Vánoční a silvestrovské opulentní hody jsou za námi a někteří z nás mají možná lehce špatné svědomí, že to opět přehnali. Dopřejme si tedy na začátku nového roku odlehčení.
Foto: Profimedia.cz
Většina z nás si myslí, že v zimě žádná zelenina neroste, tudíž ji příliš nejíme. Pravda je to jen napůl – zima sice není obdobím sklizně, ale spousta podzimní zeleniny (nejen brambory) dokáže bez potíží přezimovat ve sklepě či skladech zelinářů. Některým druhům dokonce „uležení“ prospívá. K uskladnění se hodí dýně, řepa, mrkev, celer a zelí, z těch méně známých pak tuřín a vodnice.
Pohádková zelenina
Pokud znáte tuřín jen z pohádek, případně beletrie, ve které se objevoval nejčastěji v podobě nevábné a nechutné tuřínové polévky, na které přežívala středověká chudina, je načase poopravit si názor. Než k nám totiž z Nového světa přicestovaly brambory, hrál významnou roli v naší výživě právě tuřín. Tuřínu se také říká kvak, případně švédská ředkev a je to jedna z nejodolnějších zelenin. Je nenáročný na pěstování, vyroste každému a všude – tedy i v oblastech, které jsou skoupé na sluníčko a teplo. Chuťově je tuřín lahodnější než brambory a podobně jako s bramborami s ním v kuchyni můžete provádět rozmanité kousky.
Tuřínové listy můžete zasyrova přidat do salátů nebo je podusit podobně jako špenát, kořen nakrájený na kostičky nebo kolečka lze opékat na olivovém oleji nebo ho přidat do směsi další zeleniny. I když brambory tuřín z naší kuchyně vytlačily, tyto dvě plodiny si nepřestaly rozumět – kombinace tuřínu a brambor je chuťově skvělá třeba v podobě pyré. Tuřín také můžete vařit, pokud se dobře dochutí, rozhodně to není jen nouzová strava pro chudé, nebo zapékat v troubě s česnekem a dohromady jde i s asijskými ingrediencemi – třeba s kari nebo sójovou omáčkou.
A jaké výhody přináší tuřín pro naše zdraví? Je jich celá řada. Především je nízkokalorický a neobsahuje žádný tuk, zato má hodně vlákniny, takže pro redukční dietu je jako stvořený. Rovněž působí detoxikačně, čistí krev a má močopudné účinky, což se při novoroční očistě organismu hodí. Minerály obsažené v tuřínu pak pomáhají pacientům trpícím dnou.
O něco menší příbuzná tuřínu je řepa vodnice, v obchodech někdy označovaná jako tuřínek. Její chuť je lehce pikantní, na rozdíl od bílé ředkve ale nepálí, dá se jíst i syrová a nemusíte ji ani loupat. Stejně jako tuřín je k dostání v bioprodejnách nebo na farmářských trzích a určitě stojí za vyzkoušení.
Královští krabi a spol.
Další lednová lahůdka je tak trochu opak tuřínu. Patří k vybraným delikatesám a jedná se o maso. Ano, mluvíme o krabech, humrech, langustách a jiných darech moře. Zima je obecně obdobím, ve kterém jsou ústřice, mušle a další mořští tvorové nejchutnější. Odborníci doporučují kupovat korýše i mušle ještě živé – zaručuje to jejich absolutní čerstvost. Pouze pokud patříte k těm, kteří štědrovečerního kapra raději pouští zpátky do řeky či rybníka, není pro vás živá langusta asi tím pravým ořechovým.
Humři a krabi se prodávají i chlazení na ledu nebo zmrazení v ledovém bloku, případně si na ně můžete vyrazit do rybí restaurace. Výhodou je, že vám je šéfkuchař připraví tak, abyste se k masu ukrytém v krunýři nemuseli pracně dobývat, případně vám s tím pomůže obsluha a samozřejmostí je potřebné náčiní, tedy speciální kleštičky a vidličky, kterými se vytahuje maso z klepítek.
Všichni korýši a měkkýši obsahují velmi kvalitní bílkoviny a celou řadu minerálních látek, které jinde jen tak nenajdete. Je to například jód, selen, zinek, fluor, chrom, železo a další. Jsou také významným zdrojem omega-3 nenasycených mastných kyselin, které přispívají ke zdraví našeho srdce, cévního systému i kloubů a pomáhají také při astmatu či atopickém ekzému. Nenasycené mastné kyseliny dokáží navíc snižovat krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi. Dary moře jsou tedy dietní a zdravé, jen trochu dražší. Pokud se ale budete po většinu ledna ládovat výše zmíněným tuřínem, na ochutnávku mořských delikates určitě ušetříte.
