Lego z Vysočiny

Jeden z mála českých výrobců vstupuje na trh s novou stavebnicí

Nové výrobce hraček či nápadité novinky v hračkářském oboru aby na českém trhu pohledal. Majitel novoveselské společnosti Efko-karton Miroslav Kotík se přes řadu licenčních hraček a puzzlí propracoval až k stavebnici ROTO. Není doslova nová, pochází z Maďarska a hrála si s ní hlavně generace Husákových dětí, ale po průjezdu inovačním procesem by ji asi už málokdo poznal.

Od automatizace k zábavě.

Původním oborem Miroslava Kotíka byly průmyslové automatizace. Po revoluci se však pustil do obchodování a během tří let vybudoval pod svým jménem v Novém Veselí na Vysočině distribuční velkoobchod s hračkami a hrami. „V té době mi však už bylo jasné, že jenom obchod mi nebude stačit. Potřeboval jsem i osobní uspokojení, a proto jsem se rozhodl vstoupit i do výroby,“ vypráví Kotík. V roce 1995 proto začal s produkcí společenských her a spojil se s kolegou Radimem Neumannem, který se zabýval lisováním plastů, aby byla firma soběstačná i ve výrobě figurek, kostek a kamenů do dámy. Tehdy společnost ještě výrobu kartonů i plastů zadávala. Objemy i položky však narůstaly, a proto se koncem devadesátých let Kotík rozhodl opustit pronajaté prostory a vybudoval v obci novou správní budovu, sklady a posléze i výrobní prostory. Dnes produkuje kartonové součásti ve vlastní režii, plastové komponenty zadává sousední firmě Plastia. Počátkem roku 2004 firma změnila právní subjektivitu na společnost s ručením omezeným. „Efko se celkem snaží, musím říci, že pan Kotík je velmi pružný,“ konstatoval Daniel Titěra ze Sdružení pro hru a hračku, který má jinak na tuzemské výrobce hraček velmi skeptický pohled (viz box).

Teletubbies, Garfield, Pán prstenů či Pošťák Pat.

Sortiment společenských her Efko dále obohatilo o sety Malý pošťák, Policista, Průvodčí či Výpravčí, jejichž součástí jsou už i dřevěné či textilní komponenty. „Na tom jsme se hodně naučili a mohli jsme se pustit do náročnějších kombinací,“ zdůraznil Miroslav Kotík. Počátkem nového tisíciletí podnik využil nabídky licenční kanceláře a koupil první licenci na Teletubbies, seriál pro nejmenší děti z produkce BBC. Pak následoval kocour Garfield a Pán prstenů. K tomu Efko vyrobilo kolekci puzzlí, pohlednic, přívěsků, diářů a také zbrusu novou hru Putování Středozemí. „Hru jsme vymýšleli kolektivně, zabralo nám to zhruba půl roku. Nechtěli jsme totiž měnit příběh a hru postavit na souboji dobra se zlem,“ vysvětluje majitel Efka. V roce 2004 se nabídka rozšířila o Bořka Stavitele, další rok podnik přikoupil licenci na animovaný filmový hit Madagaskar a český Večerníček a letošní novinkou je Pošťák Pat. Licence se udělují většinou na rok až na dva, bývají geograficky omezené (v našem případě na Česko a Slovensko) a stojí od šesti do pětadvaceti tisíc dolarů či eur. Poskytovatelé licenci navíc ještě inkasují deset až dvanáct procent z tržeb. „Obchodně nejúspěšnější byly Teletubbies a Bořek Stavitel, naopak sázka na Garfielda nám moc nevyšla. Příběh je totiž spíš pro teenagery, zatímco naše produkty byly určeny těm nejmenším,“ objasnil Kotík.
Ani společenské hry Efko neopustilo, evergreenem jsou Člověče, nezlob se, halma, dáma, karty, kostky. Loni začalo Efko spolupracovat s pražskou firmou TOHIS a získalo od ní práva na výrobu her Kloboučku hop, Smolíček a Dlouhý, Široký a Bystrozraký, jejichž autorem je známý ilustrátor Neprakta. Tyto hry mají nejen originální grafiku, ale také jsou všeobecně známé, a nepotřebují tedy téměř žádnou propagaci.

Nejvíc si hraje majitel.

Kromě produkce her a hraček se Efko věnuje i zakázkové výrobě v kartonáži a reklamních předmětech. Obrat podniku dospěl v posledních letech téměř k padesáti milionům, letos by měl tuto hranici poprvé překročit. Zakázky se na obratu podílejí asi dvěma pětinami. Exportu zatím moc není, nejvíce zboží putuje na Slovensko, část do Skandinávie a na další trhy východní Evropy. Za dobu existence podnik investoval zhruba dvacet milionů do nemovitostí, dalších osm do technologií a výrobních zařízení.
Efko-karton nyní zaměstnává 38 lidí, před jedenácti lety bylo zaměstnanců jen deset. Přímo ve výrobě dělá přitom dvaadvacet pracovníků. Vývojem novinek se zabývají včetně technologa tři lidé, nejvíc si prý „hraje“ pan ředitel. Tři obchodní zástupci mají na starosti nezávislý trh, větší část produkce se distribuuje prostřednictvím velkoobchodů a maloobchodní sítí, jako jsou například Pompo, Bambule či Sparkys. „Spolupráce se společností Efko je na dobré úrovni. Je to dobrý partner, nejvíc letí Večerníček, Pošťák Pat a další seriálové figurky. V kvalitě nejsou úplně na vrcholu, ale vzhledem k přijatelné ceně je kvalita dobrá. Rovněž obaly jsou lákavé, rozhodně mohou soutěžit i s ostatními dodavateli,“ konstatovala nákupčí sítě Pompo Marie Sekalová.

