Přímo skvělou zprávu zvěstoval v rozhovoru pro týdeník EURO „S Koženým s nebavím“ (EURO 26/2004) bývalý šéf Harvardského průmyslového holdingu (HPH), a.s. – v likvidaci a v pravém slova smyslu likvidátor této společnosti Boris Vostrý harvardským akcionářům: O nic jste nepřišli a ještě toho dost dostanete, mohlo by to být 600 až 800 korun na akcii.
Již dlouhé roky takto bezostyšně lže akcionářům, stačí vzpomenout na rok 1998, kdy na valné hromadě ujišťoval, že v HPH je 1200 korun na akcii a majetek bezpečně zajištěn. Nicméně dozorčí rada rezignovala a důvodem byla naprostá nezajištěnost majetku společnosti. O rok později opět na valné hromadě Vostrý tvrdí, že v HPH je 600 korun na akcii a lze vyplácet prakticky hned, dokonce formou jakýchsi záloh. Kam zmizela polovina majetku skromně zamlčel, a že se nebude vyplácet, věděl každý akcionář, vždyť to sliboval Vostrý.
Za pár dnů se přiznal, že je blízkým spolupracovníkem Koženého a považoval to za výhodu – do věcí Harvardu tak prý může „lépe vidět“. Viděl vskutku dobře, za měsíc se Kožený prakticky vyděračským způsobem obrátil na tehdejšího premiéra Zemana. Když se nezasadí, aby ázerbájdžánská vláda zprivatizovala Socar (největší ropnou společnost v zemi) do rukou Koženého, tak čeští akcionáři nic nedostanou. Premiér se nezasadil a Kožený jako nanejvýš čestný muž dodržel slovo. Vostrý přitom měl tu výhodu, že do toho všeho samozřejmě „lépe viděl“.
Není Daventree jako Daventree.
Bývalý harvardský šéf, jehož soud zbavil funkce likvidátora, dokonce uvádí, že z ruské ropné firmy Sidanco „připlulo“ 150 milionů dolarů a dodává: „Sidanco je vyřízeno, Daventree získalo peníze“. V celém rozhovoru uvádí společnost Daventree, ale vůbec se nezdržuje určením, o kterou Daventree jde. Jsou totiž čtyři – Daventree Ltd., Daventree Resources (Kypr), obě patří údajně Koženému a pak Daventree Resources (Belize), ta náleží Vostrému a Daventree Resources (Bahamy), která byla zapsaná ve výpisu obchodního rejstříku firmy Kantupan, jež prodávala podíl na Sidanku. Když se na to v roce 2002 právě při prodeji podílu ze Sidanka přišlo, vedení HPH to odbylo v klasicky harvardském stylu – prý to byla v rejstříkovém zápisu chyba.
Nicméně Boris Vostrý je upřímný a sděluje, že původní Daventree je zcela prázdná. Tou původní musí být míněna Daventree Ltd., a ta zřejmě byla vykradená již před lety. Nikdo nikdy totiž neviděl její účetní závěrku, třebaže HPH byl údajně jejím majoritním vlastníkem. Není jistě náhodou, že kolem HPH existují čtyři stejně nazvané společnosti, zvláště když do jedné z nich měly přijít nikoliv desítky milionů dolarů z prodeje Sidanka.
Vostrý uvádí, že mělo jít o 150 milionů dolarů. Opět lže. Součástí zisku ze Sidanka byla přinejmenším i dividenda 22 milionů dolarů, kterou se v roce 2002 pokoušelo tehdejší vedení HPH, zřejmě dirigované Vostrým, ukrýt na soukromém účtu jednoho z českobudějovických právníků. Tato suma byla a je naštěstí také na tomto účtu zablokovaná. Ovšem prodej Sidanka byl mnohem lukrativnější. Z dokladů, které jsou k dispozici, vyplývá, že těsně před prodejem HPH Koženému 24. prosince 1997 bylo prodáno pět procent Sidanka za 300 milionů dolarů a v roce 2001 čtyřicet procent akcií Sidanka za 630 milionů dolarů. Z těchto prodejů HPH patřila čtvrtina, tedy zhruba 233 milionů dolarů. Jak sám Vostrý uvádí, do podvodného Trustu č. 1 bylo převedeno 114 milionů dolarů. Kam zmizelo zbývajících 120 milionů ? Kdo je ukradl? Vostrý to přece musí vědět, vždyť do věcí HPH tak dobře vidí.
Dar.
Aby neviděl, když se na loupení v Harvardu s největší pravděpodobností sám osobně podílel počátkem roku 1996 coby ředitel kyperské firmy Harms Holdings Ltd. Dne 30. ledna 1996 byl Harms registrován v České republice, 2. února dostal darem od Sklo Unionu (ovládá ho Kožený) statisíce akcií Moravských naftových dolů, Spolany Neratovice a Biocelu Paskov v celkové ceně 5,6 miliardy korun. Smlouvu o tomto daru podepisuje za Sklo Union, kdo jiný než Boris Vostrý, ale za Harms, ačkoliv je jeho ředitelem, nechává podepsat svého blízkého spolupracovníka Resche. Podepsat se za obě firmy zřejmě i Vostrému kupodivu tehdy připadalo jako krajně neetické. Tentýž den Harms vydal 55 milionů účastnických akcií a převedl všechny darované akcie tří českých podniků na firmu Ras Al Khaiman. Za jediný den v kosmickém tempu bylo „vyvedeno“ přes 5,6 miliardy korun a „odlehčený“ Sklo Union byl později převeden do HPH. Aby do věcí Harvardu Boris Vostrý „lépe neviděl“, vždyť byl ještě v harvardských fondech prakticky od jejich vzniku.
