Univerzitní diplom jistě pomůže. Klíčová je ale poptávka po oboru
Do debaty o české vysokoškolské reformě je možné vnést alespoň několik statistických údajů, byť v zájmu mezinárodní porovnatelnosti nejsou toho nejčerstvějšího data.
Všechna mezinárodní šetření zaměřená na uplatnění vysokoškolsky vzdělaných osob potvrzují, že vzdělání je dobrou investicí, a to vzhledem ke mzdové prémii, kterou inkasují vysokoškolsky vzdělaní oproti osobám s ukončeným středoškolským vzděláním. Nesporným přínosem je i výrazně nižší míra nezaměstnanosti osob s vysokoškolským diplomem, která je podle Eurostatu v případě Česka výrazně pod průměrem EU27 a nižší než v Německu.
Soukromé výdaje na vzdělání v ČR, vyjádřené jako procento HDP, jsou dosud hluboko pod USA a Velkou Británií se zavedeným systémem školného, avšak podstatně vyšší než ve Finsku, kde se školné neuplatňuje a masivní výdaje na vysoké školy jsou hrazeny z veřejných rozpočtů.
Pro správnou kalkulaci návratnosti investice do vzdělání je samozřejmě nutné přihlédnout i k nákladům obětované příležitosti, tedy ušlému výdělku, strávenému oproti vrstevníkům studiem, a přímým nákladům s ním spojeným. Podle zjištění společnosti Profesia se s přihlédnutím k těmto faktorům vysokoškolský diplom Čechům vrátí zhruba za jedenáct let. Zavedení odloženého školného v řádu nízkých desítek tisíc korun ročně nebude mít na dobu návratnosti významný vliv, avšak pouze za předpokladu, že se nezmění příjmový diferenciál mezi vysokoškoláky a středoškoláky. Dynamika růstu výdajů na vysoké školství patří podle OECD k nejvyšším ve vyspělých zemích, je přitom tažená hlavně vzestupem počtu studentů. Český trh práce se tak může v řadě oborů blížit saturaci. Vstupovat na něj s diplomem z oboru nebo školy bez reputace není už dnes žádný med a „test reality“ bude přitvrzovat. Už i v Česku se najde veřejná vysoká škola financovaná z rozpočtu, kde čtvrtina absolventů o práci nezavadí.
