Vídeňský podnikatel Gustav Hell se výrazně zapsal do průmyslového rozvoje Opavy. Roku 1882 zde založil firmu na výrobu léčiv, která se postupně rozrostla na jednu z největších farmaceutických společností v Evropě.
Foto: Teva Czech Industries
Chemická výroba na Opavsku má dlouholetou tradici. Zpočátku byla spojena hlavně s produkcí svíček, později zde vznikl i velkoobchod s umělými hnojivy, vše ale nakonec zastínila výroba barev a léků. Nejvýznamnějším farmaceutickým podnikem na Opavsku se stala firma Gustav Hell et Co., kterou založil roku 1882 vídeňský lékárník Gustav Hell. Začínala s produkcí medicinálních mýdel a brzy se vypracovala na předního evropského výrobce tekutých léčiv a galenik – přípravků vyrobených z drog.
Přátelé ze Slezska
Gustav Hell se narodil roku 1843 ve Vídni v rodině vrchního účetního rady rakouského ministerstva vnitra. Po absolvování gymnázia nastoupil na místo lékárenského aspiranta v dolnorakouském Glomnitzu. Studoval na vídeňské univerzitě a roku 1864 získal titul magistra farmacie.
Během studií se seznámil se dvěma Slezany – Aloisem Hellmannem z Města Albrechtice a Arnoštem Ludwigem z Bruntálu. S prvním začal vydávat odborné farmaceutické časopisy Allgemania a Die Pharmazeutische Post. Druhý přítel Ludwig se roku 1864 stal doktorem chemie. Zkušenosti získal v opavské lékárně U Bílého anděla, která sídlila v bývalém šlechtickém domě Mošovských z Moravčína. Praxe se mu zamlouvala, doporučil ji proto i Hellovi. Ten dal na přítelovu radu a roku 1869 se vydal do Opavy.
Hell et Co.
Do lékárny U Bílého anděla nastoupil jako takzvaný provizor. Nechtěl zůstat dlouho, jeho plány se ale brzy změnily. Nad podnikem totiž bydlela rodina Emanuela Urbana, s jehož dcerou Růženou se Hell roku 1873 oženil. Měli spolu pět dětí a brzy získali celý dům i s lékárnou.
Gustav Hell se jejího vedení ujal rázně. Celou ji přebudoval a brzy získal také licenci na výrobu dehtových preparátů a mýdel. Prostory lékárny přestávaly stačit, roku 1882 proto zakoupil mlýn Hranečník mezi Opavou a Komárovem, kam část provozů přenesl.
Za společníka přijal již zmíněného Hellmanna, a tak vznikla společnost Gustav Hell et Co. se sídlem v Opavě a pobočkou ve Vídni. Podnik se rychle rozvíjel. Už na první mezinárodní farmaceutické výstavě obdržel nejvyšší vyznamenání, roku 1885 pak Hell přikoupil také bývalou Glassnerovu továrnu v Komárově a výrobu z Hranečníku do ní přesunul.
Gustav Hell (1843–1921)
Narodil se 4. července 1843 ve Vídni. Po gymnáziu vystudoval farmacii a odešel do Opavy, kde chtěl získat zkušenosti v lékárně U Bílého anděla. Díky svatbě ve Slezsku zůstal a vedení podniku převzal. Začínal s výrobou sirupů a mýdel. Roku 1882 založil firmu Gustav Hell et Co., která se brzy stala jedním z nejvýznamnějších výrobců léčiv v Evropě. Hell byl roku 1898 za zásluhy o rozvoj rakouského farmaceutického průmyslu vyznamenán Řádem Františka Josefa III. třídy. Zemřel 12. prosince 1921.
Největší v monarchii
Roku 1898 postihl komárovskou továrnu ničivý požár, paradoxně však přispěl k její modernizaci. Sortiment se rozšířil o galenika, tobolky, léčivá mýdla a zásypy. Po celém světě firmu proslavil sirup „Sirupus Colae compositus“ a známý byl také speciální výrobek „Honthin“ či injekční roztoky „Injektule“. Z tohoto raného období pochází také „Pain Expeler“, který byl vůbec prvním registrovaným léčivým přípravkem v Rakousku-Uhersku.
Na sklonku 19. století měl podnik již 150 zaměstnanců a patřil k nejvýznamnějším farmaceutickým výrobcům v tehdejší habsburské monarchii. Rychle se rozšiřovala i síť prodejen a pobočných závodů. Roku 1903, kdy proběhla změna na veřejnou obchodní společnost, měla už firma výrobní filiálky v Olomouci, Kravařích, Ratiboři, Nise a obchodní zastoupení v Hamburku, Berlíně, Miláně, Alexandrii, Melbourne, Chicagu a Ósace.
Sňatek z rozumu
Do řízení podniku se postupně zapojili i Hellovi synové Adolf, Karel Emanuel a Gustav mladší. Po skončení první světové války a rozpadu Rakouska-Uherska ale přišly problémy. Roku 1919 se odtrhla vídeňská filiálka a stala se součástí akciové společnosti Chemosan. Gustav Hell roku 1921 zemřel a podniku se přestalo dařit. Bylo třeba navýšit základní kapitál, Hellovi nástupci proto nakonec přistoupili na nutný kompromis. Firma roku 1925 fúzovala právě s Chemosanem, čímž vznikla nová společnost Chemosan-Hellco.
Vídeňské vedení sice okamžitě vytlačilo ze správní rady opavské reprezentanty, oběma firmám ale propojení nakonec prospělo. Produkce léčiv v Komárově se začala opět rozšiřovat a vznikaly i nové filiálky. Podařilo se realizovat také řadu významných zakázek, především smluvní výrobu léků pro německou firmu Bayer.
Galena, Ivax, Teva
Za druhé světové války byla komárovská továrna silně poškozena. Po znárodnění v roce 1945 se tedy s výrobou muselo začít znovu. Podnik byl do roku 1952 součástí Spojených farmaceutických závodů, později se osamostatnil pod názvem Galena. Výroba se zaměřovala na zpracování rostlinného materiálu, od čehož se odvíjela i specializace na kapky, sirupy, emulze a suspenze. Doplňkovým programem se stalo zpracování bylin, při kterém byl roku 1961 namíchán také sirup Kofo, základ známé Kofoly.
Roku 1990 vznikl státní podnik Galena, který se v lednu 1994 transformoval na akciovou společnost. V privatizaci ji získala americká firma Ivax Corporation a roku 2006 se majitelem stala izraelská společnost Teva. Podnik změnil název na Teva Czech Industries a majitelé začali s jeho výraznou modernizací. Vzniklo několik nových provozů a produkce se zvýšila až pětkrát.
