LÉČBA TRANSFUZÍ

Galena 

Opavská Galena má vážné potíže. Druhý největší výrobce léčiv vloni zaznamenal rekordní více než čtvrtmiliardovou ztrátu. Tržby podniku se snížily skoro o třicet procent. Americký investor firma Ivax však může podle privatizační smlouvy Galenu prodat už od července.

Prodej Galeny by mohl být pro koncern Ivax velmi lukrativní. Za firmu totiž zaplatil osmnáct milionů dolarů, prodat by ji však mohl za desetinásobek. Představitelé firmy Ivax se však k této možnosti staví nekompromisně. „Vůbec neuvažujeme o tom že bychom Galenu teď nebo v nejbližší budoucnosti prodali, řekl prezident firmy Ivax a předseda dozorčí rady Galeny Neil Flanzraich.

O připravovaném prodeji české dcery se však spekuluje i kvůli aktivitám firmy Ivax, která nyní začala Galenu prezentovat i na americkém kapitálovém trhu. Koncem března například Ivax prostřednictvím inzertní služby agentury Reuters potenciální m investorům oznámil, že jeho dceřiná společnost Galena získala od českého ministerstva zdravotnictví souhlas k prodeji patentovaného léku proti rakovině Paxene. Tato zdánlivě skvělá informace je ovšem trochu nafouknutá. Pole Státního ústavu pro k ontrolu léčiv je přípravek i v České republice teprve ve schvalovacím řízení. Ministerstvo sice udělilo v lednu výjimku z povinné registrace, ale jen pro 500 kusů.

Registrace nicméně může být dokončena v průběhu tohoto roku. Opavské Galeně, která vykázala za loňský rok nejhorší hospodářské výsledky ve své historii, však příliš nepomůže. Podle informací týdeníku EURO se nebude nový preparát v Opavě vyrábě t a Galena ho bude prakticky jen balit. Přidaná hodnota výrobku tak bude pro domácího producenta minimální. Problematické bude rovněž jeho uplatnění na trhu, protože přípravky se stejnými účinky se již i v České republice prodávají.

Českoamerický sňatek

Galenu získal Ivax při její privatizaci. Podle kupní smlouvy z roku 1994 zaplatil nejprve za čtvrtinový podíl, který později dalšími peněžitými a nepeněžitými vklady navýšil na nynějších 74 procent akcií. Americká farmaceutická společnost Ivax vloni vykázala tržby ve výši 638 milionů dolarů. Ve srovnání s předchozím rokem to bylo sedmiprocentní zvýšení. Téměř polovinou k nim přispěl americký trh a dalších 200 milionů dolarů pocházelo z ;prodeje ve Velké Británii. Čeští zákazníci vloni k obratu americké firmy přispěli necelými dvaceti miliony dolarů. Příznivě se vyvíjely i další ukazatele. Po dvou letech ztráty vloni Ivax vykázal zisk ve výši 72 milionů dolarů. Tohoto výsledku však firma zřejmě dosáhla předchozí zeštíhlovací kúrou, když se zbavila některých svých aktivit. Jestliže ještě do roku 1997 figurovala v žebříčku amerických farmaceutických firem (podle obratu a tržní kapitalizace) na desáté až dvanácté pozic i, vloni už z první dvacítky zcela vypadla.

Studená sprcha

Loňské výsledky Galeny, která tradičně patřila mezi prosperující firmy, přišly jako blesk z čistého nebe. „Rok 1998 byl pro nás velmi obtížný, uvedl generální ředitel firmy Edward Kania. Tržby Galeny klesly ve srovnání s předchozím rokem o 28 procent a zisky z předchozích let se propadly do ztráty ve výši 265 milionů korun. Firma sice tuto ztrátu zdůvodnila opravnými položkami, kursovou ztrátou a tvorbou rezerv, avšak minusový byl i provozní výsledek. Oproti téměř 400 milionům korun zisku, které jí přinesla výroba v roce 1997, se vloni provozní výsledek přiblížil téměř ke dvousetmilionové ztrátě.

