Podle většiny manažerů by cizinci měli mít možnost kupovat českou půdu
Myslíte si, že by stát měl prodávat půdu cizincům?
- Ano 50 %
- Ne 34 %
- Nevím 16 %
Nákup české zemědělské půdy cizinci je citlivé téma. Když se v roce 2004 začalo hovořit o novele zákona, zemědělci ji tvrdě kritizovali. Tvrdili, že jde o výprodej půdy do zahraničí. Před necelými čtrnácti dny však vláda Mirka Topolánka i přes odpor ministra zemědělství Petra Gandaloviče schválila novelu zákona o podmínkách převodu pozemků na jiné osoby. Důvodem byla povinnost Česka sladit podmínky nabývání pozemků s legislativou Evropské unie. Tedy umožnit prodej státní půdy lidem, kteří nežijí v tuzemsku. Od května by tak cizinci měli získat možnost nakupovat českou zemědělskou půdu. A to legálně, nikoli prostřednictvím „bílých koní“ jako dosud. S tímto postupem vlády souhlasilo 50 % manažerů.
Ve většině kladných odpovědí byl hlavním argumentem liberalismus a projevil se i u tohoto respondenta: „Jsem zastáncem liberálního přístupu, a proto souhlasím s prodejem půdy cizincům z těch států, které totéž umožňují českým občanům a firmám.“ Ještě více je onen názor rozveden v této odpovědi: „Už ji dávno prodává, jen se to různě obchází. Je to typicky uměle vykonstruovaný 'politický' problém našich komunistů a kryptokomunistů. Jejich nesouhlasné stanovisko neobsahuje žádný prvek ochrany jistot kohokoli ani nástroj růstu bohatství jednotlivců, zemědělců nebo celé společnosti. Oslovují neinformované lidi, kteří se stále obávají všeho, co přichází ze 'západu' (do myslí jim to vmasírovali za minulého režimu komunisté). Nákup zemědělské půdy je stejná investice jako každá jiná. Nevím, v čem je rozdíl, když stát vykoupí dobrou zemědělskou půdu pro Hyundai nebo Nemak a připraví ji pro tyto investory, nebo prodá-li ji někdo sám někomu, kdo na ní chce podnikat nebo stavět.“
Že však vždycky nemusí jít o komunisty, popřípadě o kryptokomunisty, kdo nesouhlasí s prodejem půdy cizincům, je patrné z této záporné odpovědi: „V přístupových dokumentech si český stát stanovil podmínku sedm let, po které nebude půda cizincům prodávána. Tato podmínka byla schválena a měla by být i dodržena.“ Pádnější argumenty zaznívají od tohoto manažera: „Co se týká půdy pro různé developerské projekty, významné stavby a podobně, proti jejímu prodeji cizincům bych asi neměl vážnější námitky. Vzhledem k tomu, že v poslední době však jde o možnost skoupení větší části zemědělské půdy cizinci, pak s tímto rozhodnutím nelze souhlasit. Čeští zemědělci byli všemi vládami od roku 1990 bez rozdílu politické příslušnosti vystaveni všem tržním tlakům a minimálním dodacím. To je v ostrém kontrastu se zemědělci z EU, kteří jsou svými národními vládami různými způsoby podporováni a zvýhodňováni a také subvencováni z rozpočtu EU, takže za ta léta již mohli nashromáždit kapitál k expanzi do zahraničí. Oproti tomu čeští zemědělci z větší části hospodaří na pronajaté půdě a možnost pořádně se kapitalizovat dosud nedostali. Nejsem pro ochranu žádných specifických skupin, ať již zemědělců, malých pivovarů či básníků. Jsem však rozhodně pro stejné podmínky pro všechny. Mají-li konkurenčně soutěžit čeští zemědělci například s nizozemskými, pak v současné době by tento závod připomínal situaci, kdy nizozemský zemědělec jede po dálnici v autě a český zemědělec se ho snaží dostihnout na koloběžce. Nicméně takto je aktuálně nastavena parita jejich vzájemné investiční síly.“
Část respondentů sice s prodejem souhlasí, ale má k němu výhrady: „Ano, jde však o typické 'ano, ale'. Pokud u nás bude fungovat 'normální' uzemní plánování, které umožní regulovat, co se na příslušných pozemcích může a nemůže dít, pak nevidím problém prodat půdu komukoli. Zatím to však tak příliš v Česku nefunguje, proto se lze obávat nesmyslných projektů. Na druhé straně Česko potřebuje nový kapitál jako sůl, a to ve všech oblastech hospodářství. Takže proč ne.“
A tento manažer si všímá schizofrenního přístupu v celé Evropské unii: „A proč by neměl? Nebo má snad navěky platit 'česká pole do českých rukou'? Tohle je hezká ukázka kolektivisticko-izolacionistické schizofrenie Evropské unie. Jestliže něco potřebujeme, například když chceme, aby se nám otevřel pracovní trh ostatních členských zemí EU, pak jsme všichni 'Evropané'. Jde-li však o 'naše' pozemky, pak by je najednou měli mít možnost kupovat 'cizinci'. Nechceme-li, aby se v jiných zemích kladla otázka 'Myslíte si, že by stát měl otevřít pracovní trh cizincům?', musíme se také smířit s tím, že si Evropané budou kupovat evropské pozemky. Tato schizofrenie se však nevyskytuje jen u nás.“
Odpovídalo 121 manažerů
