Nemocnice si začínají vychovávat specialisty, kteří pracují přímo u lůžka. Ušetří díky nim desítky milionů korun
Ještě před pěti lety byla vzácnost na lékárníka u lůžka v nemocnici narazit. Teď tato profese zažívá bouřlivý rozvoj. Pro řadu schopných studentů lékárenství je vyhlídka na práci klinického farmaceuta v dobré nemocnici něco jako místo v restauraci pětihvězdičkového hotelu pro mladé kuchaře. „Specializaci klinického farmaceuta si vybírají schopnější studenti, lidé s přehledem,“ potvrzuje Martina Maříková, členka výboru České odborné společnosti klinické farmacie. Oddělení klinické farmacie si v posledních letech zřídilo dvacet českých nemocnic. „Pozice klinických farmaceutů v posledních letech nabyla na významu. Skutečně přinášejí úspory v řádech milionů jednotlivým nemocnicím,“ uvádí prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Úspory nemocnic v Česku tak mohou dosahovat desítek milionů korun.
V pražské Nemocnici Na Homolce, kde vzniklo před pěti lety první samostatné oddělení klinické farmacie u nás, počítají úspory také v řádech milionů korun. A zdaleka ne jen v důsledku toho, kolik léků se zbytečně nepodá. „Máme analýzu předpokládaných ekonomických přínosů klinického farmaceuta, které spočívají v šetření nákladů spojených s řešením závažných nežádoucích účinků léčiv, takzvaných orgánových toxicit. Z ní vyplývá, že roční úspora našeho oddělení klinické farmacie se pohybuje řádově v milionech korun,“ říká Milada Halačová, vedoucí Oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce. Další podobnou sumu podle ní přináší včasný záchyt a řešení nežádoucích účinků, kdy se nečeká do jeho plného rozvinutí se všemi důsledky.
Nechtění lékárníci V jedné z nemocnic sledovali, kolik pacientů užívalo při léčbě klopidogrelem proti srážení krve (třeba po infarktu nebo mrtvici) zároveň omeprazol na pálení žáhy. Za dva měsíce jich bylo sedm. Přitom omeprazol snižuje účinek této léčby, a proto hrozí komplikace. Kdyby jim lékárník nenechal vyměnit léky a pacienti leželi kvůli komplikacím v nemocnici déle, stálo by to bezmála čtvrt milionu korun. A takových případů je v nemocnici více.
Na výpočty klinických farmaceutů slyší nejen ředitelé nemocnic. Začíná se jednat o tom, že by práce klinického farmaceuta přece jen dostala určité ohodnocení ze zdravotního pojištění. I pro zdravotní pojišťovny totiž může znamenat kromě zvýšení kvality také úspory. Loni bylo lékárníků v nemocnicích 25, letos už jich pracuje zhruba 40. Během jednoho roku má ukončit specializační vzdělávání dalších padesát. Potenciál je však mnohem větší. Nemocnice chtějí, aby v nich v roce 2025 pracovalo zhruba 250 klinických farmaceutů.
Situace se za posledních několik let totálně obrátila, a zatímco dříve nebyl o absolventy tohoto oboru žádný zájem, dnes zajišťují v některých nemocnicích oddělení klinické farmacie i lékárníci, kteří ještě nesložili závěrečnou atestační zkoušku a pracují pod dohledem zkušeného klinického lékárníka z jiné nemocnice. K tomu, aby se absolvent po škole stal plně vzdělaným samostatným klinickým farmaceutem, se musí školit dalších pět let.
Každý pacient přijatý na nemocniční oddělení, které plně využívá práci klinického farmaceuta, projde jeho screeningem.
Lékárník se podívá, jaké léky pacient užívá a na co. Zhruba desetině pacientů změní užívání léků hned při příjmu do nemocnice.
Zhruba třetinu pacientů v nemocnici vyhodnotí lékárník jako rizikovou z hlediska léků a dál je sleduje. Lékařům doporučí změnit dávkování, upozorní na možné nevhodné kombinace léků nebo pomůže při hledání optimálního přípravku. Když pacient nakonec odchází z nemocnice, může s ním klinický lékárník probrat, jak má dál užívat léky a proč.
Lékařská napětí Boom, který prožívá klinická farmacie, je mimořádný úkaz v tom, jaké překážky musela překonat. Lékaři obecně nemají sklon radovat se z toho, když jim někdo začne zasahovat do jejich práce nebo radit. Prakticky v každé nemocnici, kde se kliničtí farmaceuti zavádějí, proto prý bývá cítit určité napětí. Po čase sice jejich práci oceňují, zpočátku k nim ale přistupují s obavami. Další problém je, že zdravotní pojištění práci klinických farmaceutů zvlášť neplatí.
„Jsme bezpečnostní pojistka, minimalizujeme rizika,“ zdůrazňuje hlavní přínos Maříková. Řada nemocnic najala klinické farmaceuty, když se rozhodla usilovat o akreditaci kvality péče. Chyby v podávání léků jsou statisticky druhým nejčastějším pochybením v nemocnicích po chybách při operacích.
Závažné nežádoucí účinky po podání léků se ve světě objevují u pěti až sedmi procent pacientů v nemocnicích. „Závažným nežádoucím účinkem se rozumí ten, který vede k nutnosti dalšího sledování pacienta, prodloužení hospitalizace, k poškození pacienta, k jeho invalidizaci, popřípadě až ke smrti. Minimálně polovina z nich je předvídatelných, a tudíž se jim dá předejít. V dalších případech dokážeme včasnou identifikací nežádoucího účinku zasáhnout a minimalizovat dopad na pacienta,“ říká Halačová z Nemocnice Na Homolce. l
Nemocnice chtějí, aby v nich v roce 2025 pracovalo zhruba 250 klinických farmaceutů. Jak pomáhá klinický lékárník Do nemocnice přišel pacient, který byl zhruba rok po transplantaci ledviny. Náhle ho rozbolelo břicho, trpěl nechutenstvím, rodina si všimla, že celý zežloutl. Před pár dny dostal léky na kvasinkovou infekci v ústech. Při příjmu v nemocnici si farmaceut všiml, že léky, které dostal na infekci v ústech, se nehodí k těm, které dlouhodobě užívá po transplantaci ledviny, a dalším, které bere na potíže se srdcem. V této kombinaci se hladiny léků výrazně zvyšují. Jako by bral mnohem větší dávky léků na imunitu, než je bezpečné. Laboratoř potvrdila poškození jater a rozvinutou žloutenku. Lékaři po dohodě s lékárníkem hned vyměnili pacientovi léky na ústní infekci. Na nějakou dobu pak po poradě s odborníkem na transplantace snížili dávky léčiva na imunitu. Do dvou týdnů byla játra v pořádku.
Zdroj: Nemocnice Na Homolce
O autorovi| Adéla Čabanová • cabanova@mf.cz
