Výrobcům generických přípravků mohou finanční turbulence dokonce prospět
Finanční krize pomalu prorůstá do všech oborů. Některá odvětví se přesto zatím zdají být imunní. Jde především o ta, která nejsou přímo navázána na ekonomický růst. Jedním z nich je výroba léků. Jejich spotřeba i cena bez ohledu na výsledky ekonomiky dlouhodobě stoupá. Finanční analytici proto předpokládají, že farmaceutickým firmám ublíží krize jen nepatrně.
Nedávná studie Erste Bank tvrdí, že právě farmaceutické firmy jsou v současnosti bezpečnou možností, jak investovat na burze. „Pochmurné konjunkturní vyhlídky farmaceutickou branži příliš nezasáhnou. Žádný z důležitých faktorů podporujících farmaceutické trhy se nezmění,“ uvedla Vladimíra Urbánková, analytička farmaceutického sektoru v Erste Group. Doplnila, že špičkové farmaceutické firmy v tomto období představují pro investory výhodnou nabídku za dobrou cenu. „Pro významné farmaceutické firmy zemí střední a východní Evropy je hospodářský výhled nadále velmi slibný. Finanční výkazy zůstávají solidní. Jak na trzích střední a východní Evropy, včetně Ruska, tak na Západě, kde lze strategicky a efektivně využít ukončených patentů či mezer na trhu, očekáváme silný růst,“ tvrdí Urbánková.
Trend je dobře i na vývoji oborových indexů agentury Bloomberg. Například akcie developerských firem poklesly během letošního roku o sedmdesát procent, kdežto cenné papíry farmaceutických společností o pouhých deset. Ve srovnání s ostatními tituly ztratily nejméně ze všech průmyslových odvětví (viz Farmaceutický držák).
Originály versus generika Analytici Erste zdůrazňují, že především producenti generických léků se sídlem ve střední a východní Evropě by měli být současnou krizí zasaženi nejméně. Díky příznivější ceně generik, což jsou napodobeniny originálních léčiv, kterým vypršela patentová ochrana, jsou pro vypjaté rozpočty zdravotních pojišťoven atraktivnější alternativou k nákladným originálům. Mezi tyto výrobce patří středoevropské firmy jako Zentiva, Gedeon Richter, Egis a Krka. „Jejich preparáty mají země, které potřebují výdaje na léky zkrotit, tendenci upřednostnit. Krize jim tak může v některých případech i pomoci,“ tvrdí analytik společnosti Cyrrus Karel Potměšil. Generika totiž nevyžadují nákladný výzkum, na který tyto firmy nevynakládají více než osm procent z tržeb. „Peníze nejdou na vývoj zcela nových přípravků. Firmy jen hledají ekvivalent již existujícího léku. Rizikovost jejich podnikání je tedy z tohoto pohledu nižší než u výrobců originálních přípravků,“ vysvětluje Potměšil. Navíc mají tyto společnosti výhodu malé vnější zadluženosti, což je dobrým předpokladem pro minimální dopad současného nedostatku úvěrů na finanční výsledky firem. Z těchto důvodů to mohou být právě výrobci zaměření na výzkum nových přípravků, které může krize nepříjemně ovlivnit. „Originální léky jsou vždy dražší. V období ekonomického útlumu to může vést vlády jednotlivých zemí, které mají napjatý rozpočet zdravotnictví, ke snaze ušetřit v této oblasti a tlačit firmy ke snižování cen, nebo rovnou hledat náhradu v podobě levnějších preparátů,“ varuje Potměšil.
Silná měna – hlavní nepřítel
Zásadnějším problémem, který s finanční krizí souvisí a má na farmaceutické firmy přímý vliv, jsou pohyby směnných kurzů. „Žádný z významnějších výrobců není omezen jen na domácí trh, firmy významnou část své produkce vyvážejí. Jejich tržby tak sráží posilování domácí měny,“ upozorňuje Potměšil. Proto případná krize, která ve svém důsledku srazí měnu v mateřské zemi podobně, jako tomu bylo v posledních měsících v Maďarsku, může obchodu paradoxně pomoci.
Před politickým vlivem varuje Potměšil také v českých podmínkách. „Pokud mají politici tendence reformovat zdravotnictví cestou snižování spotřeby léků, výrobce to postihne, jako to lze vidět v posledních letech na domácích tržbách maďarských firem či na českých tržbách Zentivy,“ popisuje analytik. Přestože podle něj riziko politických vlivů v době finanční krize může narůstat, je na nich farmaceutický sektor do značné míry nezávislý.
Potvrzují to rovněž minulý týden zveřejněné hospodářské výsledky Zentivy. Firma se chlubí výbornou kondicí a oznámila čistý zisk přes miliardu korun, což znamená meziroční zvýšení téměř o tři procenta. Navíc díky konsolidaci turecké akvizice Eczacibaşi-Zentiva zvýšil domácí výrobce tržby na 13,09 miliardy korun. „Zentivě se podařilo dosáhnout širšího geografického rozsahu, významně zlepšila efektivu, a to vedlo k dosažení lepších provozních výsledků v tomto roce,“ uvedla pro týdeník EURO Věra Kudynová, mluvčí Zentivy. Dodala, že společnost má také lépe vyváženou podnikatelskou základnu, čímž se chce vyrovnat s těžšími ekonomickými podmínkami v budoucnu.
BOX
Kupujeme méně, ale větší balení
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) uvádí, že ve druhém čtvrtletí 2008 poklesla v České republice ve srovnání s předchozím čtvrtletím distribuce léčivých přípravků v počtech balení o pět procent, meziroční pokles byl přitom více než čtyři procenta. Úřad trend vysvětluje přesunem prodeje od menších k větším balením léků. V přepočtu na doporučenou denní dávku spotřeba stále stoupá.
Průměrná cena všech léčivých přípravků narostla oproti předchozímu čtvrtletí o patnáct korun. V porovnání s druhým čtvrtletím 2007 je rozdíl dokonce 27,60 koruny. Jistým byznysem zůstává také prodej neregistrovaných léčiv. Finanční objem těchto přípravků v cenách pro konečného spotřebitele činil přibližně 21 milionů korun, z toho homeopatika představovala jeden a půl milionu korun.
GRAF
Farmaceutický držák
Vývoj oborových indexů agentury Bloomberg pro evropské akcie
Pramen: Cyrrus
Graf [čtvrtletní údaje, nemusí jít]:
Nejdražší v historii
Vývoj průměrné ceny jednoho balení léčivých přípravků (horní hranice)
04/1*164,2
04/2*173,6
04/3*169,9
04/4*165,7
05/1*162,8
05/2*180,7
05/3*180,7
05/4*181,8
06/1*178,6
06/2*188,1
06/3*183,3
06/4*186,6
07/1*182,1
07/2*202,3
07/3*198,9
07/4*200,1
08/1*214,9
08/2*229,9
Pramen: Státní úřad pro kontrolu léčiv
