Do rozvoje zateplování investuje stát skrze program Zelená úsporám 20 miliard
Žádostí o dotace na zateplování rodinných a bytových domů přibývá po stále strmější křivce. Programu Zelená úsporám se podařilo prolomit liknavost českých občanů v šetření energiemi na vytápění. Pomoc státu při provádění energeticky šetrných opatření v bytech a domech je čím dál žádanější. Rozdělení první čtvrtmiliardy korun trvalo 215 dnů, druhé už jen 43 dnů a další dvě čtvrtmiliardy byly potvrzeny každá po dvaceti dnech. Tato první miliarda byla rozdělena v únoru. Do poloviny července však už bylo na zateplení, pořízení obnovitelných zdrojů a na výstavbu pasivních domů blokováno jedenáct a čtvrt miliardy korun. Nastolené tempo povzbuzuje k činnosti další žadatele. Vyčerpání zdrojů dotace se předpokládá dřív, než vyprší časové limity. Přestože se vyjednávačům ministerstva životního prostředí daří prodávat další přebytečné kjótské emisní kredity a celkovou částku určenou k rozdělení zvyšovat. Rada ředitele Státního fondu životního prostředí Petra Štěpánka proto zní: „Nečekejte s žádostmi do příštího roku. Mohli byste přijít pozdě.“
Kosmickou rychlostí Denně přibývá dvě stě žádostí. Podle Štěpánkových informací mezi nimi dominují rodinné domy. Především díky zavádění ohřevu teplé vody v solárně termických kolektorech a nejrůznějším formám částečného zateplení. Hlavní rozjezd zájmu vyvolalo zjednodušení podmínek. U dílčího zateplení nyní stačí provést pouze jediné předepsané opatření, například výměnu oken, zateplení střechy nebo vnějších stěn, pokud se tím dosáhne alespoň dvacetiprocentní úspory energie na vytápění. Při třicetiprocentní úspoře je dotace vyšší. Pro získání dotačního bonusu stačí kombinace dvou předepsaných opatření, například celkového zateplení a instalace ekologického zdroje vytápění. Ještě nedávno patřilo rodinným domům až 95 procent žádostí. Nyní jim z tohoto koláče začínají čím dál víc dotací ukrajovat paneláky. Martin Hanák ze Svazu českých a moravských bytových družstev předpokládá, že družstva podají kolem dvou tisíc žádostí na zateplení panelových domů. To si podle jeho odhadu vyžádá čtyři až pět miliard korun. Paneláky nebyly zprvu do programu Zelená úsporám zahrnuty, protože ministerstvo pro místní rozvoj pro ně už dlouho předtím provozovalo program Panel. Nyní se peníze z obou programů kombinují a zatímco ministerstvo pro místní rozvoj přispívá na rekonstrukce sítí a konstrukcí, Zelená úsporám se podílí na financování komplexního zateplení. Zařazení kosmické rychlosti připomíná reakce na dodatkovou výzvu k zateplení veřejných budov. Už během prvního dne se do programu Zelená úsporám hlásilo tolik žadatelů z obecních, městských či krajských úřadů, že zahltili přihlašovací síť. A do druhého dne se nasbíralo žádostí za čtyři miliardy.
Kredity těžké váhy Sotvakoho by napadlo, když se program Zelená úsporám zpočátku jen velmi těžce rozjížděl, že se v něm podaří shromáždit tolik prostředků, získaných mimo státní rozpočet. A že v něm nakonec budou o podporu zateplování soupeřit různé skupiny potřebných. Nebylo by nic jednoduššího, než tímto způsobem, tedy podporou veřejných budov, program Zelená úsporám ukončit a sklidit úspěch. Jenže původní model takzvaného greeningu, tedy využití výnosu z prodeje přebytečných kjótských kreditů pro energetické úspory v rodinných a bytových domech, měl zpětně pozitivní vliv na prodej. Potvrdila to i exministryně a nyní náměstkyně ministra Rut Bízková. Kupující kreditů, ať již japonský stát, japonské soukromé firmy či „uhlíkové“ fondy Světové banky, si ponechávají plnou kontrolu nad deklarovaným využitím výnosů. Emisní kredity od Česka koupily i vlády Rakouska a Španělska. Přesvědčivé investování výnosů z prodeje kreditů se odrazilo v tom, že Česká republika je v prodeji kreditů dlouhodobě nejúspěšnější, pochlubil se hlavní vyjednávač, ředitel odboru změny klimatu ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický. Podpisem smlouvy se Světovou bankou koncem května se celkový počet prodaných kjótských kreditů z českého přebytku vyšplhal na 75 milionů. Dvacet pět milionů jich ještě bylo k dispozici. Jak uvedl další exministr Jan Dusík, v souvislosti s nezdary v mezinárodním klimatickém vyjednávání a s ekonomickou krizí jsou jednání o prodeji stále složitější. A tak ministerstvo musí vyjednávat s velkým množstvím potenciálních kupců. Na transakce už není příliš mnoho času, musejí-li se případné nové finanční prostředky investovat a stavební úpravy dokončit do 31. prosince 2012. Jak uvedl Štěpánek, celkový zisk z prodeje kreditů zatím činil víc než 18 miliard. A možná ještě poroste.
