Nedostatečná kvalita zákonů zasahuje do života lidí i firem.
Současnými znaky české legislativy jsou bohužel nestabilita a rozpornost. K tomu, aby byly zákony respektovány a soudci mohli kvalifikovaně rozhodovat, je však trvanlivost práva a možnost uvědomit si jeho obsah nezbytnou podmínkou. Právo by tu mělo být pro občany, nikoli pro instituce. Srozumitelnost, transparentnost a stabilita přijímaných norem v rámci legislativního procesu je jednou z šesti priorit Svazu průmyslu a dopravy ČR. Po všech vládách jsme požadovali:
- dostatečné dlouhé období mezi tím, kdy je zákon zveřejněn ve Sbírce zákonů a kdy skutečně začne platit,
- přehlednost zákonů, to jest to, aby se k zákonům regulujícím určitou oblast nepřipojovaly přílepky vztahující se k záležitostem nesouvisejícím,
- dodržování zákazu retroaktivity.
V posledních čtyřech letech nám tři různí premiéři slibovali, že naše nároky uspokojí. Teď před volbami jsme znovu svědky podobných slibů. Nedostatečná kvalita zákonů přitom zasahuje do života lidí i firem. Jen pro příklad: zákon o DPH, zákon o paragonech, zákon o registračních pokladnách, společností rozporně přijímaný zákon o neziskových nemocnicích, ale především společnost poškozující Zákoník práce. Ten byl nejen nestandardně, ale i v rozporu se stanovisky odborné veřejnosti proválcován tak, aby zajistil privilegia pár jedincům v neprospěch několika milionů zaměstnanců.
U každého z těchto zákonů jsme byli ujišťováni, že je v pořádku, že se sporné pasáže případně změní nebo že jde o výjimku. Veřejnost byla také občas zahlcena argumenty, že nemáme pravdu. A „výjimek“ v podobě nepodařených nebo nedopečených zákonů naopak přibývalo.
Předvolební šturmování.
S blížícím se koncem volebního období Poslanecké sněmovny se situace dále zhoršila, a jako by se vytratily i poslední zbytky legislativní slušnosti. Pro podnikatele a zaměstnavatele to v několika případech znamená, že se narychlo a bez předchozího varování změnily jejich povinnosti. Kvůli změnám v zákonech se může třeba stát, že někdo zpochybní platnost již svolané nebo právě probíhající valné hromady.
Legislativní praxe rychlých změn a úprav zákonů vedla dokonce k tomu, že některá ustanovení zákonů začala platit zpětně. A platí i nadále, i když je takový postup zcela v rozporu s tradičním pojetím práva, jak se už po staletí uplatňuje i v českých zemích.
Rozhodně by se nemělo stávat, že zákon 61/2006 Sb. vyhlášený ve Sbírce zákonů č. 26, rozeslané dne 8. března 2006, ve svém článku 6 stanoví: Tento zákon nabývá účinnosti dnem l. ledna 2006. Zmíněným zákonem se přitom mění například zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském. Jde o právní normu nikoliv malého významu, jež měla zpětnou platnost. Takže každý, kdo se začátkem roku řídil tehdy platným zákonem, má smůlu?
Neprojednané přílepky.
Ještě závažnější prohřešky ovšem najdeme u jiných nově upravených norem. Přinášejí je takzvané přílepky, kterými zákonodárci posouvají do právě projednávaných zákonů změny předpisů z oblastí, jež s daným zákonem vůbec nesouvisí.
Jako názorný a odstrašující příklad uvádím zákon č. 81/2006 Sb., kterým se „mění zákon č. 365/2006 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů a další související zákony“. Vyhlášen byl ve Sbírce zákonů, částka 30, rozeslané dne 15. března 2006. Název zákona zde cituji záměrně, neboť neříká nic o tom, že se jím mění zásadní předpisy, jimiž se musí řídit podnikatelská sféra. Jsou to mimo jiné zákon o účetnictví a Obchodní zákoník.
Další do nebe volající nešvar lze vidět i v tom, že se Obchodní zákoník a zákon o účetnictví nemění zákonem o informačních systémech veřejné správy, ale přílepkem k tomuto zákonu, konkrétně jeho částí VI. a VII. Navíc, aby toho nebylo dost, zatímco celý zákon o změnách informačních systémů nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007, uvedené pasáže, jež se týkají podnikatelů, nabyly účinnosti dnem vyhlášení, tedy dnem 15. března 2006.
Změna, která nebyla dostatečně projednána a ani o ní předem neproběhla veřejná diskuse, přitom přináší akciovým společnostem nové povinnosti týkají se zveřejňování informací v Obchodním věstníku (viz rámeček).
Ohrožení platnosti valných hromad.
První čtvrtletí roku je pro většinu podniků časem přípravy valných hromad. Jde o hektické období, protože pro jejich svolání i zveřejnění informací platí zákonné lhůty. Změnu Obchodního zákoníku právě v této době (od 15. března), lze považovat za další obstrukci, která zbytečně komplikuje podnikatelům život.
Nejde přitom jen o dodatečné náklady, kupříkladu rozesílání nových pozvánek či opakované oznámení o konání valné hromady. Alarmující je, že změny vytvořily právní nejistotu. Povinné subjekty totiž neměly dost času na to, aby mohly svolat svou valnou hromadu tak, aby její platnost neohrozily nedostatečnými informacemi ve zveřejněné pozvánce.
S důvody úpravy informační povinnosti nicméně lze souhlasit. Vláda chtěla zvýšit obecnou informovanost akcionářů i ostatní veřejnosti. Těžko však lze přijmout zvolený postup a způsob, jak to udělala. Legislativní nešvary, jež vedou k tomu, že ČR přestává být právním státem, nelze tolerovat.
Rámeček:
Změna povinností podnikatelů
(Příslušné paragrafy zákona účetnictví a Obchodního zákoníku s vyznačenými změnami platnými od 15. 3. 2006.)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví: paragraf 21 odst. 4 se mění takto:
Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu Komisi pro cenné papíry, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku prostřednictvím Komise pro cenné papíry. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu; v případech podle věty druhé předáním Komisi pro cenné papíry. Účetní jednotky uvedené v § 20 zveřejňují účetní závěrku rovněž v Obchodním věstníku.
Zákon. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník: paragraf 184 odst. 4 se mění takto:
Představenstvo je povinno uveřejnit pozvánku na valnou hromadu nebo oznámení o jejím svolání způsobem určeným zákonem a stanovami.U společnosti s akciemi na jméno uveřejňuje představenstvo pozvánku tak, že ji zašle všem akcionářům na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu akcionářů nejméně 30 dní před konáním valné hromady. U společnosti s akciemi na majitele uveřejňuje představenstvo v této lhůtě oznámení o konání valné hromady v Obchodním věstníku a jiným vhodným způsobem určeným stanovami, nejméně však v jednom celostátně distribuovaném deníku určeném ve stanovách. Jestliže vlastník akcií na majitele zřídí ve prospěch společnosti zástavní právo alespoň k jedné akcii společnosti jako jistotu na úhradu nákladů za zaslání oznámení o konání valné hromady a požádá o zasílání oznámení o konání valné hromady na adresu uvedenou v žádosti, je společnost povinna mu na uvedenou adresu na jeho náklad oznámení zasílat.
