Výsledky práce státních zástupců vyvolávají v poslední době hlavně rozčarování. Šéfka pražského vrchního státního zastupitelství Lenka Bradáčová ale tvrdí, že je skepse předčasná a o velkých případech typu kauzy Davida Ratha, firem ProMoPro či Key Investments se teprve začíná rozhodovat. „Teprve teď dostaneme zpětnou vazbu, jestli obžaloba bude schopna před soudy uspět, nebo ne,“ říká Bradáčová.
Zákonem o státním zastupitelství se zabývá už asi pátý ministr spravedlnosti. Návrh zákona prošel řadou změn a nyní se vrátil zhruba tam, kde byl na začátku. Věříte, že nakonec projde a bude platit od ledna 2017?
Na to neumím odpovědět, protože to nebudou státní zástupci, kteří o tom mají rozhodnout. Zákon o státním zastupitelství byl v Poslanecké sněmovně už za ministra Otakara Motejla. Šlo o moderní normu, ze které částečně vychází i dnešní návrh a zatím má i podobný osud. Když ji Otakar Motejl představoval poslancům, zazněla z jeho úst slova – já si ty přepisy hledala: „Státní zastupitelství je připraveno, jste připraveni vy?“ Ukázalo se, že ne, a Motejl předlohu stáhl, protože si uvědomoval, že nekoncepční zásahy do připravované normy mohou systém paralyzovat. A naprosto stejně to beru i já. Pokud se ukáže, že aktuální návrh zákona není průchozí – a myslím si, že důvody pro to mohou být politické, nikoli odborné –, pak pro mě bude důležitější, aby neprošel, než aby prošel, ale s takovými koncepčními zásahy, že stav státního zastupitelství bude horší než dnes.
Zdaleka nejvíc kritiky vzbudila pasáž návrhu, podle které by Nejvyšší státní zastupitelství nemělo vykonávat dohled nad takzvaným protikorupčním speciálem, a ten by tak byl prakticky nekontrolovatelný. Někteří politici pak přišli s nápadem, že dohled by mohl nějakým způsobem vykonávat soud. Je to akceptovatelné?
Já si myslím, že pokud by Speciální státní zastupitelství vzniklo, tak by nad ním dohled být měl. Normální systémový dohled jako u všech jiných stupňů státního zastupitelství a vykonávat by jej mělo Nejvyšší státní zastupitelství.
Jenže právě to nechce ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Někteří poslanci už teď kritizují nárůst koncentrace moci v rukou Nejvyššího státního zastupitelství a mluví o obnovení generální prokuratury.
Pro mě to nejsou přesvědčivé argumenty. Oproti dnešku by mělo dojít jen ke zrušení vrchních státních zastupitelství, ale to na postavení Nejvyššího státního zastupitelství nic nemění. Někdy mi připadá, jako by se říkalo, že čtyřstupňový systém státního zastupitelství rovná se státní zastupitelství, kdežto třístupňová je prokuratura. Tak to ale není. V Evropě existují modely prokuratur, které jsou dvoustupňové i třístupňové, ale stejně tak existuje v Německu třístupňové státní zastupitelství.
Pokud se ukáže, že aktuální návrh zákona není průchozí, pak pro mě bude důležitější, aby neprošel, než aby prošel, ale s takovými koncepčními zásahy, že stav státního zastupitelství bude horší než dnes.
Po příchodu Pavla Zemana do čela Nejvyššího státního zastupitelství měli státní zástupci ve společnosti i v médiích velmi slušnou podporu. Pak ale přišla kauza Nagyová a dnes se o státních zástupcích píše jako o „utržených ze řetězu“ či rovnou jako o „jakobínech“. Jak silně podle vás opakované neúspěchy, které tuto kauzu provázejí, ovlivnily pohled na státní zástupce?
Já ty výroky o jakobínech považuji za nešťastné. Jsou to taková, řekla bych, zjednodušená slova. Navíc je podle mě předčasné mluvit v této fázi o neúspěchu. Opravdu bych počkala až na pravomocná rozhodnutí soudu. Obecně pak nepovažuji tuto kauzu za korektní komentovat, řeší ji Vrchní státní zastupitelství v Olomouci a já neznám spis ani žádné podrobnosti.
Teď mi nejde o chyby olomouckého vrchního státního zástupce Iva Ištvana, byť se ta kauza z objektivního pohledu hroutí. Mnoha lidem opravdu připadá nešťastné, když je shozena vláda, věc se vleče a výsledky vyšetřování jsou dost slabé…
Já chci věřit, že kolegové v Olomouci přesvědčí veřejnost a také soudy v těch věcech, které budou případně ještě zažalovány, o tom, že by se na tuto kauzu mělo pohlížet jinak, než se na ni dosud pohlíží.
