Vídeňský podnikatel Gustav Hell se výrazně zapsal do průmyslového rozvoje Opavy.
Roku 1882 zde založil firmu Gustav Hell et Co., která se postupně rozrostla na jednu z největších farmaceutických společností v Evropě. Roku 1952 na ni navázala Galena, dnešní Ivax.
Chemická výroba na Opavsku má dlouholetou tradici. Zpočátku byla spojena především s produkcí svíček, přičemž včelí vosk byl postupně nahrazován voskem umělým (dodávala ho například firma Kopschitz a spol.). Při zahradnictví bratří Skasiků zase zanedlouho vznikl velkoobchod s umělými hnojivy, vše ale nakonec zastínila výroba barev a léků.
Nejvýznamnějším farmaceutickým podnikem na Opavsku se stala firma Gustav Hell et Co., kterou založil roku 1882 vídeňský lékárník Gustav Hell. Začínala s produkcí medicinálních mýdel a postupně se vypracovala na předního evropského výrobce tekutých léčiv a galenik – přípravků vyrobených z drog.
Dva Slezané
Gustav Hell se narodil roku 1843 ve Vídni v rodině vrchního účetního rady rakouského ministerstva vnitra. Po absolvování nižšího gymnázia nastoupil na místo lékárenského aspiranta v dolnorakouském Glomnitzu. Studoval na vídeňské univerzitě a roku 1864 získal titul magistra farmacie (PhMr.).
Během studií se seznámil se dvěma Slezany – Aloisem Hellmannem z města Albrechtic a Arnoštem Ludwigem z Bruntálu. S prvním začal vydávat odborné farmaceutické časopisy Allgemania a Die Pharmazeutische Post. S Hellmannem a dalším kolegou Stolzissim pak roku 1873 založili také Rakouskou farmaceutickou společnost.
Druhý přítel Ludwig se roku 1864 stal doktorem chemie a postupně byl jmenován docentem, profesorem, děkanem i rektorem. Zkušenosti získal v opavské lékárně U Bílého anděla, která sídlila v bývalém šlechtickém domě Mošovských z Moravčína. Praxe se mu zamlouvala, doporučil ji proto i Hellovi. Ten přítele poslechl a roku 1869 se vydal do Opavy.
Z Opavy do Komárova
GUSTAV HELL (1843-1921)
Narodil se 4. července 1843 ve Vídni. Po absolvování gymnázia vystudoval farmacii a na radu přítele odešel do Opavy, kde chtěl získat zkušenosti v lékárně U Bílého anděla. Díky svatbě již ve Slezsku zůstal a vedení podniku převzal. Začínal s výrobou sirupů a mýdel. Roku 1882 koupil mlýn Hranečník a založil firmu Gustav Hell et Co. Podnik se roku 1885 přestěhoval do nedalekého Komárova a brzy se stal jedním z nejvýznamnějších výrobců léčiv v celé Evropě. Gustav Hell byl roku 1898 za zásluhy o rozvoj rakouského farmaceutického průmyslu vyznamenán Řádem Františka Josefa III. třídy. Zemřel 12. prosince 1921.
Do lékárny U Bílého anděla nastoupil jako takzvaný provizor. Nechtěl zůstat dlouho, jeho plány se ale brzy změnily. Nad podnikem totiž bydlela rodina profesora Emanuela Urbana, s jehož dcerou Růženou se roku 1873 oženil. Měli spolu pět dětí a brzy získali celý dům i s lékárnou.
Gustav Hell se jejího vedení ujal rázně. Celou ji přebudoval a otevřel u ní i první slezskou sodovkárnu. Již roku 1875 získal také licenci na výrobu dehtových preparátů a mýdel. Prostory lékárny přestávaly stačit, roku 1882 proto zakoupil mlýn Hranečník mezi Opavou a Komárovem (dnes součást Opavy), kam část provozů přenesl.
