Obezita se už dávno netýká jen několika vyspělých zemí. V posledních letech se z ní stal celosvětový problém, na který pravidelně upozorňuje i Světová zdravotnická organizace. Podle jejích dat trpí touto civilizační chorobou přibližně 650 milionů dospělých, 340 milionů teenagerů a 39 milionů dětí. Řešení hledají jak odborníci, tak především farmaceutické společnosti, kterým léky proti obezitě už roky přinášejí miliardové zisky. Nedávná studie britské banky Barclays ale ukázala, že je tento byznys teprve na začátku.
„Zatímco předchozí dekáda patřila imunoonkologii, nyní je hlavní tématem jednoznačně obezitologie,“ řekla Emily Fieldová, která se v Barclays zabývá investicemi do evropského farmaceutického průmyslu. Citoval ji server CNBC.
Nadějí jsou léky pro diabetiky známé ze sociálních sítí
Nejvíce se nyní mluví o přípravku Wegovy od společnosti Novo Nordisk a Mounjaro, který patří pod značku Eli Lily. Oba byly primárně vyvinuté pro léčbu diabetu a fungují na zdánlivě jednoduchém principu. Podávají se injekčně a obsahují látku semaglutid, jež reguluje chuť k jídlu přímo v lidském mozku. Při testování měly nebývalou úspěšnost, pacientům s diabetem druhého typu pomohly zmenšit obvod pasu a shodit až 16 procent tělesné hmotnosti.
Účinky léků od těchto firem opěvují také známé osobnosti. Nechybí mezi nimi influenceři z Instagramu a TikToku nebo hollywoodské hvězdy, a dokonce ani Elon Musk. Mnoho z nich označuje přípravky za zázrak i přesto, že někteří pacienti ihned po vysazení znovu přibírají na váze.
Odhady se různí
Jak moc se prodej těchto kontroverzních léčiv bude rozšiřovat dále, závisí na výsledcích dalších výzkumů. Ty budou pokračovat už letos v létě a zaměří se i na jejich jiné zdánlivé benefity. Testování má totiž zahrnovat zejména léčbu kardiovaskulárních onemocnění a dalších zdravotních problémů souvisejících s obezitou, přičemž pokud léky obstojí, mohou přinést skutečnou revoluci nejen v obezitologii, ale zdravotnictví jako takovém.
„Zabrání úbytek hmotnosti při užívání Wegovy infarktu nebo mrtvici u těch, kteří jsou k onemocnění náchylnější? To je to, co se studie snaží zjistit,“ objasnila Fieldová.
Popularita antiobezitik se mezitím začíná projevovat také na akciích jejich výrobců. Podle analytiků je růst segmentu pozvolný a investoři zatím nemohou čekat zisky, na jaké jsou zvyklí u jiných farmaceutických společností. Ještě do roku 2030 se ale nejspíš situace změní.
Pracovníci americké investiční banky Morgan Stanley se loni v srpnu nechali slyšet, že do konce dekády stoupne hodnota odvětví na 54 miliard dolarů. V Barclays nyní počítají s dosažením hranice 100 miliard (2,2 bilionu korun), ovšem sama Fieldová je ve svých odhadech ještě odvážnější. „Možná to dokonce může dosáhnout dvojnásobku, pokud bude o léky nadále takový zájem a podaří se jim dostatečně penetrovat trh,“ dodala.