Jak se pozná konec? Zhruba tři miliardy z uvedené částky ještě zbývá rozdělit. Na dotaz týdeníku EURO to sdělila mluvčí Státního fondu životního prostředí Lenka Brandtová. Až se bude blížit jejich vyčerpání, všechny krajské pobočky i kontaktní místa budou každodenně hlásit nové žádosti – jedna z nich bude poslední. Pro veřejné budovy však platí jiná pravidla, převzatá z evropského operačního programu Životní prostředí. Dotace pro veřejnou správu mohou být až 90 procent celkové hodnoty zateplení. Zato žadatelé si nemohou jen tak vybrat firmu, ale musejí vyhlásit výběrové řízení. To může značně zkomplikovat situaci a mnohý žadatel rezignuje. K určeným čtyřem miliardám na zateplování veřejných budov jsou tedy v rezervě objednávky na další dvě miliardy rezervací pro smolaře. Na samém konci Zelené úsporám se tedy poměr mezi dotacemi na energetické úspory občanů a mezi dotováním veřejných budov obrací. Pro dotování domů a bytů občanů peníze jsou, ve veřejném sektoru se už všech pět výzev operačního programu uskutečnilo a 12,5 miliardy bylo rozděleno. Přesto zůstalo množství veřejných budov nezatepleno a čtyři miliardy ze Zelené úsporám jsou jen malou náplastí.
Superzaměstnavatel Malé a střední podniky čekaly v krizi pomoc od státu. Zelená úsporám přinesla zakázky i pracovní příležitosti na několik let. K odhadované výši dotací osmnáct miliard je třeba připočítat ještě vlastní investiční vklady žadatelů. A pak kouzlit s hledáním toho správného koeficientu, kterým lze odvodit odhad nově vytvořených pracovních míst. Jistě stačí laická představa, že jich bude několik desítek tisíc. A stovky projektantů a architektů. Většina lidí neměla zkušenosti. Někteří se snažili a rychle se naučili hledat tepelné mosty a další speciality, v projektech i v realitě. Jiní to odbyli. Jak uvedl Štěpánek, na kulatá razítka nebyl spoleh a mnohé výpočty byly špatně. Fond má v úmyslu nejméně padesát procent projektů i realizací zkontrolovat. Deklarované nízkoenergetické domy musejí být nízkoenergetickými, pasivní pasivními. Někteří architekti mají oprávněnou obavu, že se zatepluje, aniž by se kontrolovala architektonická kvalita. Scházejí kritéria. Architekt Aleš Brotánek program Zelená úsporám uvítal: „Dal jednoznačný signál, kudy se bude vývoj ubírat. Jen měl přijít o deset let dřív, příliš jsme zaspali. Největší problém vidím u architektů a projektantů, jen málo jich je připraveno řešit energeticky úsporné stavby,“ myslí si Brotánek a dodává: „Leckdy je to spíš výroba tepelných mostů než komplexní architektonické a energetické opatření.“ Do budoucna se od Zelené úsporám očekává, že českým domácnostem ušetří několik miliard korun ročně za vytápění, uspoří výrobu 6,3 petajoulů (deset na patnáctou joulů) tepla, zbaví ovzduší 2,2 milionů kilogramů prachových částic a sníží emise oxidu uhličitého o 1,1 milionu tun, tedy o jedno procento všech českých emisí. Ale především finančně zainteresuje a posléze přesvědčí Čechy, že zateplování má smysl a že se i bez dotace vyplatí.
Graf: Investiční podpora
