Státní rozpočet
Česká republika zakončila loňský rok s deficitem státního rozpočtu ve výši necelých dvou set miliard korun. Týdeník EURO na tuto možnost vývoje státních financí upozorňoval již na jaře (EURO 22/2009). Ministerstvo financí tehdy doufalo ve zcela odlišný vývoj, směrem ke sto padesáti miliardám korun. Ani týdeník EURO však nebyl přesný: ve skutečnosti šlo o schodek nejméně o šedesát miliard vyšší.
Po nedávném výroku ministra Eduarda Janoty o konečném deficitu nás čeká tradiční zpřesňování. Oněch dvě stě miliard je totiž jen účet ministerstva financí. Podle evropské metodiky bude nutné započítat i několik dalších položek.
Předně se loni na úhradu výpadku příjmů rozpočtu použily ministerské rezervy ve výši 45 miliard korun. Tyto peníze jsou z hlediska EU nezapočitatelné do příjmů, neboť jde o jednorázové peníze. Dále jde o výsledky hospodaření „oranžových“ hejtmanů, kteří dokázali za rok vyrobit z prakticky vyrovnaných krajských financí schodek přes 15 miliard korun. Obce mají na svědomí dalších šest miliard korun nových dluhů. Minulý rok tedy rozhodně nestojí za opakování.
Bohužel, letos nás zřejmě nic lepšího nečeká. Původních 163 miliard korun deficitu, kterých Janota dosáhl jen za cenu opatření s negativními vlivy na růst ekonomiky, natáhli socialisté s komunisty a lidovci ve sněmovně o dalších dvanáct miliard už ve druhém čtení. A to je stav, kdy zákon přímo zakazuje manipulovat s celkovým schodkem. Čeká nás supervolební rok a předpokládané vítězství ČSSD. Strany, která chce následky krize řešit tak, že si půjčí od zahraničních investorů a rozdá peníze lidem, aby šli nakupovat. Vzhledem ke složení tvrdého jádra voličů levice bude toto přilepšení utraceno za „tuzemák“ a „startky“. Jiří Paroubek tomu říká „podpora spotřeby“ a slibuje si od ní „multiplikační efekty“. Ty spolehlivě nastanou. Jen ne asi takové, jaké by si předseda ČSSD představoval.
V letošním roce rovněž zřejmě dojdou peníze zdravotním pojišťovnám. Desetimiliardová rezerva je na nule, neboť pojišťovny počítaly s přebytkem pěti miliard, avšak ve skutečnosti vybraly o patnáct miliard méně. Doba konjunktury, kdy minimální nezaměstnanost a vysoký růst mezd napumpovaly do zdravotních pojišťoven obrovské peníze, je pryč a stejný efekt s obráceným znaménkem je nyní rychle vysaje. Stát bude muset za rok 2010 sanovat zhruba stejnou sumu, o kterou ústavy přišly loni, tedy pokud se zčista jasna dramaticky nesníží nezaměstnanost a růst mezd bude dán jinými faktory než tím, že o práci přicházejí ti nejhůře placení. Hejtmanská jízda bude pokračovat, navíc šéfové krajů už určitě dostali od stranického vedení noty, jak šikovně podpořit kampaň socialistů do parlamentních i obecních voleb. Tady účet nelze odhadnout, záleží na míře iracionality jednotlivých politiků. Rozhodně však ve snaze ovlivnit volby utratí nad rámec příjmů podstatně více než jen loňských patnáct miliard. Do hry také zasáhnou vratky daní. Firmy v roce 2009 platily zálohy podle roku 2008, do něhož krize zasáhla až na podzim. Výsledky hospodaření se však meziročně diametrálně liší. Zrušení povinnosti platit zálohy na daň z příjmů není samospásné, týká se jen fyzických osob a právnických osob s méně než pěti zaměstnanci. Loňský výpadek daně z příjmu byl 47 miliard korun. Efekt volebního vítězství socialistů s komunisty je pak zcela neodhadnutelný. Prognóza pro letošní rok tedy není příliš příznivá. Realita deficitu státního rozpočtu kolem 230 až 250 miliard korun je čím dál blíž.
Tabulka
Celkový deficit státního rozpočtu za rok 2009
(v miliardách korun)
Výpočet ministerstva financí: 192
Rezervy ministerstev: 44,8
Dluhy obcí a krajů: 21,3
Celkem nejméně: 265,1
Pramen: ministerstvo financí
Graf:
Vývoj schodku státního rozpočtu
(v miliardách Kč)
1995* 7,2
1996* -1,6
1997* -15,7
1998* -29,3
1999* -29,6
2000* -46,1
2001* -67,7
2002* -45,7
2003* -109,1
2004* -93,7
2005* -56,3
2006* -97,6
2007* -66,4
2008* -19,4
2009* -192,2
Pramen: ministerstvo financí
