomoravského kraje v letošním roce vypsalo veřejnou zakázku na zajištění celkem 1158 ozdravných pobytů, jejichž předpokládaná celková cena přesáhne jedenáct milionů korun bez DPH. Jeden pobyt přijde na více než deset tisíc korun. „Ozdravné pobyty byly podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů vymezeny jako nárokové pro policisty, jejichž služební poměr trval alespoň patnáct let, v trvání čtrnácti dnů v kalendářním roce,“ vysvětluje plukovník Radko Bébar, ekonomický náměstek ředitele jihomoravské policie.
Protože před rokem 2007 platil jiný zákon, není možné srovnat, zda policie za tyto pobyty utrácí více nebo méně peněz než tehdy. Předtím totiž na ozdravné pobyty nebyl nárok a poskytovaly se vybranému okruhu policistů. „Protože podmínky pro poskytování ozdravných pobytů byly před a po roce 2007 zásadně odlišné, není možné ani srovnávat počty a výdaje na jejich zabezpečení. Zadavatel vždy dodržoval postup v souladu s obecně právními a interními předpisy,“ říká Bébar.
Nová auta nejezdí a topí se jen někde
Když se tyto náklady promítnou na celou policii, začne jít o nemalé částky. Pouze za takzvané tělesně rehabilitační aktivity, kam spadá řada volnočasových programů, jako jsou různé sporty či třeba masáže, zaplatí policie bezmála čtyřicet milionů. „V roce 2008 se jednalo o částku 38 925 330 korun za celou Policii ČR,“ uvedl na dotaz týdeníku EURO kapitán Jaroslav Ibehej z Policejního prezidia. O rok dříve policie na tyto pobyty vynaložila mnohem menší částku, pouze 24 milionů. Tato suma meziročně narostla zhruba o polovinu. Počet policistů, kteří se do těchto aktivit zapojili, se příliš nezměnil. V roce 2007 jich bylo mírně přes osm tisíc, o rok později přibylo pouze šest set příslušníků.
Již zmíněný zákon o služebním poměru, který upravil podmínky poskytování rekreačních pobytů, přitom přinesl zásadní snížení počtu policistů, kteří mohou ozdravné akce využívat. Dnešních osm tisíc mužů a žen v uniformách, kteří na ně mají nárok, představuje oproti dřívějším až třinácti tisícům lidí ročně znatelný pokles. I tak ale částky v řádu desítek milionů představují v rozpočtech jednotlivých krajských velitelství nemalou položku. Ta je viditelná zvláště v době, kdy policie šetří, kde může. V důsledku krize a špatné hospodářské situace se již provádějí úsporná opatření. Jak informoval časopis Týden, řada nových policejních vozů stojí v garážích, protože scházejí peníze na benzin. „Dostali jsme doporučení jezdit starými auty, která mají o tři až čtyři litry menší spotřebu,“ uvedl před časem jeden z policistů. Šetří se také na vytápění kanceláří či využívání mobilních telefonů.
Policejní prezidium ale odmítá, že by rekreační pobyty byly zbytečným luxusem. „Nárok na ozdravný pobyt policistů je dán zákonem o služebním poměru policistů, nám tedy nepřísluší hodnotit nárok daný zákonem,“ sdělil týdeníku EURO preventivně informační odbor policejního prezidia. „Domníváme se však, že policejní služba je psychicky a fyzicky náročné zaměstnání, které si zaslouží po patnácti letech výkonu této služby regeneraci fyzických i duševních sil v podobě ozdravných pobytů,“ dodal Ibehej.
