Lepší je být schován

Na Úřadu vlády byste dnes marně hledali člověka s větší ekonomickou i politickou pamětí a erudicí, než je Jaroslav Ungerman.

Zkušený analytik byl od konce osmdesátých let snad u všeho podstatného, co se v této zemi stalo. A také měl vždy blízko k důležitým lidem. Rozhodně nepůsobí jako táborový řečník, spíše jako hloubavý úředník. Možná i proto nikdy neměl ambici působit v exekutivní funkci. Jeho místo je v zákulisí, kde padají klíčová rozhodnutí o budoucnosti české ekonomiky.

Hlavní ekonomický poradce premié ra Andreje Babiše má dnes obrovský vliv a uplatňuje ho například v diskusi o jaderné energii. Ungerman jako člen Stálého výboru pro stavbu nových jaderných zdrojů při ministerstvu průmyslu a obchodu prosazuje stavbu nového reaktoru v Dukovanech, který by mohl vzniknout nejdříve do patnácti let. Jinou alternativu k zajištění energetické nezávislosti podle něj Česko nemá. „Ta otázka není o tom, jestli se nám to vyplatí. Jiný zdroj, který pokryje základní potřebu sítě, prostě nenajdete,“ tvrdí.

Proč je zrovna teď nutné investovat do jaderné energie? Proč musíme tak spěchat, že už letos v prosinci má být vyhlášen tendr na stavbu nového reaktoru v Dukovanech?

Potřebujeme energii? Potřebujeme. Já myslím, že ten proces začal už v roce 2014, kdy se uvažovalo o dostavbě Temelína. Když se to neustále odkládá, posouvá se i doba dokončení. A já mám pocit, že současné reaktory v Dukovanech prostě nevydrží sloužit déle než do roku 2035. Takže proto jsme se ocitli v časovém presu. Když se podíváte, jaké jsou lhůty pro vydání stavebních povolení, už jste skutečně na hranici toho, začít urychleně něco dělat.

Držíte se roku 2035, kdy podle vás skončí Dukovany. Ale nehraje v tom roli spíše rok 2040, kdy by Česko mělo vypnout své uhelné elektrárny? Dukovany se přece mohou ještě modernizovat.

Nemůžeme být pořád takhle nerozhodní.

Navíc lze očekávat, že po roce 2035 budeme pod obrovským tlakem z Rakouska i části Evropy, které se jaderná energetika nelíbí. I to je pro nás důležité. Pak bychom totiž už možná žádné další bloky ani spouštět nemohli.

Očekáváte tedy v Evropě v příštích 15 letech masivní ústup od jádra?

Já si myslím, že se Evropa vzpamatuje a uvědomí si, že jádro je důležitý zdroj energie. Určitě to nastane v Německu.

Potřebujeme mít zdroj, který pokrývá základní potřebu sítě. To nezvládne nic jiného než jádro nebo nějaká jiná tepelná elektrárna, třeba založená na plynu.

Paroplynové elektrárny mají v Česku velké rezervy. Není právě toto zdroj, který by jednou mohl nahradit jádro?

Zkuste přijít s tím, že tady někde posta -víte velký plynový zdroj o výkonu 500 až 600 MW. Těch lokalit není tolik. Vždy to má navíc nějaké dopady na okolní prostředí, ať chcete nebo nechcete. Hlukové a další.

* Ale to má jakákoli elektrárna, včetně těch jaderných.

I proto dnes máte v severních Čechách elektrárny, okolo nichž není nic. Z analýz navíc vyplývá, že paroplynovou elektrárnu musíte postavit někde u vody, a těch lokalit není tolik.

* Nejste tedy a priori proti, aby se tu stavěly paroplynové elektrárny nebo aby se rozšiřovaly solární zdroje… Paroplynové elektrárny mají smysl a je nutno s jejich výstavbou počítat. Pokud jde o soláry, když to nebude ten tunel, kterého jsme tu byli svědky, tak budiž. Ale solární elektrárny pokrývají jen několik procent energetické spotřeby.

* Ale jejich kapacitu lze klidně zdvojnásobit.

Já si myslím, že bychom měli jít úplně jinou cestou, a to vytvářet přečerpávací elektrárny. Máme pro to skvělé předpoklady. Máme tu Krušné hory, pod tím velká jezera a velký spád. Ale zkuste o tom přesvědčit obyvatele dotčených míst. Navíc naše přečerpávací elektrárny by mohly pracovat v úzké koordinaci s německými zdroji.

* A co malé reaktory? Co když se během příštích pěti let dostaneme k technologii, která nám umožní tyto malé zdroje energie stavět i v lokalitách, kde to dosud nebylo možné?