Propad společenské podpory státních zástupců je ale fakt. Stačí si otevřít noviny.
Myslím si, že je to opravdu spojeno s některými případy, které politiku zasáhly, protože jakmile jsou mezi obviněnými osoby veřejné moci – a to je také nový fenomén –, tak se obhajoba často vede veřejně a advokáti pak samozřejmě spoustu informací posílají do veřejného prostoru, na což druhá strana, tedy my, moc reagovat nemůže. Přípravné řízení je neveřejné a není úkolem veřejné žaloby vyvracet veškerá tvrzení obhajoby a připravovat obžalobu ve veřejném prostoru. Na druhé straně státní zastupitelství musí usilovat o to, aby co nejvíce vysvětlovalo své kroky veřejnosti, aby byly transparentní, aby nebudily představy, že za tím bylo něco zvláštního, něco nepopsatelného, co by mohlo odporovat zákonu. Tady pak vždy záleží na konkrétním státním zástupci, jestli uspěje, nebo neuspěje.
Jak se takové vysvětlování podařilo státním zástupcům v kauze Nagyová?
Já skutečně neznám podrobnosti tohoto případu a nechci jej hodnotit, ale myslím si, že ona tisková konference, která proběhla na samém začátku (Ištvan a šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta pojali předloni v červnu tiskovou konferenci ke kauze Nagyová ve velkém stylu, mluvili nejen o hrubých obrysech všech větví případu, ale také o 120 až 150 milionech zajištěných korun a desítkách kilogramů zlata – pozn. red.), vzbudila úplně nereálné představy a očekávání a teď se to veliké nereálné očekávání střetává s realitou. Přitom je pravda, že už jen to samotné podezření na zneužití tajné služby by ve všech demokratických státech bylo velikým, velikým problémem.
| Lenka Bradáčová (42) |
|---|
| - Pražskou právnickou fakultu absolvovala v roce 1998 a kromě červeného diplomu převzala i Cenu Karla Engliše pro nejlepší studenty. - O tři roky později dokončila postgraduální doktorské studium (disertační práce Drogy a kriminalita) a zároveň se stala státní zástupkyní v Litoměřicích. - Už o dva roky později povýšila do funkce náměstkyně šéfa Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem a postupně se stala symbolem protikorupčního tažení v severních Čechách. - V letech 2008 až 2014 byla prezidentkou Unie státních zástupců. - Do čela Vrchního státního zastupitelství v Praze ji prosazoval nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil však se jmenováním dlouho váhal, a když se k němu rozhodl, nechal ho v červnu 2012 premiér Petr Nečas odvolat. - Bradáčovou poté – po dalším více než měsíčním váhání – jmenoval Pospíšilův nástupce Pavel Blažek. - Je duší nového zákona o státním zastupitelství a největším pretendentem na post šéfky zamýšleného „protikorupčního speciálu“. Pokud bude moje představa o Speciálním státním zastupitelství naplněna tak, že by útvar mohl být funkční, pak jistě budu přemýšlet o nějakém svém působení v něm. |
Za ne zrovna dobrý obraz státních zástupců v očích veřejnosti asi může i nedostatek dobrých zpráv. Pokud budu brát v potaz jen případy „vašeho“ pražského vrchního státního zastupitelství, pak tu je zatím nepravomocný rozsudek nad Rathovými komplici, ale to je tak vše.
Podobné věci se, jak jsem opakovaně říkala, prověřují a vyšetřují cirka dva roky a pak se píše obžaloba. Teprve teď dostaneme zpětnou vazbu, jestli obžaloba bude schopna před soudy uspět, nebo ne. K soudnímu rozhodnutí se nyní schyluje v kauze, která zasáhla justici…
Jde o soudce Ondřeje Havlína a státního zástupce Františka Fialu…
Stejné je to i v kauze ProMoPro (pražský městský soud v ní minulou středu, tedy dva dny po rozhovoru, uložil šest nepodmíněných trestů – pozn. red.) a v případě nákupu pandurů čeká soud na právní pomoc ze zahraničí. Soud již také nařídil jednání ve věci, která se týká zakázek na ministerstvu práce a sociálních věcí, podali jsme obžalobu v případech Nemocnice Na Homolce, OKD, Key Investments či Oleo Chemical. Těch věcí je opravdu hodně a my nyní čekáme na výsledek. Skončeno již bylo vyšetřování ve věci zakázek ve vztahu k České poště a stejně tak i v kauze Hotel Chrudim, přičemž spojený případ hřebčína v Kladrubech se končí. Skončilo také vyšetřování úvěrů České exportní banky a další části kauzy zakázek ve zdravotnictví, které se dotýkají doktora Ratha a různých právnických osob. To jsou další věci, ve kterých by nyní měli státní zástupci rozhodnout.