Za veřejného společníka přijal již zmíněného Hellmanna a vznikla společnost Hell et Co. se sídlem v Opavě a pobočkou ve Vídni. Na první mezinárodní farmaceutické výstavě obdržela nejvyšší vyznamenání a rychle se rozvíjela. Roku 1885 přikoupil Hell také bývalou Glassnerovu továrnu v Komárově a výrobu z Hranečníku do ní přesunul.
Nejvýznamnější výrobce
Roku 1898 postihl komárovskou továrnu ničivý požár, paradoxně však přispěl k její modernizaci. Sortiment se rozšířil o galenika, tobolky (například známé „Capsuale Guajacoli compositae“), léčivá mýdla a zásypy. Po celém světě firmu proslavil sirup „Sirupus Colae compositus“ a známý byl také speciální výrobek „Honthin“ (Tanninum albuminatum), či injekční roztoky „Injektule“. Z tohoto raného období pochází také „Pain Expeler“, který byl vůbec prvním registrovaným léčivým přípravkem v Rakousku-Uhersku.
Na sklonku devatenáctého století měl podnik již 150 zaměstnanců a patřil k nejvýznamnějším farmaceutickým výrobcům v tehdejší habsburské monarchii. Rychle se rozšiřovala i síť prodejen a pobočných závodů. Roku 1903, kdy proběhla změna na veřejnou obchodní společnost, měla už firma výrobní filiálky v Olomouci, Kravařích, Ratiboři a Nise (obě posledně jmenované se nacházejí v Polsku) a obchodní zastoupení v Hamburku, Berlíně, Miláně, Alexandrii, Melbourne, Chicagu a Ósace.
Spojení s nepřítelem
Do řízení podniku se postupně zapojili i Hellovi synové Adolf, Karel Emanuel a Gustav mladší. Po skončení první světové války a rozpadu Rakouska-Uherska však přišly problémy.
Roku 1919 se odtrhla vídeňská filiálka a stala se součástí akciové společnosti Chemosan. Mezi ní a firmou Gustav Hell et Co. propuklo nepřátelství, které trvalo až do poloviny dvacátých let. Gustav Hell navíc roku 1921 zemřel a podniku se přestalo dařit.
Bylo třeba navýšit základní kapitál, Hellovi nástupci proto nakonec přistoupili na nutný kompromis. Firma roku 1925 fúzovala právě s Chemosanem, čímž vznikla nová společnost Chemosan-Hellco.
Vídeňské vedení sice okamžitě vytlačilo ze správní rady opavské reprezentanty, oběma firmám ale propojení nakonec prospělo. Produkce léčiv v Komárově se začala opět rozšiřovat a vznikaly i nové filiálky. Podařilo se realizovat také řadu významných zakázek, především smluvní výrobu léků pro německou firmu Bayer.
Galena a Ivax
Za druhé světové války byla komárovská továrna těžce poškozena bombardováním. Po znárodnění v roce 1945 se tedy s výrobou muselo začít znovu. Podnik byl do roku 1952 součástí Spojených farmaceutických závodů (Spofa), poté se osamostatnil pod názvem Galena.
Výroba se zaměřovala na zpracování rostlinného materiálu, a to nejen ve formě extraktů a tinktur, ale také izolovaných látek. Od toho se odvíjela i další specializace na tekuté lékové formy, tedy kapky, sirupy, emulze a suspenze. Doplňkovým programem se stalo zpracování bylin, při kterém byl roku 1961 namíchán také sirup Kofo, základ známé Kofoly.
Roku 1990 vznikl státní podnik Galena, který se v lednu 1994 transformoval na akciovou společnost. V privatizaci ji získala americká firma Ivax Corporation, která roku 2003 změnila název podniku na Ivax Pharmaceuticals. Roku 2006 ji převzala izraelská společnost Teva, která nyní plánuje výraznou modernizaci komárovského závodu. Do roku 2012 by se jeho produkce měla zvýšit až pětkrát.
