Podle většiny manažerů má růst ceny elektřiny nepříznivý dopad na naši ekonomiku
Jak ovlivní růst ceny elektřiny vývoj české ekonomiky?
- Pozitivně 13,6 %
- Negativně 71,2 %
- Nevím 15,2 %
Pro podnikatele dnes představuje drahá elektřina jeden z hlavních problémů. Růst cen elektrické energie by se přitom neměl zastavit ani příští rok. Vláda, která má v ČEZ rozhodující slovo, však nemíní do růstu cen nijak zasahovat. ČEZ by totiž mohl letos do státní pokladny na dividendách odvést až dvacet miliard korun. V příštím roce by měl proud domácnostem podražit o deset procent, firmám dokonce ještě více - u větších odběratelů to může být až o patnáct procent. Někteří podnikatelé však považují už současné ceny elektřiny za přemrštěné. Tvrdí, že v nich sice doháníme západní Evropu, nikoli však v kupní síle, čímž jejich firmy ztrácejí konkurenceschopnost. Jejich obavu sdílí 71,2 procenta manažerů.
Zcela opačný názor se však objevuje v odpovědi: „Domnívám se, že růst cen energie českou ekonomiku zásadně neovlivní - vnímám celou diskusi jako povyk kaprů, kteří svůj rybník nikdy nevypustí. Většina firem dosud k úsporným opatřením nepřistoupila, a ani se jimi nijak zvlášť nezabývají. Pokud tedy nějaká pozitivní, nebo negativní změna v české ekonomice nastane, půjde o synergický efekt mnoha dalších faktorů a ceny elektřiny budou pouze zlomkem onoho vývoje. Přitom nelze vyloučit, že budou dokonce tento trend korigovat, nikoli podporovat.“
Jasnou odpověď nezná manažer: „To není snadné odhadnout. Samozřejmě že vyšší náklady na energie mohou způsobit menší konkurenceschopnost mnoha firem, a tedy nižší výnosy a zisk. Mohou se také promítnout do nižší spotřeby domácností. Na druhé straně stát bude mít z dividend více peněz na přerozdělování, dotace a jiné stimuly. A nakonec v mnoha firmách může tlak vyšších nákladů na energie vést ke snaze kompenzovat je zefektivňováním výrobních a dalších procesů, což může být také velmi pozitivní.“
Tento respondent předkládá dvě odpovědi: „Scénář vycházející z reality: Vyšší cena elektrické energie bude pozitivně ovlivňovat stav českého rozpočtu formou dividend ze státního podílu v ČEZ. Vůči domácím subjektům, domácnostem i firmám, však bude představovat určitou formu dodatečného zdanění, neboť tato cena neodráží poměry tuzemské nabídky a poptávky po elektřině, ale její popohánění těmi zahraničními. A jak známo, každá daň má na ekonomiku pouze negativní dopad. Nebo snad existuje výjimka?
Alternativní scénář: Stát zlikviduje svůj podíl v ČEZ, a proto nebude mít zájem udržovat současný monopol. Poté se možná střednědobě sníží dominantní postavení ČEZ a v konkurenčním prostředí nebudou on a další dodavatelé zvyšovat ceny pouze s vazbou na zahraniční cenovou hladinu. V tuzemské ceně se bude více odrážet stav nabídky a poptávky. V prostředí převahy tuzemské nabídky nad poptávkou by nemusel nastat tak vysoký nárůst cen.“
Tento manažer odpovídá otázkou: „Kolik procent HDP vygeneruje výroba elektřiny? Je-li to přes 50 procent, odpověď by zněla 'pozitivně'. O tom však pochybuji, proto moje odpověď zní 'negativně'.“
Za zcela negativní považuje růst ceny elektřiny respondent: „Růst ceny elektřiny již velmi negativně ovlivňuje vývoj české ekonomiky. Tento růst totiž nevychází ani z údajně zvýšených výrobních nákladů, ani z enormně rostoucí poptávky na českém trhu. Naopak v ČR se vyrobí mnohem více elektřiny než česká ekonomika spotřebuje, a tyto přebytky se vyvážejí do zahraničí. Jde tedy vlastně o 'legální tunel' české ekonomiky. Velcí obchodníci s elektřinou, jako jsou ČEZ a E.ON, si neúměrně zvyšují zisk na úkor celé české ekonomiky. A negativní důsledky je vidět téměř všude - obrovský růst inflace vůči předchozímu roku a její akcelerace. Všichni výrobci, prodejci, dopravci si musejí zvýšené náklady na elektrickou energii zakalkulovat do cen. Nejvíce je to vidět v posledních měsících u doslova raketového růstu cen základních potravin, jako jsou pečivo, máslo a mléko. Zaměstnanci budou logicky požadovat vyšší výdělky a firmy, nebudou-li chtít kvalitní pracovníky ztratit, jim budou muset přidat. Tím však budou také stále více tlačit na svoje obchodní marže a zisky. K rostoucí ceně energií se přidávají další negativní faktory - především sílící kurz koruny. To nutí především české exportéry ještě více snižovat nákladů. Proto budou muset buď začít propouštět, nebo výrobu rovnou zavřít a přestěhovat do ekonomicky výhodnějšího prostoru - pravděpodobně směrem daleko na východ.“
Odpovídalo 118 manažerů
