Americké lékařky tvrdí, že zdravotnictví se významně podílí na produkci skleníkových plynů. Pokud by americký zdravotní sektor byl samostatným státem, byl by globálně na sedmém místě v produkci CO2. I z tohoto důvodu by měly nemocnice přemýšlet o tom, jak snížit svou uhlíkovou stopu.
Důsledky globálních změn klimatu se týkají také zdraví lidí. Během častějších požárů, záplav, nebo naopak extrémního sucha umírají na celé planetě lidé. Na nebezpečný trend upozorňují klimatologové, biologové, ale i další vědci. Stále častěji to jsou také lékaři.
Americká lékařka Caren Solomonová z bostonské nemocnice Brigham and Women´s Hospital tvrdí, že lékaři na celém světě by se měli více zapojovat do diskuze, jak bojovat proti klimatickým změnám.
„Dostáváme se do bodu, kdy lidstvo potřebuje okamžitě jednat, abychom se pokusili zabránit katastrofickým následkům. Lékaři mají povinnost něco udělat. Bude to jen horší, pokud nic nepodnikneme (v ochraně klimatu),“ zdůraznila Solomonová.
Podle časopisu New England Journal od Medicine v letech 2030 až 2050 zemře ročně na následky klimatických změn čtvrt milionu lidí – například na extrémní horko nebo záplavy. Kromě toho na znečištění ovzduší předčasně umírá každým rokem 6,5 milionu lidí.
Zdravotnický sektor by měl být uhlíkově neutrální
Solomonová s kolegyní Reginou La Rocque ale připomíná, že také zdravotnictví se ve velké míře podílí na klimatických změnách vypouštěním skleníkových plynů. Jen americký zdravotní sektor je zodpovědný se desetinu celkových amerických emisí ročně.
Lékařky zdůraznily, že celý sektor má také přispět ke snižování emisí skleníkových plynů a využívat obnovitelné zdroje energie. Nemocnice mohou následovat příkladu některých firem, měst nebo států a zavázat se, že do určitého roku bude jejich provoz uhlíkově neutrální. Například americký neziskový poskytovatel zdravotní péče Aurora Health Care se zavázal, že do roku 2030 bude využívat jen energie z obnovitelných zdrojů.
Lékaři by také neměli podle Solomonové investovat do fondů, které mají ve svém portfoliu firmy, které těží nebo využívají fosilní paliva. Svým příkladem by měli inspirovat také své pacienty.
Dále čtěte:
Němci se nejvíce bojí znečištění, strach z uprchlíků slábne
Letošní karavana migrantů je jenom začátek. Do pohybu se dá 150 milionů lidí
Norsko, Švýcarsko, Lanžhot. Vědci sledují globální změnu klimatu i v Česku
Ochrana moří v EU? Rybáři drancují nejcennější oblasti vlečnými sítěmi
