Podle amerického lékaře a respektovaného odborníka na zdravý životní styl Stevena Pratta existuje 14 takzvaných superpotravin. Jejich pravidelná konzumace by vám měla zajistit pevnější zdraví a delší život. Po rajčatech, brokolici, špenátu, dýni, pomeranči, lososu, borůvkách, jogurtu, krůtím masu a čaji zbývá představit oves, luštěniny, sóju a vlašské ořechy.
Foto: Photl.com
Stejně jako tomu bylo ve všech předchozích pokračováních seriálu Lékárna ve spíži, i tentokrát mají všechny uvedené superpotraviny něco společného. Jsou zbarvené v přírodních zemitých odstínech a mají podobný tvar. Obvykle jsou malé a oblé. Zatímco například s ovsem v kuchyni čarovaly snad všechny naše prababičky, sójové produkty patří k relativně exotickým potravinám, na něž si leckterá hospodyňka dřívějšího data narození ještě nestačila zvyknout.
Když já jim dám ovsa
Oves patří k základním obilovinám a během lidské historie byl vždy oceňován pro svou vysokou energetickou hodnotu. Přesto nezpůsobuje obezitu, naopak. Dokáže zvýšit energetickou výkonnost organismu.
To je dáno vysokým obsahem složitých cukrů, které se v zažívacím traktu uvolňují postupně a vstřebávají se podle potřeby. Na rozdíl od cukru jednoduchého – řepného – nezatěžuje trávení. Kromě cukrů obsahuje oves také významné množství bílkovin, vápník, hořčík, křemík, vitaminy skupiny B a vitamin E. Napomáhá ke snižování cholesterolu v krvi, snižuje vysoký tlak a hojí ekzémy a záněty kůže. Čaj z rozdrcených ovesných zrnek pomáhá při nespavosti, podporuje činnost ledvin a posiluje nervy při vyčerpanosti a únavě.
Asijská sestřenice ovsa sója obsahuje bílkoviny v takové kvalitě, že je jako jediná z rostlinných potravin považována za plnohodnotnou náhradu masa. Výživová hodnota půl kilogramu sóji odpovídá dvěma kilogramům masa a pěti litrům mléka. Vedle bílkovin obsahuje řadu dalších pro zdraví příznivých látek, především fytoestrogeny. Tyto rostlinné hormony snižují nepříjemné vedlejší projevy klimakteria a stárnutí, navíc působí jako prevence rakoviny a osteoporózy u žen. Pro obsah těchto hormonů však není vhodné podávat sóju ve větším množství dětem. K možným problémům patří i alergie na sójovou bílkovinu. V asijských kuchyních se proto často objevuje sója fermentovaná v podobě pasty miso, tempehu či sójové omáčky. V této formě je sójová bílkovina výrazně méně alergizující, podobně jako bílkoviny kravského mléka v jogurtu.
Hrách a kroupy, to není hloupý
Čočka, fazole, hrách, cizrna a další luštěniny jsou bohaté na vlákninu. Vláknina má nezastupitelnou roli při správné činnosti zažívacího systému a zvyšuje pocit nasycenosti. Luštěniny mají nízký obsah tuku – navíc je to tuk, který pomáhá snižovat hladinu cholesterolu. Vedle toho jsou bohaté na minerální látky: Obsahují hořčík, draslík, vápník, železo, měď a zinek. Luštěniny tak působí preventivně proti kardiovaskulárním onemocněním a měly by tvořit součást diety diabetiků. Živiny z nich se vstřebávají pomalu, a proto nedochází k prudkému vzestupu hladiny cukru v krvi. K jejich dalším přednostem patří to, že pomáhají udržovat optimální sexuální aktivitu, příznivě ovlivňují růst a vývoj těla včetně mozku.
Ideální je konzumovat luštěniny společně s obilovinami. Tato kombinace totiž obsáhne celé spektrum aminokyselin, které naše tělo potřebuje. Tradiční receptury na luštěnino-obilné pokrmy najdeme ve většině světových kuchyní. V Latinské Americe se jedí fazole s rýží, kukuřicí či tortillami, v Asii sójové boby s rýží, v Indii luštěninová polévka dhál s rýží, v arabském světě cizrnový hummus s plackami pita a u nás hrách a kroupy. Luštěnin by vždy mělo být o něco méně než obilovin, zhruba v poměru 2 : 1.
Oříšky nejen pro Popelku
Ořechy obecně jsou bohaté na rostlinné steroly a nenasycené mastné kyseliny. Tyto „hodné“ tuky, obsažené v mandlích, lískových, vlašských, pistáciových, pekanových, burských a kešu ořeších, pomáhají snižovat hladinu cholesterolu. Nejvyšší obsah prospěšných omega 3 mastných kyselin pak mají ořechy vlašské. Jejich účinky byly porovnávány s účinky olivového oleje a vlašáky z tohoto duelu vyšly vítězně. Jejich pravidelná konzumace působí preventivně proti onemocněním srdečních cév a vysokému tlaku, snižuje riziko vzniku krevních sraženin a mozkové mrtvice.
Látky obsažené v oříšcích pomáhají předcházet i dalším onemocněním, jako jsou deprese, roztroušená skleróza, artritida a cukrovka. Vzhledem k tomu, že ořechy jsou bohaté na tuky, mnoho lidí se je bojí jíst častěji kvůli nadváze. Ořechy však rychle zasytí a mají velmi nízký glykemický index, takže zároveň zasytí nadlouho. Podle závěrů lékařských studií dokáže pravidelná konzumace ořechů, tedy hrst více než 5x týdně, snížit riziko infarktu až o polovinu a prodloužit život o tři až osm let.
