Lék za deset miliard

Státní intervence zabránila pádu největší nizozemské banky

Jak zachránit během víkendu banku? Navíc takovou, která nemá problémy s likviditou a jejíž aktivity jsou poměrně zdravé? Podobný „oříšek“ řešila předminulý víkend nizozemská vláda.
O co šlo? ING, největší banka v zemi a jedna z největších finančních institucí na světě, oznámila v pátek 17. října, že za letošní třetí čtvrtletí očekává jako důsledek odpisů špatných aktiv ztrátu půl miliardy eur.V kontextu finanční krize, která drtí jednu banku za druhou, vystrašila tato zpráva trh. Přestože ING neměla žádné problémy s financováním, její akcie se okamžitě propadly o sedmadvacet procent. Banka se dostala pod obrovský tlak akciového trhu a podle ekonomů reálně hrozilo, že pokud by přes víkend nezasáhl stát, mohla by celá situace banku položit. „Společnost ING měla jedinou šanci na okamžité vyřešení celé situace, a to během víkendu navýšit kapitál,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Duncan Russell, analytik JPMorgan.
Nizozemská vláda se rozhodla nalít do banky bleskově deset miliard eur. Vedení ING se přitom ještě minulý měsíc chlubilo, že krize banku vůbec neovlivnila. Nyní si bankéři mohli oddychnout. Akcie ING po vládní záchranné akci minulé pondělí poskočily o čtyřiadvacet procent a téměř vyrovnaly rekordní propad. „Transakce nerozředí akcie našich stávajících akcionářů a přitom našim klientům poskytne vyšší míru bezpečí,“ slíbil generální ředitel Michel Tilmant.

AIG není ING

Banku srazily do červených čísel stejně jako jiné finanční giganty obchody s cennými papíry navázané na problémové hypotéky. Celkem se ING musela zbavit ve třetím čtvrtletí problematických aktiv za 1,6 miliardy eur. „Velká část odpisů byla spojena s pádem jiných finančních institucí. Jedná se především o Lehman Brothers, Washington Mutual a také isladské banky,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Ještě před měsícem a půl se přitom ING v tiskové zprávě chlubila, že „současná krize bank Lehman Brothers a americké pojišťovny AIG nemá nic společného s ING Group“. Tisková zpráva vyšla 17. září a ING v ní ujišťuje: „Situace na světových finančních trzích nemá vliv na fungování ING v globálním měřítku, ČR nevyjímaje. Společnost ING všechny upozorňuje na možnou nesprávnou záměnu AIG a ING.“ Přesně za měsíc ale ING musela „přiznat barvu“, že krize ji ovlivnila výrazně. Situace ING ukazuje i to, jak se krize promítla do aktiv spojených s méně rizikovými hypotékami. Zatímco totiž kvůli subprime hypotékám – tedy těm nejrizikovějším – musela ING odepsat padesát milionů eur, v případě méně rizikových – takzvaných Alt-A aktiv – odepsala dokonce dvě stě milionů eur.
U ING je navíc podle ekonomů situace komplikovanější kvůli tomu, že provozuje bankovnictví i pojišťovnictví pod jednou střechou. „V pojišťovnictví je zvykem, že volné finanční prostředky jsou často investovány do cenných papírů, což de facto znásobuje citlivost celé bankovní skupiny vůči současné kreditní krizi. Dnes se ukazuje, že nejen ING podcenila nutnost dostatečného kapitálového polštáře a celá situace vyústila až v nutnost zásahu státu,“ popisuje situaci Hatlapatka.
ING má po celém světě 85 milionů klientů v padesáti zemích. V České republice je její součástí kromě ING Bank a ING Pojišťovny také ING Penzijní fond, ING Real Estate a ING Invest Management. Také z české odnože nizozemského molochu přišlo ujištění, že klienti se nemusejí ničeho bát.

Se státem za zády

Nynější zásah státu bude mít pro ING velké důsledky. Banka vydá nizozemské vládě miliardu cenných papírů zajištěných vlastním jměním v ceně deseti eur za kus bez hlasovacího práva. Tím to ale nekončí. Banka musí přezkoumat odměňování správní rady a nejvyššího managementu. „Přezkoumá i propojení motivačních plánů s dlouhodobým vytvářením zisku a rizika,“ uvedl Peter Jong z tiskového oddělení ING. Podle něj se už nyní všichni členové správní rady ING dobrovolně vzdali veškerých bonusů a omezili své odstupné maximálně na jeden roční pevný plat. Do vedení ING navíc pošle vláda od příštího roku dva své zástupce. „Budou zastoupeni ve výboru pro audit, výboru pro corporate governance a výboru pro odměny a nominace při dozorčí radě. Budou mít schvalovací práva pro rozhodnutí týkající se emitování či vykupování akcií a pro strategické transakce o hodnotě větší než čtvrtina akciového kapitálu a rezerv ING,“ upřesnil Jong.
Dohodu o posílení kapitálu o deset miliard podepíše banka s vládou 12. listopadu. Pět miliard použije banka na zvýšení kapitálu. Tři miliardy by měly snížit zadluženost ING. Zbylé dvě miliardy pak posílí rozvahu, tvrdí Jong.
Kromě toho se banka rozhodla prodat své pojišťovací aktivity na Tchaj-wanu, kde má více než dva miliony klientů. Kupcem, jež za asijské aktivity zaplatí 600 milionů eur, se stala dvojka na tchajwanském trhu finančních služeb Fubon Financial Holding.

Zachráníme všechny

Nizozemská vláda už v říjnu za téměř 17 miliard eur odkoupila holandskou část banky Fortis a ABN Amro Holding. Nyní ministři rozhodli uvolnit pro posílení likvidity finančních institucí dvacet miliard eur. Právě ING spolkne polovinu. Kdo získá zbytek, zatím není úplně jasné. Některé banky už pomoc odmítly. Je ale možné, že stát bude muset poslat další peníze do ING. Akcie banky po pondělním i úterním růstu utrpěly minulou středu další ztrátu, když z necelých deseti eur za akcii oslabily na 8,6 eura. Ratingová agentura Moody’s totiž stejně jako Fitch a S&P snížila rating ING. Ekonomové si v současné situaci netroufají odhadovat další vývoj. Je ale pravděpodobné, že úrovně 10,11 eura za akcii z doby před oznámením plánované ztráty v důsledku odpisu špatných aktiv, už zřejmě nedosáhne.

Graf
Vývoj akcií ING na burze