VLADIMÍRA DRBALOVÁ, SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR:Přes urputnou snahu podnikatelů je směrnice jen velmi opatrným krokem k opravdovému otevření hranic pro poskytování služeb. „Rozhodující pravomoci totiž zůstanou v rukách jednotlivých hostitelských států,“ tvrdí Vladimíra Drbalová.
VLADIMÍRA DRBALOVÁ, SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR:
Přes urputnou snahu podnikatelů je směrnice jen velmi opatrným krokem k opravdovému otevření hranic pro poskytování služeb. „Rozhodující pravomoci totiž zůstanou v rukách jednotlivých hostitelských států,“ tvrdí Vladimíra Drbalová.
Dlouhý boj o výslednou podobu směrnice skončil. Byla jste jedním z lidí, kteří se celého vyjednávání o směrnici účastnili. Považujete výsledný kompromis za vítězství pro podnikatele?
Dosáhli jsme maximum možného. V posledních fázích jednání šlo už jen o to, zabránit dalšímu zhoršení textu. Ve schválené podobě není směrnice zdaleka dokonalá a chybí v ní i řada velmi důležitých momentů. Naším úkolem proto bude v následujících měsících alespoň zachovat všechna pozitiva, která text přináší, a rychle a efektivně je převést do praxe.
Směrnice byla nejen změkčena, zásadně byl omezen také její rozsah.
Ano, komisí původně navrhovaný rozsah byl drasticky zúžen. Řada služeb ze směrnice vypadla nebo se na ně nevztahuje princip svobody poskytování služby. Tím řada poskytovatelů těchto služeb přichází o všechny výhody směrnice - využití jednotného kontaktního místa, snížení administrativní zátěže či zrychlení povolovacích procedur.
Jednoznačně nejkontroverznější bod textu, pravidlo země původu, z normy vypadl. Jaký dopad to bude mít navázně na fungování směrnice? Podstatný. Přináší to totiž právní nejistotu. Rozhodující pravomoci zůstanou v rukách jednotlivých hostitelských států, i když ty budou nyní naštěstí omezeny citelnými mantinely. Pořád tak ale bude záležet na hostitelské zemi, zda bude ochotna na svůj trh službu a jejího poskytovatele vpustit. Podle principu země původu se totiž všechny administrativní problémy, registrace, povolování nebo třeba i reklamace, měly řešit podle práva domácí, nikoliv hostitelské země. Takže by stačilo splnit všechny nutné domácí podmínky, a vstupu do cizí země už by nikdo bránit nemohl. Teď je to opačně: trumfy drží hostitelská země, i když má přece jen ruce trochu svázané. To nezní příliš optimisticky. Jak vůbec bude probíhat kontrola, zda jednotlivé státy možnost nadále klást podnikatelům překážky nezneužívají?
Velkým úspěchem podnikatelské sféry bylo rozšíření textu směrnice o takzvanou notifikační povinnost. Státy budou muset Evropské komisi poslat seznam překážek a formálních bariér, které se u nich doma na volný pohyb služeb vztahují a pravidelně jej aktualizovat o jakékoliv změny. Tím Brusel získá určitou kontrolu a případné spory tak bude moci řešit rychle a jednoduše. Je třeba si také uvědomit, že podle nových pravidel může stát vstup služby na svůj trh zakázat pouze z důvodů veřejné bezpečnosti či ochrany zdraví a životního prostředí. Notifikace proto bude bránit jakémukoliv zneužívání těchto výjimek.
S tím je spojena povinnost jednotlivých států veškerou administrativu a pravidla ohledně poskytování služeb zjednodušit a zbavit se nadbytečných a diskriminačních zákonů. To slibuje přínos i pro podnikatele, kteří se za hranice nechystají. Jistě, to je jedna z pozitivních věcí ve směrnici, a my jako podnikatelé bojujeme za to, aby byla včasnou a správnou implementací naplněna. Ministerstvo průmyslu a obchodu v této oblasti naštěstí jedná velmi aktivně, rozbíhá se screening zhruba 260 zákonů, kterých se směrnice dotkne. Řada z nich bude vyškrtnuta nebo upravena, některá pravidla naopak přibudou. Jedním z nejvíce viditelných přínosů směrnice je zavedení jednotných kontaktních míst. Jak v praxi bude celý mechanismus fungovat a v jakém časovém horizontu je možné počítat s jejich vytvořením? V zásadě půjde o centrum, které bude moci podnikatel kontaktovat elektronicky a které bude mít přehled o všech povinnostech, nutných pro poskytování služby v zemi. Méně známá je ale skutečnost, že využívat jej mohou i spotřebitelé, typicky při reklamaci. V těchto případech se zákazník spojí s domácím centrem, to kontaktuje centrum v zemi poskytovatele služby a společně budou reklamaci řešit. Co se časového harmonogramu týče, ministerstvo průmyslu a obchodu už na provozovatele center připravuje výběrová řízení. Už v průběhu ledna se rozeběhnou vyjednávání s Bruselem o konkretizaci způsobu, jak bude text směrnice naplněn. S jakými ambicemi na jednání pojedete? O co se budou zaměstnavatelé a podnikatelé v Bruselu snažit?**
Naším cílem jako Svazu průmyslu a dopravy ČR je v této chvíli plné, rychlé a co nejefektivnější zavedení směrnice do českého právního řádu tak, aby její výhody mohli podnikatelé začít využívat co nejdříve. A samozřejmě chceme na evropské úrovni hlídat, aby podobně postupovaly i ostatní členské státy.
„V posledních fázích jednání šlo už jen o to, zabránit dalšímu zhoršení textu,“ popisuje schvalování směrnice Vladimíra Drbalová.