Hodnocení společnosti se na tuzemském kapitálovém trhu změnilo prakticky ze dne na den. Podle analytika ING Barings Dalibora Vavrušky už Galena nepatří mezi tituly, které by jeho společnost investorům doporučovala. Právě ING Barings přitom ještě před ro kem Galeně předpovídal další růst zisků a za perspektivní považoval zejména její pozici na ruském trhu. „Naše hodnocení se zcela změnilo, připouští Vavruška.

Podle mluvčí Galeny Alice Černé bude firma letos opět zisková. Potvrzují to údajně už výsledky prvního čtvrtletí, firma je však odmítá zveřejnit. Dostupné nejsou ani další informace. Týdeník EURO usiloval o krátkou schůzku s představiteli firm y tři týdny, po celou tu dobu však byli údajně příliš zaneprázdněni.

Obrat Galeny vloni klesl ve srovnání s předchozím rokem o 28 procent. Podle oficiálního sdělení firmy se na tomto snížení podepsal hlavně výpadek v prodeji polotovarů (substancí). Ztráty ovšem firma zaznamenala i u hotových léků (spe cialit), a to kvůli situaci na východních trzích. Tamní tržby se hlavně kvůli ruské krizi snížily o šest procent. „Galena zaujala stanovisko, podle kterého se snažila i přes velkou poptávku prodat raději méně, uvádí oficiální vyjádření f irmy. Důležitější než zvýšení prodeje je podle představitelů Galeny jistota placení, u dodávek vyžadovala částečné placení předem tak, aby se objem pohledávek v tomto teritoriu nezvyšoval.

Na špatné pohledávky nicméně firma vytvořila z výsledku roku 1998 opravné položky ve výši tři miliony dolarů (zhruba 106 milionů Kč).

Propad loňského zisku firma vysvětluje i kursovou ztrátou ve výši 71 milionů korun. „Bez těchto vlivů bychom dosáhli nulového výsledku, tvrdí proto za Galenu ředitel pro finance a informatiku Bohumír Pospíšil.

Pokulhávající modernizace

Kromě ruské krize se ovšem na loňském propadu zřejmě podepsaly i nenaplněné sliby amerického investora. Podle analytika ČSOB Zdeňka Šafky je nyní Galena v potížích hlavně proto, že prakticky nemá výrobek, jehož prodej by chránily licence. V rostoucí konkurenci na evropském trhu, kam se nyní snaží vtlačit všichni ti, kteří dodávali do Ruska, tak má značně oslabenou pozici. „Pro vývoz na Západ nemá firma žádný trhák a proto je i tam, kde nejsou potíže s placením, odkázána j en na prodej polotovarů, upozorňuje Šafka. Příkladem je Cyklosporin. Galena ho nyní prezentuje jako svůj nosný produkt. V západní Evropě má však podobné léčivo koncern Sandoz, který má tamní odbyt tohoto preparátu zajištěn patenty až do roku 2002. Propad na západních trzích je zřejmý i ze struktury loňského prodeje. Největší snížení zaznamenala Galena v Itálii. Jestliže tam ještě v roce 1997 vyvezla dvanáct procent produkce, což představovalo výrobky za 275 milionů korun, vloni to bylo jedno procento a tržby ve výši necelých sedmnáct milionů korun. Z pohledu tržeb se vývoz do západní Evropy a do Japonska snížil na necelých 200 milionů korun, což je oproti předchozímu roku zhruba třetina.

Polotovary nejedou?

Ztrátu na západních trzích vysvětlují analytici právě sortimentem vyvážených výrobků. Galena do vyspělých zemí vyváží hlavně chemické substance. „V konkurenčním boji nyní farmaceutické firmy nejvíc krvácejí právě u prodeje těchto polotovarů. Jsou to výrobky s relativně malou přidanou hodnotou a jejich marže se i v celosvětovém měřítku vloni výrazně snížily, vysvětluje za ING Barings Vavruška.

