Na Úřadu
vlády byste dnes marně hledali člověka s větší ekonomickou i politickou pamětí
a erudicí, než je Jaroslav Ungerman. Zkušený analytik byl od konce osmdesátých
let snad u všeho podstatného, co se v této zemi stalo. A také měl vždy blízko k
důležitým lidem.
Rozhodně
nepůsobí jako táborový řečník, spíše jako hloubavý úředník. Možná i proto nikdy
neměl ambici působit v exekutivní funkci. Jeho místo je v zákulisí, kde padají
klíčová rozhodnutí o budoucnosti české ekonomiky.
Hlavní
ekonomický poradce premiéra Andreje Babiše má dnes obrovský vliv a uplatňuje ho
například v diskusi o jaderné energii. Ungerman jako člen Stálého výboru pro
stavbu nových jaderných zdrojů při ministerstvu průmyslu a obchodu prosazuje
stavbu nového reaktoru v Dukovanech, který by mohl vzniknout nejdříve do
patnácti let. Jinou alternativu k zajištění energetické nezávislosti podle něj
Česko nemá. „Ta otázka není o tom, jestli se nám to vyplatí. Jiný zdroj, který
pokryje základní potřebu sítě, prostě nenajdete,“ tvrdí.
Proč je zrovna teď nutné investovat
do jaderné energie? Proč musíme tak spěchat, že už letos v prosinci má být vyhlášen
tendr na stavbu nového reaktoru v Dukovanech?
Potřebujeme energii? Potřebujeme. Já myslím, že ten proces začal už v roce 2014, kdy se uvažovalo o dostavbě Temelína. Když se to neustále odkládá, posouvá se i doba dokončení. A já mám pocit, že současné reaktory v Dukovanech prostě nevydrží sloužit déle než do roku 2035. Takže proto jsme se ocitli v časovém presu. Když se podíváte, jaké jsou lhůty pro vydání stavebních povolení, už jste skutečně na hranici toho, začít urychleně něco dělat.
Držíte se roku 2035, kdy podle vás
skončí Dukovany. Ale nehraje v tom roli spíše rok 2040, kdy by Česko mělo
vypnout své uhelné elektrárny? Dukovany se přece mohou ještě modernizovat.
Nemůžeme být pořád takhle nerozhodní. Navíc lze očekávat, že po roce 2035 budeme pod obrovským tlakem z Rakouska i části Evropy, které se jaderná energetika nelíbí. I to je pro nás důležité. Pak bychom totiž už možná žádné další bloky ani spouštět nemohli.
Očekáváte tedy v Evropě v příštích
15 letech masivní ústup od jádra?
Já si
myslím, že se Evropa vzpamatuje a uvědomí si, že jádro je důležitý zdroj
energie. Určitě to nastane v Německu.
Potřebujeme
mít zdroj, který pokrývá základní potřebu sítě. To nezvládne nic jiného než
jádro nebo nějaká jiná tepelná elektrárna, třeba založená na plynu.
Paroplynové elektrárny mají v Česku
velké rezervy. Není právě toto zdroj, který by jednou mohl nahradit jádro?
Zkuste
přijít s tím, že tady někde postavíte velký plynový zdroj o výkonu 500 až 600
MW. Těch lokalit není tolik. Vždy to má navíc nějaké dopady na okolní
prostředí, ať chcete nebo nechcete. Hlukové a další.
Ale to má
jakákoli elektrárna, včetně těch jaderných.
I proto dnes
máte v severních Čechách elektrárny, okolo nichž není nic. Z analýz navíc
vyplývá, že paroplynovou elektrárnu musíte postavit někde u vody, a těch
lokalit není tolik.
Nejste tedy
a priori proti, aby se tu stavěly paroplynové elektrárny nebo aby se
rozšiřovaly solární zdroje…
Paroplynové
elektrárny mají smysl a je nutno s jejich výstavbou počítat. Pokud jde o
soláry, když to nebude ten tunel, kterého jsme tu byli svědky, tak budiž. Ale
solární elektrárny pokrývají jen několik procent energetické spotřeby.
Ale jejich
kapacitu lze klidně zdvojnásobit.
Já si myslím, že bychom měli jít úplně jinou cestou, a to vytvářet přečerpávací elektrárny. Máme pro to skvělé předpoklady. Máme tu Krušné hory, pod tím velká jezera a velký spád. Ale zkuste o tom přesvědčit obyvatele dotčených míst. Navíc naše přečerpávací elektrárny by mohly pracovat v úzké koordinaci s německými zdroji.
A co malé
reaktory? Co když se během příštích pěti let dostaneme k technologii, která nám
umožní tyto malé zdroje energie stavět i v lokalitách, kde to dosud nebylo
možné?
