Převzetí firmy Warner-Lambert donutí další společnosti k fúzím
Farmaceutická společnost American Home Product (AHP) nabídla během prvního listopadového týdne 74 miliard dolarů za americkou farmaceutickou firmu Warner-Lambert. Vzápětí další farmaceutická americká společnost Pfizer nabídla za Warner -Lambert přes 80 miliard dolarů.
I když se vedení Warner-Lambert odmítá nedomluvenou nabídkou firmy Pfizer zabývat, AHP k ní určitě přihlédne. Čeká se, že AHP zvýší nabízenou částku za Warner-Lambert, a tím zamete nabídku firmy Pfizer pod práh.
Nová společnost s hypotetickým obratem ve výši 13,7 miliardy dolarů by na roztříštěném farmaceutickém trhu obsadila podíl 4,5 procenta, hned za dnešní jedničkou Merck & Co (obrat 15,2 miliardy USD, pětiprocentní tržní podíl). Ovšem kombinace Pfizer s Warner -Lambert by společnost Merck překonala (obrat osmnáct miliard USD, podíl na trhu 6,5 procenta).
Nebát se nepřítele.
I když firma Pfizer svůj krok s vedením Warner -Lambert předem nedomluvila, nenahání její nepřátelský návrh strach. Dříve totiž „nájezdná firma koupila společnost a bez ohledu na její strategii ji většinou rozprodala. Dnes se změnil cíl převzetí, a proto i chápání pojmu nepřátelská na bídka. Imperativem doby většiny průmyslových odvětví je sloučení s cílem zvětšit tržní podíl, úspory z rozsahu a snížit náklady. Tyto praktiky už dorazily i na farmaceutický trh.
Radek Schmied ze společnosti Atlantik finanční trhy míní, že v popisovaném případě je obtížné odhadnout výsledek. „Pfizer má eminentní zájem o převzetí společnosti Warner-Lambert, která je mimo jiné jednou z nejziskovějších farmaceutických společností na newyorské burze. S největší pravděpodobností proto bude chtít (Pfizer) zvýšit svou nabídku na nepřátelské převzetí, uvedl Schmied. Podle očekávání by se cena mohla vyhoupnout až ke sto miliardám dolarů.
Minulý týden navíc Pfizer oznámil, že chce koupit Searle, samostatnou divizi společnosti Monsanto. Vypadá to, že Pfizer chce posílit svůj tržní podíl a nakoupit, případně fúzovat za každou cenu. Podle analytika v každém případě vyhrají na přet ahovacích manévrech akcionáři firmy Warner-Lambert. Cena akcie jejich firmy totiž už stihla vyskočit z 64 k devadesáti dolarům.
Konec malých firem.
Ať boj o převzetí Warner-Lambert skončí jakkoliv, je jisté, že se už i farmaceutický sektor začíná konsolidovat. Jeho dosavadní roztříštěnost dosud neladila (až na dvě výjimky v Evropě) s ostatními sektory. Pozdní konsolidace má však několik příčin. Farmaceutický sektor totiž v podstatě není jedním průmyslem, hodnotí deník Financial Times. Je spíše rozdělen do léčebných kategorií, jako například poruchy srdce či rakovina. Všechny firmy proto k výrobě lék u potřebují jiné týmy vědců a mají jiné cesty ke specialistům.
Dalším důvodem, proč konsolidace ve farmacii dosud neproběhla, je problematický výzkum. „Jeho scelením se může snížit efektivita a nárůst byrokracie, varuje Jonathan Knowles, ředitel výzkumné divize společnosti Roche. Specifikem farmaceutického se ktoru jsou velmi vysoké náklady na vývoj léku. Cena objevení a vývoje nového medikamentu podle odhadů dosahuje 500 milionů dolarů. Vývojová cesta léku od myšlenky do lékárny trvá řádově rok až několik let.
Slučování by však přispělo ke zvýšení prodeje a zlepšení marketingu. Pro americkou farmacii měla velký význam legislativní změna v roce 1997, která umožnila farmaceutickým firmám dělat televizní reklamu i na léky na předpis. Vloni utrat ili výrobci léků za reklamu určenou přímo zákazníkovi celkem zhruba miliardu dolarů. Tu přičetli k dalším miliardám vynaloženým na to, aby přesvědčili lékaře o výhodách svých léků a ti je začali předepisovat svým pacientům.
