Příprava na Evropskou unii musí být mnohem konkrétnější O přípravě českých firem na vstup ČR do Evropské unie se hovoří stále více a více. Otázkou ale je, s jakým efektem. Mají podnikatelé dostatečný a jednoduchý přístup k potřebným informacím i návodům, jak bude potřebné se na jednotném trhu chovat?
Příprava na Evropskou unii musí být mnohem konkrétnější
O přípravě českých firem na vstup ČR do Evropské unie se hovoří stále více a více. Otázkou ale je, s jakým efektem. Mají podnikatelé dostatečný a jednoduchý přístup k potřebným informacím i návodům, jak bude potřebné se na jednotném trhu chovat?
Pro velké firmy asi příprava na jednotný evropský trh nebude ve většině případů velkým problémem - mají větší finanční i personální možnosti, k tomu mnohé z nich do zemí EU vyvážejí či z nich dovážejí zboží a tudíž tamní prostředí lépe znají, mnohé z nich také mají zahraniční vlastníky, kteří jsou často právě ze zemí Unie. Co ale malé a střední firmy? Příprava na jednotný evropský trh má samozřejmě v jednotlivých oborech svá specifika, přesto existují informace obecně platné pro všechny. Podíváme-li se na nabídku služeb pro přípravu na EU, která na českém trhu v současnosti existuje, pak je zřejmé, že převažují především dvě oblasti: vzdělávací a technicko-informační. Zatímco o již harmonizovaných právních a technických normách je informací relativně dost, horší stav je v legislativě, která teprve přijde. Pro podnikatele je přitom neméně důležité vědět o právních předpisech, které se teprve připravují v pracovních skupinách při Evropské komisi. Ty nejsou v České republice téměř vůbec dostupné. Je ale také pravda, že některé informační zdroje v tomto směru přece jen existují, či se začínají rodit. V první řadě lze asi zmínit Českou podnikatelskou reprezentaci v Bruselu (CEBRE). Od ní by čeští podnikatelé měli právě takovýto monitoring připravovaných změn evropské legislativy vyžadovat především. V e svém oboru věnuje pozornost těmto informacím Asociace montážních firem technických zařízení (AMF) a Svaz podnikatelů v oboru technických zařízení (SPTZ). Tyto organizace navázaly kontakty s Evropským svazem podnikatelů v oboru technických zařízení (CEETB), jehož prostřednictvím budou čeští podnikatelé v tomto oboru informace z pracovních skupin při Evropské komisi dostávat.
Jen znalost práva nestačí
Důležitou oblastí služeb k přípravě na jednotný evropský trh je sféra vzdělávání - ať již to jsou různé kurzy či semináře nebo řada brožur. Malí a střední podnikatelé však poukazují na to, že většina těchto publikací, ale mnohdy i seminářů či kurzů, neplní svůj účel. Jsou totiž vesměs zaměřeny především na seznámení se s právem Evropské unie nebo na poznání struktury EU, mnohem méně již na takové konkrétní otázky, které malé a střední podnikatele zajímají nebo budou zajímat: orientace v nových předpisech a zákonech, nové technické normy či efektivní podnikatelské chování na společném trhu. Příkladem může být problematika marketingu. V minulém vydání Profitu jsme zmínili srovnávací projekt českých, rakouských a německých malých podniků, který poukázal na slabinu českých firem právě v marketingu. Problémem ale může být i snaha získat patřičné marketingové údaje o zahraničním či příhraničním trhu. A opět tento problém pociťují především malé a střední firmy. Pokud si budou chtít takovýto marketingový průzkum učinit, musí se asi obrátit na renomovanou poradenskou marketingovou firmu. A na to zřejmě nevydělají - ceny se pohybují v sedmi či osmimístných cifrách. Jiné alternativy přitom zřejmě neexistují - jednotlivé hospodářské komory či profesní organizace, ale ani specializované vládní agentury, příliš informací, které jsou oborově i regionálně specifické a mají nějakou významnější marketingovou hodnotu, asi nejsou zatím schopny především malým podnikatelům poskytnout.