Před necelými třemi roky někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek na tiskové konferenci oznámil: „Nenašel jsem dost důvodů ji nejmenovat.“ A jmenoval vás do funkce pražské vrchní státní zástupkyně. Tušíte, proč to vlastně nakonec udělal?
To se musíte zeptat jeho. Takové rozhodnutí je výsostným právem ministra. Já mohu pouze říci, že tomu rozhodnutí předcházela dvě jednání, na kterých se mě pan ministr ptal na mé zkušenosti a představy, jak hodlám řídit tento úřad, a bavili jsme se i o případné nové podobě zákona o státním zastupitelství.
Co jste na pražském vrchním státním zastupitelství změnila a jak jste s jeho fungováním spokojena?
Já jsem již od začátku avizovala, že přijdou personální změny. Ta zásadní přišla u odboru zvlášť závažné hospodářské a finanční kriminality, který se vyměnil prakticky celý a v této chvíli v něm zbývá pět původních státních zástupců.
Z asi patnácti, jestli se nepletu…
Tak. A ta obměna pokračuje, teď zrovna k 1. červenci přijde další nový státní zástupce. To byla prostě nutnost, protože když jsem si vyhodnotila efektivitu a kvalitu práce tohoto klíčového odboru v předchozích 13 letech jeho existence, tak jsem nebyla spokojena. Personální obměnu zaznamenaly i další odbory, některé jsem navíc sloučila v rámci reorganizace. Po zkušenosti z Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem vím, že úřad, na kterém dochází k personální obměně, začíná být skutečně stabilní zhruba za pět let. Jsem tu tři roky a nemohu zatím říci, že kdybych odešla, fungovalo by všechno tak, jak bych si představovala, ale pokrok tu je.
Není po těch třech letech škoda vrchní státní zastupitelství rušit?
Já si myslím, že ne. Osobně si myslím, že tři stupně státního zastupitelství jsou s ohledem na velikost naší země naprosto postačující. Pokud jde o Speciální státní zastupitelství, tak jeho přidanou hodnotou oproti dosavadním odborům zvlášť závažné hospodářské a finanční kriminality na obou vrchních státních zastupitelstvích budou některé pojistky proti překládání a odvolávání státních zástupců, další centralizace, ale také ochrana informací a hlavně analytický tým. A ten musí být složen ne z pěti až deseti, ale minimálně z 20 až 30 analytiků.
Mluví se o vás jako o hlavní kandidátce, která by tento „protikorupční speciál“ vedla, sama jste ale veřejně neřekla, že o to stojíte.
Jakoukoli úvahu v tomto směru považuji za předčasnou, protože podstatné je, jakou bude mít ten speciální úřad působnost. Pokud by šlo o úřad, který by měl být zahlcen stovkami věcí, což byl prvotní záměr, tak by nikdy neměl výsledky a nenaplnil by očekávání. Pro mě jsou velmi důležité tři věci – působnost, pojistky fungování a znovu říkám analytický tým. Jenže první připomínky, které jsem zaznamenala z ministerstva financí, byly právě na adresu těchto analytiků a zněly: jen ať analytický tým vznikne, ale v rámci tarifních platů uvnitř justice. To je nemožné. To jsou hrubé platy kolem 20 až 25 tisíc korun. My ale potřebujeme špičkové analytiky a ti berou okolo 100 tisíc korun.
Jinak řečeno, pokud budete spokojena s výsledkem, tak o vedení takového útvaru usilovat budete, pokud spokojena nebudete, pak ne.
Nechci vůbec říkat slovo usilovat. Jestliže ale představa bude naplněna tak, že by útvar mohl být funkční, pak jistě budu přemýšlet o nějakém svém působení v něm.
Čtěte také:
Pelikán odloží reformu státního zastupitelství o měsíc
Soud v kauze Promopro: úředníci bez trestu, jednatelé dostali devět let
Soud osvobodil Nečasovou i zpravodajce, vojenskou rozvědku nezneužili