U substancí vloni klesly tržby Galeny na polovinu. Jestliže ještě v roce 1997 za ně utržila 824 milionů korun, v minulém roce to bylo jen 414 milionů. „Na západních trzích jsme zaznamenali propad hlavně kvůli substancím, připouští i mluv čí firmy Alice Černá.

Podle analytiků je zatím návrat na západní trhy prakticky nemožný. Při rostoucí konkurenci by to bylo možné jen s novými výrobky, v nejbližší době se však zřejmě žádný nechystá.

Podle bývalého člena dozorčí rady Galeny Vladimíra Selichara však Galena ze západních trhů neodešla. Za snížené tržby podle něj mohou hlavně špatné smlouvy, podle nichž Galeně zůstává z těchto prodejů minimum. „Do západní Evropy firma dodává histor icky hlavně námelové alkaloidy (polotovary pro výrobu psychofarmak) a v tomto segmentu ji zatím ani tam nikdo neohrožuje, tvrdí Selichar.

Východ? Ano, proč ne

Galena preferuje východní trhy. „Vývoz na Západ není naší prioritou, tvrdí mluvčí firmy Alice Černá. Galena se podle ní i v následujícím období soustředí hlavně na český trh a vyvážet chce hlavně na Slovensko, Ukrajinu, do Ruska, Maďarska a Kazachstánu. Podle podílů loňského roku skončilo čtyřicet procent jejích výrobků na domácím trhu, dalším významným odběratelem bylo Rusko (se šestnácti procenty produkce) a Slovensko (jedenáct procent).

Orientaci na Východ ostatně nikdo Galeně nevyčítá. Podle analytiků je východní trh pro léčiva stále nenaplněnou studnou a není důvod ho kvůli momentálním potížím opouštět. Upozorňují však, že všechny středoevropské farmaceutické firmy, pro které je také Rusko perspektivní, byly i vloni ziskové.

Galena může nějakou dobu krizi ruského trhu ustát, protože je její nynější zadlužení téměř nulové. „Pro rychlou obnovu sortimentu má lepší předpoklady než její konkurenti, vysvětluje Šafka.

Nepovedená privatizace?

Největšího protivníka má firma Ivax v bývalém členovi dozorčí rady Galeny Vladimíru Selicharovi. Způsob privatizace a hospodaření posledních let kritizuje už dva roky. Američané podle Selichara zaplatili za Galenu směšně malou částku a jej ich vstup firmě nic nepřinesl. Podle jeho mínění Ivax naopak peníze z Galeny odsává do fiktivních společností a platí neúměrné částky za technickou a poradenskou činnost. Příkladem je smlouva o exkluzivním prodeji výrobků Galeny na západních trzích přes obchodní společnost Becpharm, která patří firmě Ivax. Během jediného roku (1997) klesly podle Selichara kvůli této smlouvě tržby z prodejů v západní Evropě a v Japonsku z původních osmi set milionů korun na polovinu. Vloni se opět snížily na necelých 200 milionů korun.

Ivax navíc podle Selichara neplní podmínky kupní smlouvy. Za Galenu totiž zaplatil z větší části nepeněžitým vkladem, tedy sumou výrobků, které měl do Opavy přinést. Přestože byl tento vklad ohodnocen částkou 38 milionů dolarů, jeho přínos je nulový. Podle vyjádření zástupců Ivaxu je to však pomluva. „Podmínky privatizační smlouvy plníme ve všech bodech, uvedl Franzreich. Firma se v ní zavázala, že do roku 2008 zavede v Galeně výrobu 129 přípravků. Zahájení této výroby není jednoduché, například jen registrační řízení, bez něhož se nemohou léky prodávat, trvá v České republice více než dva roky.

Údaje o tom, kolik přípravků si Ivax už zaregistroval, se ovšem každou chvíli liší. Například v březnu minulého roku jich měla firma podle sdělení tehdejšího místopředsedy představenstva Karla Rena zaregistrováno třiatřicet. Podle údajů z letošního dubna je však z této sumy produktů zatím v České republice schváleno jen dvaavacet přípravků a dalších šestnáct je v registraci. Registrované léky se podle mluvčí firmy již vyrábějí.

