MOJE AMBULANCE - V Ostravě zahájila tažení za pacienty společnost Moje ambulance. Skupuje praxe, verbuje lékaře a nemocným nabízí ošetření bez čekání.
Praktická lékařka Karla Kostelecká pracuje v prvním ze středisek ostravské sítě Moje ambulance. Přišla sem sice ze státního sektoru, ale má za sebou i pokus o soukromou praxi. „Zcela upřímně říkám, že jsem přivítala možnost být zaměstnancem. Jsem na tom lépe platově a jsem pánem svého času,“ prohlašuje.
Lékařka se ovšem musela vyrovnat i s některými nepříznivými reakcemi svých kolegů, protože Moje ambulance patří ke kritizovaným projektům především zdravotníky. Údajně likviduje privátní lékaře. „Když ptáčka lapají, hezky mu zpívají. Slibují lékařům, že je zaměstnají v ordinaci, ale nedávají žádné záruky. Navíc po dohodě se zdravotními pojišťovnami mohou zlikvidovat okolní praxe. Soukromí lékaři, kteří nevstoupí do projektu, třeba nezískají od pojišťoven smlouvy,“ tvrdí prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Konkurence? Nic hrozného!
Šéf akciové společnosti Moje ambulance Marek Potysz naopak tvrdí, že budou spolupracovat s praktiky v okolí. Dobří lékaři se prý o své klienty bát nemusí. „Pětatřicet praxí přece nemůže ohrozit tisíce soukromých lékařů. Některé ordinace se sice uzavřou, ale nebude to nijak dramatické,“ říká.
O místech, kde se otevřou sdružené ambulance, rozhodlo vedení společnosti po odborné analýze a jednání s krajskými zdravotními rady. „Zatím budeme mít ordinace jen ve velkých městech, později obsadíme i menší místa, a můžeme tak někde vyřešit svízelnou situaci ve zdravotní péči,“ slibuje Potysz.
Během loňského roku odkoupil management v Ostravě několik lékařských praxí a třetího září otevřel první sdruženou ambulanci. Další se budou otvírat v Ostravě-Porubě, Zlíně, Brně a Opavě. Ve sdružené ambulanci bude pracovat čtyři až osm lékařů a šest sester. Za rok každý lékař ošetří tři tisíce pacientů. „Velkou část rutinní práce chceme přenést na sesterský personál, aby lékař měl čas pouze na pacienta. Sestry si vydělávají 12 až 15 tisíc korun. Ordinace budou moderně zařízeny, veškerá dokumentace bude vedena elektronicky,“ představuje projekt ředitel společnosti.
Čtyřicet tisíc za šest hodin denně
Projekt vychází z toho, že prý končí doba ranného kapitalismu, kdy chtěl každý podnikat. „Některé lékaře už unavuje starat se o účetnictví, daně, zaměstnance, úklid ordinace a podobně. My oslovujeme tu část praktiků, kteří přijmou šestihodinovou pracovní dobu, starost o pacienty za 40 tisíc korun měsíčně a vozidlo za půl milionu. To není krok zpět, ale přinejmenším vyrovnaná nabídka,“ říká Potysz.
Sdružené praxe se skládají ze dvou paralelně pracujících ambulancí, které jsou umístěny ve městě na frekventovaném místě a personál je zde k dispozici 12 hodin denně. „Funguje v nich objednávkový systém, takže nikdo nebude čekat na vyšetření déle než 10 minut. Velký důraz budeme klást na prevenci, abychom v rámci možností předešli onemocnění klientů,“ vysvětluje Potysz.
Po zveřejnění podnikatelského záměru loni v březnu se na něj začaly doslova sypat odmítavé reakce a různá podezření. Především pak přirovnání společnosti k supermarketu, ve kterém kupující bloudí mezi regály a nikdo mu neporadí, protože nenarazí na kvalifikovaného prodavače.
„V tomto zdravotnickém zařízení proti němu budou sedět lékaři bez kvalifikace, levná pracovní síla. Odborně je bude garantovat lékař, který se třeba ani fyzicky ve zdravotnickém zařízení nebude vyskytovat. Nic nebrání tomu, aby v zařízení působil doktor bez potřebných atestací. Ministerstvo zdravotnictví odmítá vydat vyhlášku o minimálních personálních standardech ve zdravotnickém zařízení,“ argumentuje šéf lékařské komory.
Peníze jako know-how
Potysz býval donedávna partnerem Tomáše Chrenka, který vlastní na Moravě řetězec zdravotnických zařízení Agel. V kuloárech zaznívá názor, že právě tam bude Moje ambulance posílat pacienty. „Zdůrazňuji, že nejsme nijak propojeni se společností Agel a lékaři budou pacienty posílat na další vyšetření tam, kam to uznají za vhodné. Moje ambulance je má soukromá aktivita,“ prohlašuje.
Kritici projektu často poukazují na nereálnou ekonomickou kalkulaci. Český praktik si prý po zaplacení nutných povinných měsíčních výdajů přijde na 25 až 40 tisíc korun. Sdružená ambulance mu dá rovnou 40 tisíc a auto, sice ušetří za náklady na společné prostory, ale na druhou stranu se nepočítá s jinými příjmy než od pojišťoven. Kde tedy Moje ambulance ušetří, kde vydělá?
Potysz, který vložil do společnosti podle svých slov pět milionů, si nechává vysvětlení pro sebe. „Finance jsou součástí firemního know-how. Už jako ředitel nemocnice v Třinci-Podlesí jsem dokázal personál dobře zaplatit. Předpokládám, že se společnost dostane do mírného zisku v polovině roku 2008.“