A vy víte, že už někde tyto malé zdroje fungují? Ano, jeden je v Rusku někde za polárním kruhem. To je nevyzkoušená technologie, u které bude trvat ještě hodně dlouho, než o ní bude možné říct, že je zcela bezpečná. A my máme být těmi pokusnými králíky, na nichž se to bude zkoušet? My tady ve středu Evropy? Při každém rozhodování se může stát, že se za pár let objeví něco, co bude lepší. To je samozřejmě dilema dnešního rozhodování. Možná si někdo myslí, že vezmeme ten malý reaktor a umístíme ho tady – obrazně řečeno – na předměstí Prahy a nic se nebude dít.

Tak to se tedy hodně plete. Když budete uvažovat rozumně, tak dnes máte dvě lokality, které jsou zaběhlé, kde to funguje a které můžete bez problémů rozšiřovat.

Malé reaktory podléhají stejným povolovacím řízením jako ty velké. Pořád jsou tam stejné požadavky na bezpečnost, pevnost podloží a tak dále.

* Neznepokojují vás politické konsekvence tendru na tak velký jaderný zdroj? Hlásí se do něj Rusové i Číňané, kteří jsou podle materiálu bezpečnostní komunity, jenž vláda schválila letos v dubnu, z hlediska bezpečnosti naší země nejproblematičtější. Jsme schopni zaplatit tu cenu, že celý tendr bude z hlediska zahraniční politiky tolik problémový?

Plyn také musíte odněkud dovážet.

Buď z Ruska, nebo z Ameriky. Podívejte se, jak roste spotřeba plynu v Evropě.

Nizozemsko bylo ještě před deseti lety vývozcem plynu, dnes těží jen pro sebe. Mají tam spotřebu až tři tisíce kubíků na obyvatele, my spotřebujeme zhruba tisíc kubíků. Navíc americká spotřeba plynu poroste, protože budou nahrazovat jádro plynem, ale svým vlastním. Česko musí své energetické zdroje diverzifikovat.

* Setkal jste se někdy s někým, kdo by zastupoval případné uchazeče v tom tendru?

Ne, nesetkal. Časem možná přijde nějaká delegace.

* Komu z nich fandíte?

Vždycky tomu, kdo dá nejlepší nabídku a kdo bude nejspolehlivější. Pokud někdo někoho předem vyřadí, bude to jeho zodpovědnost. Jde jen o to, aby se tito lidé dožili důsledků svého rozhodnutí.

* Pojďme se podívat blíže na financování nového dukovanského reaktoru.

Co když půjčka ČEZ od českého státu u Evropské komise narazí jako nedovolená podpora soukromé firmě? Co byste pak panu premiérovi doporučil?

Já můžu říct jen svůj vlastní názor.

Můžete to vyřešit tím, že vytvoříte státní firmu a té pak tu půjčku dáte.

* Není založení státní firmy krokem k rozdělení ČEZ, které navrhoval šéf firmy Daniel Beneš? Na část státní, která by se věnovala jádru, a na akciovou společnost, která by se zabývala obnovitelnými zdroji? Byl byste pro takové rozdělení?

To závisí na podmínkách. Lze to udělat tak, že bychom do státní společnosti převedli firmy, které se zabývají přípravou nových jaderných zdrojů. To můžete udělat poměrně jednoduše. Pokud se po rozhodnutí Evropské komise ukáže, že je to nezbytné, tak se to udělá. V případě, že by se rozdělila celá firma, bylo by to mnohonásobně složitější.

* Když si vezmeme celkové náklady na stavbu tohoto jaderného zdroje, které se teď odhadují na 160 miliard, ale nakonec z toho může být klidně dvojnásobek, vyplatí se to?

Nikdo neví, kolik bude stát elektřina za 15 let. A nejde to oddělit od té strategické otázky, od toho, jak být nezávislý. Otázka není o tom, jestli se nám to vyplatí. Jiný zdroj prostě nenajdete.

* Nemusíme přece tolik elektřiny vyvážet.

Jsme jedni z největších vývozců elektřiny v Evropě.

Za to nám ale okolní země slušně platí.

Co by Rakušané dělali bez naší elektřiny? Kdybychom ten zdroj pak neměli, elektřinu bychom nikde nekoupili. Za pár let takové přebytky mít nebudeme.

* Vedete tyto debaty o jaderné energii přímo s premiérem v rámci vaší pozice na Úřadu vlády?

Ano. Ale já vám tady říkám své názory.

Jestli je pan premiér zcela sdílí, to si vůbec netroufám tvrdit.

* Myslíte, že jste ho v otázce jaderné energie nějak ovlivnil?

Od začátku se naše názory vyvíjejí paralelně. * Proč jste přijal nabídku pana Babiše stát se jeho ekonomickým poradcem?

Už jsme spolupracovali delší dobu. Takže to nějak vyplynulo.

* Čím vás přesvědčil, že jste mu šel dělat před šesti lety poradce na ministerstvo financí?