Jak se s postupem doby mění lék na spotřební zboží, vyrůstají před farmaceutickými firmami další investice, musí umístit značky na trhu a upevnit tržní podíl.
Evropa tmářů.
Evropské firmy jsou na tom trochu hůře než jejich američtí konkurenti. Návratnost investic ve Evropě není tak vysoká jako ve Spojených státech, kde poptávka po lécích během posledních deseti let roste dvouciferným tempem. Obrat evropských f irem za obratem amerických firem tradičně zaostává, a evropské firmy proto mohou investovat do výzkumu a marketingu méně než americké firmy.
William Steere, ředitel Pfizeru, dokonce minulý týden v souvislosti s výdaji evropských farmaceutických firem do výzkumu nařkl Evropu z tmářství. „Evropský přístup k vědě se vrátil do temného středověku. Strach ze zanedbatelných ri zik brání (evropské) společnosti dosáhnout potenciálního pokroku při záchraně lidských životů, prohlásil Steere v rozhovoru pro Financial Times. Vyjádřil tím veřejně, co američtí vědci říkají v soukromí.
Hmatatelným důkazem averze Evropy vůbec riskovat je podle Steera nedávné stáhnutí z evropského prodeje antibiotik Trovan, které Pfizer vyrábí. „I když Trovan způsobil potíže několik lidem (je jich méně než deset), desítky tisíc dalších lidí jsou dn es naživu jen díky tomuto léku, uvedl ředitel. Pfizer mimo jiné vyrábí i tolik úspěšnou a mediálně přitažlivou modrou pilulku Viagra.
Evropa se možná právě v konkurenci se Spojenými státy rozhodla zahájit fúze jako první. Ještě před zprávami z minulého týdne o jednáních mezi americkými firmami se už na evropském trhu spojily německá firma Hoechst Marrion Roussel a francouzská Rhône-Poulenc do celku Aventis, který patří mezi tři největší farmaceutické firmy na světě. V tomto roce se ještě spojily britská a švédská firma do skupiny AstraZeneca.
Nezůstat sám.
Nové přesuny se také chystají ve Švýcarsku. Minulý týden zveřejnil ekonomický deník Wall Street Journal zájem švýcarské společnosti Novartis sloučit se se společností Monsanto, případně s její farmaceutickou divizí. Akcionáři Monsanta touží po fúzi nebo odštěpení některých divizí, jako agrochemie či biotechnologie. Spojení s Novartisem se jim zdá být perspektivní.
„Fúze Monsanta s Novartisem se sice jeví jako výhodná z hlediska synergií (tedy slaďování aktivit), protože obě společnosti podnikají ve stejných oblastech, ale rozhovory jsou na samém začátku, a proto je možné, že Monsanto se na přání sv ých akcionářů nakonec jen rozštěpí, podotkl Schmied.
Ostatní firmy v Evropě musí takové kroky následovat, pokud se chtějí udržet proti sílící konkurenci.
Do této kategorie spadá hodně malých firem, jako německé Bayer a Schering, dánská Novo Nordisk nebo švýcarská společnost Ares Serono. Posílit svou pozici podle analytika firmy Atlantik finanční trhy budou nuceny třeba švýcarská firma Roche nebo americko-britská skupina SmithKline, v jejímž případě se už mezi odborníky diskutuje o spojení s britskou Glaxo. Obě společnosti jsou tak mezi prvními na seznamu potenciálních cílů na převzetí.
Když se některé evropské firmy slučovaly, americké jen přihlížely. Ale i ony jsou teď nuceny se fúzemi vážně zabývat. Hlavně proto, že příští rok vyprší patentní ochrana úspěšných léků několika velkých firem. Patent na výrobu léku je vždy přidělen na dobu určitou, a jakmile ta skončí, ostatní firmy mohou začít produkovat léky na stejné bázi, takzvaná generika.