Jak to udělali Rakušané
Mezi malými a středními podnikateli se objevuje názor, že by bylo prospěšné, kdyby existoval manuál jednak obecných informací (tedy obecně platných pro všechny, bez ohledu na obor či profese), jednak se speciálními informacemi pro jednotlivé obory. Takovéto informace by měly být zestručněny a podány jednoduchou formou přístupnou i těm nejmenším živnostníkům. Tento manuál by měl mít jak elektronickou podobu (přístup přes internet), tak i tištěnou (pro ty řemeslníky a živnostníky, kteří internet nemají). Podobný manuál ostatně vydali Rakušané v rámci přípravy svých podnikatelů na vstup do Evropské unie. Ovšem s jedním rozdílem - stalo se tak zhruba tři roky před vstupem, českým podnikatelům zbývá na přípravu ani ne rok a půl. V České republice uvažovala ani ne před rokem o vydání obdobné brožury („Jak obstát v EU“) Hospodářská komora ČR. Celý projekt však „zamrzl“ na financích - na tak rozsáhlý projekt (postihující více oborů) neměla komora dostatek peněz. Získala je však na jiný projekt - na vytváření informačních míst pro podnikatele (rovněž o něm jsme se v Profitu v minulém vydání již zmínili). Důležité je, že tento projekt má vlastně strukturu, kterou lze s určitou nadsázkou přirovnat k plánované brožuře - podnikatelé by zde měli získávat informace nejen obecnějšího charakteru, tedy ty, které jsou platné pro všechny bez rozdílu oboru, ale také specifické oborové.
Informací pomalu přibývá
Proto se do vytváření jednotlivých informačních míst pro podnikatele mají zapojit nejen krajské hospodářské komory, ale také živnostenská a profesní společenstva, která jsou přičleněna k HK ČR. Ta by měla vytvářet oborová informační místa pro podnikatele. Jedním z prvních takovýchto informačních míst je Oborové informační místo pro podnikatele v oboru technických zařízení. Jeho hlavní náplní činnosti má být poskytování kvalitního poradenství, informací a odborné pomoci v oblastech: vývoj evropské integrace a práva ES dotýkající se podnikání v oboru technických zařízení, možnosti získávání finančních prostředků z podpůrných fondů EU, zpracování projektu pro získávání finančních prostředků z podpůrných fondů EU, konkurenční prostředí jednotného trhu EU v oboru technických zařízení, networking a lobbing u institucí ČR a EU, příprava podnikatelských strategií pro působení firem z oboru na jednotném trhu, možnosti financování projektů v oblasti technických zařízení atd. I když v mnoha dalších oborech takováto informační místa zatím nefungují, neznamená to, že některé poradenské služby nemohou malí a střední podnikatelé od profesních organizací získat. Příkladem může být Svaz českých a moravských výrobních družstev. Ten svým členům poskytuje například poradenství o podmínkách pro uplatnění výrobků na evropském trhu, v oblasti ochrany spotřebitele, jakosti, zdravotní nezávadnosti, certifikace výrobků, ochrany životního prostředí, právním a podnikatelském prostředí, ochraně trhu, oblasti pracovního práva, bezpečnosti práce atd. Poskytuje také poradenskou pomoc v ekonomických, obchodních, právních i technických oblastech. Informační i poradenské služby pro širokou elektrotechnickou veřejnost zase poskytuje Elektrotechnický svaz český a jeho informační centrum. Spojení na další profesní a živnostenská společenstva lze nalézt na webové stránce Hospodářské komory ČR (www.komora.cz) v sekci živnostenská společenstva. V jejich přehledu získáte i jejich internetové adresy, pokud je samozřejmě mají. Ta společenstva, která jsou aktivní a poskytují informace, případně další služby pro přípravu na jednotný evropský trh, většinou tyto „evropské“ informace na své webové stránky umisťují.
