Hluboce zadlužená země musí tvrdě šetřit
Volby v Chorvatsku, kde čeští turisté ročně během dovolené utratí osmdesát až sto milionů dolarů, zásadně změnily politickou konstelaci. Chorvatské demokratické společenství (HDZ), které zemi autoritářsky spravovalo deset let, bude nahrazeno koalicí složenou ze sociálních demokratů a sociálních liberálů. Nový kabinet, jenž bude jmenován až po prezidentských volbách konaných 24. ledna, to ale bude mít nesmírně těžké. Převezme hospodářství v žalostném stavu - hluboce zadlužené a málo vý konné (a přitom s vysokými mzdovými náklady). Je ale reálná šance, že se Chorvatsko vydá na integrační cestu do Evropy, kterou dosud mělo hlavně z politických důvodů přehrazenu.
„Povedu příští vládu. A jsem si vědom těžkostí, které na ni čekají, prohlásil šéf sociálních demokratů Ivica Račan. Tento právník patří, dalo by se říci, ke „starým strukturám . Jeho dosavadní politická kariéra totiž vrcholila ještě za bývalé Svaz ové federativní republiky Jugoslávie v roce 1989, kdy byl postaven do čela chorvatských komunistů.
Škodlivý optimismus.
Vítězná koalice Chorvatům slibuje, že dostane ekonomiku, která loni poklesla asi o dvě procenta, na trvale vzestupnou dráhu. Jedině tak bude možné zmírnit hrozivou nezaměstnanost, jejíž oficiální míra jako v jediné postkomu nistické zemi přesahuje dvacet procent.
Poražené demokratické společenství před volbami samozřejmě slibovalo pokračování reforem a dosažení skoro sedmiprocentního průměrného ročního růstu hrubého domácího produktu v následujících pěti letech. Čelný představitel HDZ a horký kand idát na post chorvatského prezidenta Mate Granič, mezi lidmi velice populární, se snažil získat hlasy slibem, že pokud vláda setrvá u moci, postará se, aby národní měna kuna příliš neoslabovala. Očekává se ale, že brzy prolomí hranici čtyř kun za německou marku a kurs by mohl letos jít až na 4,20 kuny za marku.
I když jsou prohlášení volebních vítězů plná optimismu, analytici ho rozhodně nesdílejí. „Podle mne sociální a liberál- ní demokraté sami dost dobře nevědí, co je v ekonomice, kde se nakupila hora problémů, čeká, míní Vladimir Gligorov, který ve Vídeňském ústavu pro mezinárodní hospodářská srovnání sleduje balkánský region. „Je ale jasné, že musejí rychle řešit hlub okou rozpočtovou a platební nerovnováhu, dodává Gligorov.
Rozpočtové škrcení.
Celkový zahraniční dluh Chorvatska výrazně přesahuje osm miliard dolarů, což je zhruba dvojnásobek roční hodnoty exportu. Před čtyřmi lety se dluh přibližně rovnal ročnímu exportu.
Schodek na běžném účtu platební bilance se do největší hloubky propadl v roce 1997, kdy představoval dvanáct procent HDP, loni se podle předběžných údajů pohyboval kolem sedmi procent. Vláda levého středu tedy bude muset brzy po svém jmenování sáhno ut k nepopulárním opatřením. Chorvatský tisk se zmiňuje o sedmnáctiprocentním snížení rozpočtových výdajů, včetně sociálních, neboť schodek státního rozpočtu vylétl z jednoho procenta HDP v roce 1998 na loňských nej-méně pět procent. Vinu nese předchozí vláda. Přesto, že ekonomika loni padala - hrubý domácí produkt podle předběžných odhadů poklesl o dvě procenta - a s ní i rozpočtové příjmy, vláda před blížícími se volbami dál vesele utrácela.
Nezbytná pomoc Západu.
„Nový kabinet bude muset co nejdříve usednout ke stolu se západními věřiteli, včetně Mezinárodního měnového fondu, a dohodnout se na odkladu splátek, domnívá se Gligorov. Nejdříve se ale musejí do normální polohy dostat vzáje mné kontakty, které mezi-národní finanční společenství se Záhře- bem výrazně omezilo v roce 1995 jako odpověď na chorvatskou angažovanost ve vojenském konfliktu na Balkáně.
„Obtížné vztahy se světem pokládám za největší chorvatský handicap, uvedl podle agentury Bloomberg ekonom londýnské společnosti Merril Lynch Andrew Kenningham. Podle něj by se měli po parlamentních volbách, jejichž výsledky Západ uvítal, výrazně zlepšit .
Evropská unie vydala v Bruselu zvláštní prohlášení, v němž mimo jiné přislíbila, že spolupráci s Chorvatskem bude „rozvíjet a posilovat , aby novému kabinetu pomohla s hospodářskou reformou.
Nová vláda ještě v Záhřebu ani nezačala úřadovat, a někteří pozorovatelé se už ptají, jak dlouho vlastně může vydržet a jak bude silná. V Chorvatsku je totiž značnými rozhodovacími pravomocemi vybaven prezident. „Velice záleží na tom, komu připadne jeho křeslo, míní Gligorov. Kandidát HDZ Granič rozhodně není bez šancí. Vyhraje-li, bude to pro vítěz- nou koalici velice nepříjemné. K tomu, aby mohla změnit ústavní zákon upravující pravomoci prezidenta, by totiž potřebovala dvoutřetinovou většinu v parlamentu. A tu těžko získá.