Ázerbájdžánská karta.
Boris Vostrý neustále argumentuje Sidankem a ázerbájdžánskými kupony. Přitom dobře ví o dalších investicích Daventree Ltd. v Rusku. Do papíren Segežabumprom v Kalininské oblasti a do skláren Saratovstěklo. Dokonce se o těchto investicích i veřejně zmiňoval. Pochopitelně ale mlčí o tom, jak Daventree Ltd. bezúplatně převedla 1 632 932 kusů akcií ruské papírny na švédský koncern AssiDoman, jejichž tržní hodnota byla 1,983 miliardy korun. Protože Vostrý do věcí HPH „lépe vidí“, tak jistě ví, kam přišly finanční prostředky z vyrovnání se Švédy i z prodeje akcií Saratovstěklo.
Přitom soud vydal pravomocné rozhodnutí, kterým zakazoval představenstvu nakládat s majetkem HPH v Rusku a v Ázerbájdžánu, což Vostrý jednoduše obešel tím, že si nechal od svých lidí ve vedení HPH vystavit plnou moc k zastupování společnosti „ve všech záležitostech“. Tato plná moc platí snad dosud. Takže znovu se snaží české akcionáře oklamat „ázerbájdžánskou kartou“ (pokolikáté již?) a vypráví nakolik je vláda z Baku ochotná a jak vstřícně dokonce do vyrovnání s americkými investory zahrnula i českou investici. Ovšem nějak si přitom protiřečí. Nejprve tvrdí: tržní hodnota ázerbájdžánských kupónů je 10 milionů dolarů a za ně požadujeme odškodné 300 milionů dolarů. Z čehož dvě třetiny prý „doputují“ k českým akcionářům a třetina k americkým investorům. Vzápětí zase přímo kontruje: vláda v Baku uznala svůj závazek vůči investorům a zdejší úřady prý nabídnou náhradu v podobě pozemků, budov a zajímavých podniků, takže pravděpodobně dojde k mimosoudnímu vyrovnání. Co a kolik z toho tedy budou mít čeští akcionáři? Jestli to sám Vostrý neví (což by bylo s podivem), tak čeští akcionáři už teď to vědí zcela určitě…
Fata morgana.
Vostrý uvádí, že všechna hodnotná aktiva z Daventree (které?), tedy veškerý majetek HPH, a. s. – v likvidaci, přešla do trustu č. 1 a trustu č. 2. Nějak se přitom nezmiňuje o tom, kdo o tomto převedení rozhodl. Byl-li to majetek HPH, pak musela rozhodovat valná hromada, ovšem na žádné z nich takový bod na programu nebyl. Jestliže rozhodlo soukromě tehdejší vedení HPH spolu s Vostrým, vlastnícím plnou moc „ve všech záležitostech“, pak jde jednoznačně o krádež a podvod současně, což je diletantsky zakrýváno vyplácením jakéhosi pokoutního podílu, či spíše almužny zhruba 180 Kč na akcii. Údajně z peněz, které „připluly“ z prodeje Sidanka.
Kupodivu se ale těch 150 milionů dolarů v účetnictví HPH nebo dceřiné společnosti Daventree Resources (Kypr) nikde neobjevilo. Zato v účetnictví figuruje suma 117 milionů dolarů, kterou auditor označil jako zřejmou půjčku. Tak do které Daventree peníze za Sidanco vůbec „připluly“? Je to vlastně jedno, nakonec Vostrý přiznává, že celý majetek HPH byl vložen do jeho kajmanské společnosti HPH Cayman Islands a z ní byl prý „darován všem podílníkům dvou Trustů“, tedy harvardským akcionářům. Protože Vostrý do toho přece vidí, tak velice dobře ví, že oba trusty jsou naprosto prázdné, jinak by totiž nepřišel o 31,5 milionu dolarů, zablokovaných na Kajmanských ostrovech. Kvůli soudnímu sporu s Koženým na Kypru potřeboval totiž Vostrý doložit kolik je na účtu trustu č. 1 v hotovosti. A jen se ony miliony pokusil předisponovat na Kypr, hned o ně přišel. Samozřejmě že pocházejí z trestné činnosti, vždyť jsou to peníze ukradené z HPH.
Nicméně Vostrý si posteskl: „Popravdě nevím na základě čeho jsem stíhán… Když nyní na Kajmanech blokují peníze, opět uvádějí, že jsem obviněn z podvodu“. Na letošní valné hromadě 29. dubna likvidátor Zdeněk Častorál ve svém vystoupení uvedl, že tržby z prodeje cenných papírů Harvardských společností dosáhly 65 miliard korun, ovšem tyto miliardy se nikdy na jejich účtech neobjevily, a že z rekonstrukce účetnictví - či spíše trosek účetnictví - vyvstává podezření na podvodné fakturování za 20 miliard korun. Když to uslyšel bývalý předseda představenstva Tomáš Ševčík, jinak stále věrný vykonavatel Vostrého příkazů, jen se zmohl na chabý protest, ale v tom nejsou zahrnuty náklady. Takže Vostrého arogantní tvrzení, jak čeští akcionáři o nic nepřišli a podmanivé líčení ázerbájdžánské faty morgany jistě přivedlo majitele harvardských akcií přímo do nadšeného vytržení. A také k otázce, kdo vůbec nad Vostrým, bývalým vysokým důstojníkem StB, drží ochrannou ruku, že dodnes může okrádat čtvrt milionu českých občanů a policie i státní zastupitelství tomu prakticky jen přihlížejí.