Byl to člověk, který měl nějakou vizi, která nebyla až tak odlišná od toho, co jsem si myslel já. Třeba v otázce daní.

* Myslíte konkrétně zavedení EET?

Vezměte si, že návrh kontroly tržeb jsme s kolegy pro ČSSD vypracovali někdy v roce 2002. Ta strana to nikdy neprosadila, vždycky před tím utekli.

* Jak se díváte na aktuální daňovou reformu, která ruší superhrubou mzdu a zároveň ponechává rovnou sazbu 15 procent? Není to trochu asociální, když víc peněz zůstane těm nejbohatším?

Jednoduchou daň mají pouze východní státy, i proto, že prostě nejsou asi schopny ty daně pořádně vybrat. Rovná daň není rozumná věc. Zrušení superhrubé mzdy byla věc kompromisu. Ve vládním prohlášení je totiž napsáno, že se zruší superhrubá mzda a zároveň se nezvýší žádné daně. Možná to bude mít ten efekt, že to posílí koupěschopnost lidí.

* Proč jste před šesti lety odešel z ČSSD?

Oni už mě tam neměli rádi (smích).

Hodně lidí, kterých jsem si vážil, z té strany odešlo. Zůstal jsem tam sám.

Důvodem jsou obecné příčiny. Vládly tam nějaké poměry, které nebyly úplně nejlepší.

V té straně nemůžou vládnout nějací místní kmotři.

* Pracoval jste před Babišem na Úřadu vlády ještě pro premiéra Vladimíra Špidlu. Kdo z nich je lepší?

Babiš. Je takový realista.

* Podílel jste se na personálních změnách v resortu dopravy? Podle informací serveru Zdopravy.cz jste loni vyjednával o změnách v dozorčí radě státního podniku Cendis, následkem čehož byl brzy odvolán šéf firmy.

Podívejte se do jejich výročních zpráv a musí vám být jasné, co se tam dělo.

Ztrátové hospodaření, neexistence základních vnitřních předpisů a další věci.

* Proč jste to ale řešil vy jako ekonomický poradce premiéra?

Tehdejší ministr dopravy Kremlík, s kterým se znám dvacet let ještě z Fondu národního majetku, mě požádal, abych se na to podíval, tak jsem se na to podíval a napsal k tomu nějaký závěr.

* Takže vy jste tu také pro to, abyste poradil nějakému ministrovi, když potřebuje pomoci?

To bylo výjimečné.

* Mě zajímá šíře vašeho záběru. Vy byste klidně mohl být premiérem.

Děláte si ze mě legraci, že? Chápu, že jsem k tomu snadný terč.

* Zajímavé je, že jste nikdy nezastával žádnou exekutivní funkci. Proč?

Lepší je být takhle schován. Někomu by moje angažmá mohlo vadit.

* Myslíte kvůli vašemu působení v KSČ nebo Lidových milicích v osmdesátých letech?

Vidíte, vždyť vy všechno víte, tak proč se mě na to vůbec ptáte?

* Kdyby vám přece jen někdo exekutivní funkci nabídl, tak byste ji odmítl?

Jistěže. On mi ji ale nikdo nenabídne.

Jaroslav Ungerman (68) ?? Vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze a pak pracoval ve Státní plánovací komisi. Z titulu této funkce byl také součástí Lidových milicí. ?? Od mimořádného sjezdu KSČ v prosinci 1989 do listopadu 1990 byl členem kontrolní a revizní komise ÚV KSČ. ?? V lednu 1991, po zániku Státní plánovací komise, byl podnikatelským poradcem. ?? V letech 1992 až 1996 byl členem představenstva společností Stavební geologie - Geotechnika, Sedia Invest Group a Česko-rakouské pojišťovny (nyní Uniqa pojišťovna). ?? Posléze působil také v orgánech Sokolovské uhelné, Transgasu, Unipetrolu a První česko-ruské banky. ?? Pracoval také v Investiční a poštovní bance (IPB), kde nejprve zastával pouze referentské místo, od února 1997 pak převzal funkci ředitele odboru strategie a obchodního plánu. ?? Po pádu IPB se stal členem ČSSD, z níž odešel v roce 2014. ?? V roce 2000 se stal poradcem ministra financí Pavla Mertlíka a poradcem ministra průmyslu Jiřího Rusnoka. Byl také ekonomickým poradcem premiéra Vladimíra Špidly a hospodářským expertem odborů. ?? Od roku 2014 radí Andreji Babišovi, nejprve na ministerstvu financí a od roku 2017 je jeho hlavním ekonomickým poradcem na Úřadu vlády. Zároveň je členem Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Já si myslím, že se Evropa vzpamatuje a uvědomí si, že jádro je důležitý zdroj energie.

O autorovi| Jan novotný, novotnyj@mf.cz