Výroba lékařských nástrojů má v Novém Městě dlouhou tradici. Vyrábět se tam začalo už v roce 1949. Sortiment, který podnik nabízel, byl kvalitní, nebylo tedy neobvyklé, že část výroby do roku 1989 mířila na vývoz do spřátelených zemí RVHP. Na rozdíl od jiných oborů odběr z tohoto regionu s pádem komunismu ale neskončil.
Autor: Medin
O dobrých vztazích i perspektivních vyhlídkách na východ od hranic svědčí i fakt, že v Rusku Medin loni otevřel vlastní pobočku. Prodej zdravotnického vybavení je netradiční obor, ve kterém je známost značky, kvalita výrobku a důvěra lékařů velmi důležitá. Právě dlouhá tradice a zvuk jména Chirana i Medin jsou nyní výhodou. Výrobky firma vyváží asi do 75 zemí světa. Velmi známá je například i ve Vietnamu. Nově si tradici buduje také v Jižní Americe, kde otevřel Medin pobočku v Paraguai.
Kvalita, nebo cena?
Medin nyní nabízí implantáty a nástroje v oblasti traumatologie, ortopedie, chirurgie a dentálu. Od skalpelů a peanů přes zubařské vrtačky, zrcátka nebo trhací kleště až po dlahy a šrouby, které pomáhají ke srůstu zlomených kostí. Ustát konkurenci nadnárodních firem i asijských výrobců ale není jednoduché. Zatímco nadnárodní společnosti konkurují v sortimentu, asijští obchodníci zase získávají zákazníky velmi nízkou cenou. Podle předsedy představenstva Miroslava Havlíčka se nyní ke zdravotnickému materiálu přistupuje více jako ke službě než jako ke spotřebnímu zboží. Ruku v ruce s tím však jde i tlak na cenu.Vždy tedy záleží na strategii, kterou nemocnice zvolí. Musí vybrat, jestli koupí například levné implantáty z Asie s rizikem nízké kvality, nebo koupí dražší, ale vysoce kvalitní tuzemské, které obstojí i ve srovnání s výrobky nadnárodních společností. „Někdy je velmi těžké uspokojit poptávku po kvalitě Medinu za ceny Asie,“ říká Miroslav Havlíček.
Oproti nadnárodním firmám měl ale Medin výhodu v době ekonomické krize. Nabídl srovnatelnou kvalitu, ale nižší cenu, a tak se mu na některých trzích dokonce podařilo navýšit odběry. Zdravotnictví je navíc obor, kde výkyvy podle ekonomického dění nejsou tak zřejmé. Většina zařízení je totiž financována z veřejných zdrojů, které tak prudce na vývoj trhu nereagují. Na druhou stranu není lehké na nových trzích prorazit. Každý stát má jiný systém financování. Někde se více podílí stát, jinde pacienti. I to má vliv na nákup zdravotnického vybavení.
Silný zaměstnavatel
Firma nyní v Novém Městě na Moravě zaměstnává zhruba 435 lidí a patří k významným zaměstnavatelům Vysočiny. V roce 2009 vykázala tržby 300 milionů korun a hospodaření skončilo čistým ziskem 16 milionů. V roce 2008 ale Medin vykázal ztrátu pět milionů. Ekonomice podniku pomohla restrukturalizace. Medin se rozešel s některými dlouholetými partnery v zahraničí, u nichž přestaly být dodávky efektivní, a snížil náklady. Skončil také s výrobou některých nástrojů, u kterých byla zahraniční konkurence příliš velká. Na vývoji zachovaných řad výrobků se podílí zhruba 30 vlastních zaměstnanců Medinu. Firma kromě toho spolupracuje i se špičkovými zdravotnickými centry a univerzitami. Podle Miroslava Havlíčka je na seznamu partnerů třeba i Vysoká škola báňská, která pomáhá s inovacemi materiálu. Právě přes spolupráci s lékaři na vývoji novinek se daří firmě zvýšit povědomí a získat nové zákazníky. Lékaři své pokroky publikují, od nich se poté učí i další.
Když Profit oslovil firmu Medin, pozastavil se Miroslav Havlíček nad názvem rubriky – tedy Příběh úspěchu. Podle Havlíčka je vysoká úroveň výrobků spíš příběhem dřiny a dlouhé tradice českého strojírenství a zdravotnictví než příběhem úspěchu firmy Medin.
V době komunistické éry se většina zdravotnického vybavení vyráběla pod značkou Chirana. Od injekčních stříkaček přes lůžka až po chirurgické nástroje a rentgeny. Se sametovou revolucí se ale situace změnila. Některé závody zkrachovaly, jiné přebraly zahraniční firmy. Jednou z výjimek, které zůstaly v českých rukou, je „potomek“ Chirany v Novém Městě na Moravě. V roce 1992 se změnil na akciovou společnost Medin.