„Bylo by zajímavé zjistit, jaké má Galena z jejich prodeje tržby, upozorňuje Selichar. Nepeněžitý vklad byl podle jeho názoru značně nadhodnocený, protože jde o výrobky, které nemají na trhu příliš velké šance. „Tvořila ho suma produktů, které se již běžně ve světě vyráběly a na trzích včetně českého a slovenského prodávaly deset a více let, uvádí. Za nehorázný proto považuje zejména fakt, že si firma už od roku 1995 odepisuje tento nepeněžitý vklad v nákladec h.

Všechny trumfy pro kupce

Privatizační smlouva z roku 1994 byla skutečně k firmě Ivax poměrně štědrá. Za Galenu, která patřila před privatizací k nejcennějším podnikům státního majetku, zaplatil americký investor v hotovosti celkem 18 milionů dolarů. Podle smlouvy by se sice měl s předpokládanými investicemi dostat až na zhruba 22 milionů dolarů, ale například nadnárodní farmaceutický konce rn Glaxo přitom za obdobný polský podnik Polfa Poznaň zaplatil ve stejné době desetkrát víc. Obě nabízené společnosti přitom byly zhruba srovnatelné objemem výroby, ale technickou úrovní byla Galena lepší. Nepeněžitý vklad byl u Galeny vyčíslen na dalších 38 milionů dolarů, u kontroly jeho plnění však byla privatizační smlouva značně nedůsledná. Nový majitel sice musí podle ní podávat Fondu národního majetku pravidelné zprávy, tento úřad je však prakticky odkázán právě jen na podklady, které dostane z Galeny. Fond se totiž zbavil jakéhokoli možnosti efektivního zásahu tím, že v roce 1995 prodal i zlatou akcii. Prodej přitom podle Selichara schválil pouze tehdejší předseda FNM Rom an Češka, nikoli, jak to ukládá zákon, celé prezidium.

Pro neplnění podmínek smlouvy má sice fond k dispozici sankce, které představují penále ve výši dvojnásobku částky z nesplněných závazků, dosud je však neuplatnil.

Podle tiskového mluvčího FNM se nyní tento úřad případem Galeny intenzivně zabývá, celá věc je však v řízení a v jeho průběhu se zodpovědní pracovníci nechtějí ke kauze vyjadřovat.

Nekonečná šetření

Případ privatizace Galeny se opakovaně objevoval na stránkách tisku zhruba před rokem. V té době se ovšem podnik mohl pyšnit relativně dobrými výsledky a perspektivou rozvoje ruského trhu. Přesto byl jako jeden z příkladů sporné privatizac e zařazen po nástupu nové vlády do její akce čisté ruce. Přestože Koordinační a analytická skupina vládního výboru na ochranu ekonomických zájmů vedená Jaroslavem Baštou se od září minulého roku zabývala celkem více než čtyřmi stovkami podnětů, příp ad Galeny předala orgánům činným v trestním řízení poměrně rychle.

Podnět k prošetření privatizace Galeny dostal Baštův úřad v listopadu, státnímu zastupitelství a Policii České republiky ho předal začátkem tohoto roku. Podle sdělení vyšetřovatele se zatím nepodařilo shromáždit všechny vyžádané podklady, ale rozhodnutí o tom, zda bude v této kauze někdo obviněn, lze očekávat do dvou týdnů. Vyšetřování má přitom odpovědět na dvě otázky. Zda bude vzneseno obvinění za špatnou privatizaci a zda bude někdo obviněn i kvůli neplnění privati zační smlouvy.

Souběžně s tímto vyšetřováním běží i další spor. Trestní oznámení podala na Vladimíra Selichara už před rokem i firma Ivax. Podle žaloby totiž svou kritikou poškodil dobré jméno Galeny. Také tento spor dosud neskončil a soud letos v březnu odložil jeho projednávání na neurčito.