Stavebnice za deset milionů.

Svoji budoucnost vkládá Efko do nové stavebnice ROTO. Myšlenka není původní, projekt koupil podnik od zkrachovalé společnosti Dubina Český Dub. „Rozhodli jsme se to však celé překopat, funkčnost jsme zachovali, ale ve spolupráci s designérským studiem dostala stavebnice zcela nový háv a obohatili jsme ji o šestnáct komponentů. Je to teď moderní, variabilní a kompaktní produkt, který může růst spolu s dítětem,“ míní Kotík. Celkem do nákupu a vývoje stavebnice investovalo Efko k deseti milionům korun. I v dalších letech chtějí novoveselští hračkáři stavebnici rozvíjet o nové nápady a reakce na zkušenosti spotřebitelů a obchodníků. „V první fázi se chceme přiblížit nejmenším dětem a spolu s nimi růst, protože ty starší jsou zvyklí na jinou značku. Pro stavebnici tvoříme samostatný brand,“ doplnil vedoucí obchodního oddělení Radim Neumann. Doufá, že ROTO se uchytí i za hranicemi České republiky.

Zašlá sláva Tuzemský sektor výroby her a hraček se za posledních patnáct let radikálně proměnil. Velcí výrobci, jako třeba byly Hamiro či TOFA, z trhu téměř zmizely. Naposled to byla například společnost VISTA Semily, která produkovala stavebnici SEVA. Naopak vznikla řada malinkých rodinných podniků, které se převážně orientují na dřevěné hračky. „Celý sektor je v katastrofálním stavu, velké výrobce pohřbila buď restituce, nebo nepovedená privatizace. Teď už žádné velké producenty hraček nemáme. U těch, co zbyli nebo nově vznikli, chybí inovace, nové nápady. Myslím, že čeští podnikatelé se ve výrobě hraček udrží jen pár příštích let,“ míní Daniel Titěra ze Sdružení pro hračku a hru. Svá slova podepírá například také tím, že na nadcházející 18. pražský veletrh hraček v Letňanech se přihlásila jen desetina výrobců z celkem osmdesáti vystavovatelů, zbytek tvoří dovozci. Nejčerstvější ekonomické informace o výrobcích her a hraček jsou dostupné jen za rok 2004 v analýze Panorama průmyslu. Vyplývá z nich, že tržby v podsekci výroba her a hraček se na odvětví nábytkářský průmysl a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený, pod nějž podsekce spadá, podílejí pouhými osmi procenty (přičemž tržby uvedeného odvětví tvoří jen tři procenta tržeb ve zpracovatelském průmyslu). Tyto tržby dosáhly bezmála šesti a půl miliardy korun a v sektoru pracuje necelých pět tisíc lidí. Od roku 2000 stouply tržby v běžných cenách více než třikrát, což podle autorů Panoramy průmyslu způsobila zvýšená porodnost a rostoucí koupěschopnost obyvatel. Saldo obchodní bilance je ve výrobě her a hraček téměř vyrovnané, vývoz (6,8 miliardy korun) přitom lehce převyšuje dovoz (6,7 miliardy korun). Ve vývozu mají solidní postavení dřevěné hračky, které se na něm podílejí 55 procenty, pětinu exportu tvoří textilní a plyšové hračky a desetinu stavebnice a modely. K úspěšným exportérům lze řadit například podnik Moravská ústředna Brno vyrábějící textilní a plyšové figurky na motivy večerníčků. Někteří klasičtí výrobci dosud, i když v omezené míře, existují, a tak se i naše děti mohou učit se stavebnicí Merkur či dovádět s igráčky. Zájemci o vstup do odvětví to nemají kvůli široké konkurenci lehké, další bariérou jsou i nutné a poměrně přísné atesty, jejichž ceny se pohybují od desítek tisíc korun až ke stovkám. Importéry tento problém většinou trápit nemusí, stačí, že jim evropský atest poskytne dodavatel.
Nabídka trhu je však díky dovozcům i přes tristní stav výroby velmi rozmanitá, sortiment obsahuje přes čtyři sta tisíc položek. Zhruba tři čtvrtiny této nabídky pochází ze zahraničí. V zahraničí mají stále dominantnější postavení, stejně jako u jiných spotřebních artiklů, východoasijští výrobci. A to nejen na úkor českých, ale i evropských výrobců. „Například poté, co se v sousedním Německu dostala řada podniků do existenčních potíží, postoupily své hračky včetně know-how čínským a hongkongským podnikům,“ doplnil Titěra. Asijci své evropské či americké konkurenty porážejí nejen nízkou cenou, ale také širokým sortimentem, rychlou inovací, úzkou kooperací s dalšími podniky, přizpůsobivostí designu výrobku i obalů přání objednatelů a také certifikací hraček podle norem EN 71.