A vy víte,
že už někde tyto malé zdroje fungují? Ano, jeden je v Rusku někde za polárním
kruhem. To je nevyzkoušená technologie, u které bude trvat ještě hodně dlouho,
než o ní bude možné říct, že je zcela bezpečná. A my máme být těmi pokusnými
králíky, na nichž se to bude zkoušet? My tady ve středu Evropy?
Při každém
rozhodování se může stát, že se za pár let objeví něco, co bude lepší. To je
samozřejmě dilema dnešního rozhodování. Možná si někdo myslí, že vezmeme ten
malý reaktor a umístíme ho tady – obrazně řečeno – na předměstí Prahy a nic se
nebude dít.
Tak to se
tedy hodně plete. Když budete uvažovat rozumně, tak dnes máte dvě lokality,
které jsou zaběhlé, kde to funguje a které můžete bez problémů rozšiřovat. Malé
reaktory podléhají stejným povolovacím řízením jako ty velké. Pořád jsou tam
stejné požadavky na bezpečnost, pevnost podloží a tak dále.
Neznepokojují
vás politické konsekvence tendru na tak velký jaderný zdroj? Hlásí se do něj
Rusové i Číňané, kteří jsou podle materiálu bezpečnostní komunity, jenž vláda
schválila letos v dubnu, z hlediska bezpečnosti naší země nejproblematičtější.
Jsme schopni zaplatit tu cenu, že celý tendr bude z hlediska zahraniční
politiky tolik problémový?
Plyn také
musíte odněkud dovážet. Buď z Ruska, nebo z Ameriky. Podívejte se, jak roste
spotřeba plynu v Evropě. Nizozemsko bylo ještě před deseti lety vývozcem plynu,
dnes těží jen pro sebe. Mají tam spotřebu až tři tisíce kubíků na obyvatele, my
spotřebujeme zhruba tisíc kubíků. Navíc americká spotřeba plynu poroste,
protože budou nahrazovat jádro plynem, ale svým vlastním. Česko musí své
energetické zdroje diverzifikovat.
Setkal jste
se někdy s někým, kdo by zastupoval případné uchazeče v tom tendru?
Ne,
nesetkal. Časem možná přijde nějaká delegace.
Komu z nich
fandíte?
Vždycky
tomu, kdo dá nejlepší nabídku a kdo bude nejspolehlivější. Pokud někdo někoho
předem vyřadí, bude to jeho zodpovědnost. Jde jen o to, aby se tito lidé dožili
důsledků svého rozhodnutí.
Pojďme se podívat blíže na financování nového dukovanského reaktoru. Co když půjčka ČEZ od českého státu u Evropské komise narazí jako nedovolená podpora soukromé firmě? Co byste pak panu premiérovi doporučil?
Já můžu říct jen svůj vlastní názor. Můžete to vyřešit tím, že vytvoříte státní firmu a té pak tu půjčku dáte.
Není
založení státní firmy krokem k rozdělení ČEZ, které navrhoval šéf firmy Daniel
Beneš? Na část státní, která by se věnovala jádru, a na akciovou společnost,
která by se zabývala obnovitelnými zdroji? Byl byste pro takové rozdělení?
To závisí na
podmínkách. Lze to udělat tak, že bychom do státní společnosti převedli firmy,
které se zabývají přípravou nových jaderných zdrojů. To můžete udělat poměrně
jednoduše. Pokud se po rozhodnutí Evropské komise ukáže, že je to nezbytné, tak
se to udělá. V případě, že by se rozdělila celá firma, bylo by to mnohonásobně
složitější.
Když si
vezmeme celkové náklady na stavbu tohoto jaderného zdroje, které se teď
odhadují na 160 miliard, ale nakonec z toho může být klidně dvojnásobek,
vyplatí se to?
Nikdo neví,
kolik bude stát elektřina za 15 let. A nejde to oddělit od té strategické
otázky, od toho, jak být nezávislý. Otázka není o tom, jestli se nám to
vyplatí. Jiný zdroj prostě nenajdete.
Nemusíme
přece tolik elektřiny vyvážet. Jsme jedni z největších vývozců elektřiny v
Evropě.
Za to nám
ale okolní země slušně platí. Co by Rakušané dělali bez naší elektřiny?
Kdybychom ten zdroj pak neměli, elektřinu bychom nikde nekoupili. Za pár let
takové přebytky mít nebudeme.
Vedete tyto
debaty o jaderné energii přímo s premiérem v rámci vaší pozice na Úřadu vlády?
Ano. Ale já vám tady říkám své názory. Jestli je pan premiér zcela sdílí, to si vůbec netroufám tvrdit.
| Jaroslav Ungerman (68) |
| • Vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze a pak pracoval ve Státní plánovací komisi. Z titulu této funkce byl také součástí Lidových milicí.
