Premiér brnká na nervy stoupencům ICRC
Výstavba Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně (EURO 35/2005) má stát 1,994 miliardy korun. S dokončením centra (International Clinical Research Center – ICRC), pokud jeho výstavbu schválí vláda, se počítá v roce 2009. Čtyři sta šedesát milionů z rozpočtované částky by měly tvořit zdroje ministerstva zdravotnictví, přičemž uvolňovány by byly postupně v letech 2006 až 2009. Téměř miliarda korun (953 milionů) má být dodána z vládní rozpočtové rezervy, také s čerpáním v letech 2006 až 2009. Doplňkovým zdrojem má být letech 2007 až 2009 čerpaný dodavatelský úvěr ve výši 531 milionů korun pro brněnskou Fakultní nemocnici U svaté Anny, která by byla investorem stavby. Padesáti miliony by se na ICRC podílelo město Brno a Jihomoravský kraj.
Informační šum.
Tento způsob financování je výsledkem dohody tří institucí klíčových pro osud projektu: úřadu vicepremiéra pro ekonomiku jako předkladatele záměru, ministerstva zdravotnictví, které je zřizovatelem Fakultní nemocnice U svaté Anny, v jejímž rámci by mělo ICRC působit, a ministerstva financí. Projekt ICRC, který vznikl v nemocnici U svaté Anny ve spolupráci se světoznámou medicínskou výzkumnou institucí Mayo Clinic, byl ve vládě poprvé letos v červenci a byl vrácen právě kvůli nedostatečně propracovanému způsobu financování.
Očekávalo se, že upravený materiál vláda projedná na své poslední loňské schůzi 21. prosince, ale nakonec na program zařazen nebyl. To vyvolalo mezi stoupenci projektu nervozitu. Týdeník EURO má informaci, že projednávání projektu bylo odloženo proto, že si premiér vyžádal dodatečné informace od ministra zdravotnictví. Oba na toto téma hovořili – v rámci projednávání dalších otázek – ještě 21. prosince. Šlo o běžný pracovní rozhovor mezi čtyřma očima. Na základě toho, co se týdeníku EURO podařilo zjistit, lze soudit, že premiér disponoval nesprávnou informací, že návrh na finanční zajištění projektu ICRC počítá se stoprocentním financováním z investičních prostředků ministerstva zdravotnictví, a to dokonce jednorázově uvolněnými v letošním roce. Proto žádal Davida Ratha o vysvětlení, které obdržel.
Zásadní změny.
Pro úspěch projektu je důležitá změna původně skeptického postoje ministra financí. Je možné, že k tomu přispěla i skutečnost, že Bohuslav Sobotka je volebním lídrem ČSSD v Jihomoravském kraji. Ten stejně jako město Brno a tamní vysoké školy projekt prosazuje a bylo by problematické, kdyby krajský lídr strany aspirující na volební vítězství byl s krajským i městským vedením v příkrém rozporu.
Na rozdíl od Milady Emmerové, která k ICRC zaujímala vlažné stanovisko, projekt podporuje i David Rath coby šéf resortu, z jehož prostředků má být výstavba centra spolufinancována a pod který má ICRC po vybudování spadat. Ostatně náměstkem ministra zdravotnictví pro řízení úřadu je Michal Pohanka, za jehož působení jako ředitele Fakultní nemocnice U svaté Anny projekt vznikal.
Ano.
Projekt má také podporu ministerstva průmyslu a obchodu, ostatní resorty – až na jeden - nemají k jeho případnému uskutečnění připomínky. Pro je i prezident Akademie věd ČR Václav Pačes, senátor Jiří Zlatuška, bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně, který za projekt v poslední době aktivně bojoval v tisku, i řada lékařských kapacit, jako například Tomáš Zima, Aleš Linhart, Josef Veselka, Petr Widimský nebo Pavel Pafko.
Ne.
Proti výstavbě ICRC je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, šéf Grantové agentury ČR Josef Syka a především ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Rudolf Poledne. Ten si nemyslí, že pro zlepšení českého biomedicínského výzkumu je účelné budovat nové kapacity. V projektu ICRC sice stojí, že jeho vznik „nepředstavuje duplicitu IKEM“, ale vzhledem k tomu, že nosnými obory ICRC mají být kardiovaskulární onemocnění, je to pro IKEM určitě konkurence. Aktivně proti ICRC vystupuje i Jan Černý, ředitel Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie, které sídlí v areálu nemocnice U svaté Anny v těsném sousedství plánovaného výzkumného centra a původně se počítalo, že se stane jeho součástí.
In.
Kritický postoj renomovaných odborníků má svou váhu, ale zastánci projektu jsou v převaze. Dle jejich názoru by se Česko prostřednictvím ICRC stalo jedním ze světových center špičkového klinického výzkumu. Což by znamenalo, že bude i křižovatkou působení nadnárodních firem disponujících prostředky v řadě případů výrazně převyšujícími český státní rozpočet. To má být příležitostí nejen pro české výzkumníky, ale i tuzemské podniky.
Tato možnost být „in“ v rámci světových vývojových trendů je součástí Martinem Jahnem prosazovaného pojetí investičních pobídek, na které vláda dobře slyší. Na tomto pozadí nejsou dvě miliardy až tak závratná suma, a projekt ICRC má tudíž dobré šance uspět. První příležitost je na první letošní schůzi kabinetu 4. ledna. První strategičtí partneři, kteří v souvislosti s ICRC podepsali lettres of intent - Mayo Clinic, Arrow International a General Electric Healthcare, sice vyjádřili ochotu podepsat závaznější dohodu o porozumění v případě, že česká vláda schválí projekt ICRC do Silvestra, ale jistě mají ve svých pozicích zakomponováno i určité prodlení. Česko by se totiž prostřednictvím ICRC nejen pokusilo hodně získat, ale také dost nabízí.