• Od mimořádného sjezdu KSČ v prosinci 1989 do listopadu 1990 byl členem kontrolní a revizní komise ÚV KSČ. • V lednu 1991, po zániku Státní plánovací komise, byl podnikatelským poradcem. • V letech 1992 až 1996 byl členem představenstva společností Stavební geologie - Geotechnika, Sedia Invest Group a Česko-rakouské pojišťovny (nyní Uniqa pojišťovna). • Posléze působil také v orgánech Sokolovské uhelné, Transgasu, Unipetrolu a První česko-ruské banky. • Pracoval také v Investiční a poštovní bance (IPB), kde nejprve zastával pouze referentské místo, od února 1997 pak převzal funkci ředitele odboru strategie a obchodního plánu. • Po pádu IPB se stal členem ČSSD, z níž odešel v roce 2014. • V roce 2000 se stal poradcem ministra financí Pavla Mertlíka a poradcem ministra průmyslu Jiřího Rusnoka. Byl také ekonomickým poradcem premiéra Vladimíra Špidly a hospodářským expertem odborů. • Od roku 2014 radí Andreji Babišovi, nejprve na ministerstvu financí a od roku 2017 je jeho hlavním ekonomickým poradcem na Úřadu vlády. Zároveň je členem Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. |
Myslíte, že
jste ho v otázce jaderné energie nějak ovlivnil?
Od začátku
se naše názory vyvíjejí paralelně.
Proč jste
přijal nabídku pana Babiše stát se jeho ekonomickým poradcem?
Už jsme
spolupracovali delší dobu. Takže to nějak vyplynulo.
Čím vás
přesvědčil, že jste mu šel dělat před šesti lety poradce na ministerstvo
financí?
Byl to
člověk, který měl nějakou vizi, která nebyla až tak odlišná od toho, co jsem si
myslel já. Třeba v otázce daní.
Myslíte
konkrétně zavedení EET?
Vezměte si, že návrh kontroly tržeb jsme s kolegy pro ČSSD vypracovali někdy v roce 2002. Ta strana to nikdy neprosadila, vždycky před tím utekli.
Jak se
díváte na aktuální daňovou reformu, která ruší superhrubou mzdu a zároveň
ponechává rovnou sazbu 15 procent? Není to trochu asociální, když víc peněz
zůstane těm nejbohatším?
Jednoduchou
daň mají pouze východní státy, i proto, že prostě nejsou asi schopny ty daně
pořádně vybrat. Rovná daň není rozumná věc. Zrušení superhrubé mzdy byla věc
kompromisu. Ve vládním prohlášení je totiž napsáno, že se zruší superhrubá mzda
a zároveň se nezvýší žádné daně. Možná to bude mít ten efekt, že to posílí
koupěschopnost lidí.
Proč jste
před šesti lety odešel z ČSSD?
Oni už mě
tam neměli rádi (smích). Hodně lidí, kterých jsem si vážil, z té strany odešlo.
Zůstal jsem tam sám. Důvodem jsou obecné příčiny. Vládly tam nějaké poměry,
které nebyly úplně nejlepší. V té straně nemůžou vládnout nějací místní kmotři.
Pracoval
jste před Babišem na Úřadu vlády ještě pro premiéra Vladimíra Špidlu. Kdo z
nich je lepší?
Babiš. Je
takový realista.
Podílel jste
se na personálních změnách v resortu dopravy? Podle informací serveru
Zdopravy.cz jste loni vyjednával o změnách v dozorčí radě státního podniku
Cendis, následkem čehož byl brzy odvolán šéf firmy.
Podívejte se do jejich výročních zpráv a musí vám být jasné, co se tam dělo. Ztrátové hospodaření, neexistence základních vnitřních předpisů a další věci.
Proč jste to
ale řešil vy jako ekonomický poradce premiéra?
Tehdejší
ministr dopravy Kremlík, s kterým se znám dvacet let ještě z Fondu národního
majetku, mě požádal, abych se na to podíval, tak jsem se na to podíval a napsal
k tomu nějaký závěr.
Takže vy
jste tu také pro to, abyste poradil nějakému ministrovi, když potřebuje pomoci?
To bylo
výjimečné.
Mě zajímá
šíře vašeho záběru. Vy byste klidně mohl být premiérem.
Děláte si ze
mě legraci, že? Chápu, že jsem k tomu snadný terč.
Zajímavé je,
že jste nikdy nezastával žádnou exekutivní funkci. Proč?
Lepší je být
takhle schován. Někomu by moje angažmá mohlo vadit.
Myslíte
kvůli vašemu působení v KSČ nebo Lidových milicích v osmdesátých letech?
Vidíte,
vždyť vy všechno víte, tak proč se mě na to vůbec ptáte?
Kdyby vám
přece jen někdo exekutivní funkci nabídl, tak byste ji odmítl?
Jistěže. On
mi ji ale nikdo nenabídne.
