ALOIS BERAN, ALWAS MATY : Krátce po revoluci velmi rychle vzniklo přibližně 500 bezpečnostních agentur. „Podnikání v nynější době je mnohem složitější než v našich začátcích,“ vzpomíná Alois Beran na počátek 90. let, kdy se společníkem Antonínem Matyáskem nejprve jako fyzické osoby začali podnikat v oblasti bezpečnostních služeb.
ALOIS BERAN, ALWAS MATY :
Krátce po revoluci velmi rychle vzniklo přibližně 500 bezpečnostních agentur. „Podnikání v nynější době je mnohem složitější než v našich začátcích,“ vzpomíná Alois Beran na počátek 90. let, kdy se společníkem Antonínem Matyáskem nejprve jako fyzické osoby začali podnikat v oblasti bezpečnostních služeb. V roce 1992 založili společnost s ručením omezeným. Zpočátku se firma Alwas Maty zaměřovala především na fyzickou ostrahu průmyslových objektů. Strážila například pražskou Orionku nebo vysočanskou Pragovku.
Společnost Alwas Maty je ryze českou firmou bez zahraničního kapitálu. Podle Aloise Berana ale nechybělo mnoho ke spojení s nejmenovanou německou firmou. „Vzájemně jsme se vyhledali s německým investorem, dohodli se na spolupráci a dokonce podepsali smlouvy,“ vypráví Beran. Nakonec ale z fúze sešlo. Německý investor totiž zkrachoval. Alwas Maty má nyní přes dvě stovky zaměstnanců a vedle Prahy působí i v dalších městech.
KVALITOU A BONUSY VSTŘÍC ZÁKAZNÍKŮM
„Získávání klientů bez uplácení je čím dál složitější,“ tvrdí Beran. Právě rostoucí konkurence donutila firmu postupně rozšířit portfolio služeb. „Časem jsme se přeorientovali na poskytování komplexních bezpečnostních služeb,“ říká. K fyzické ostraze tak během doby přibyly poskytování osobní ochrany, převoz cenin nebo montáže zabezpečovací techniky.
Jednou z mála oblastí, které se firma vyhýbá, je podle Berana vymáhání pohledávek. „To zákon v Česku špatně upravuje. Protože se chceme vyhnout konfliktu s ním, neposkytujeme je,“ vysvětluje Beran.
Stále tvrdší konkurence však nepřinesla pouze nutnost nabízet komplexnější služby. Velké množství konkurenčních firem navíc tlačí na ceny. „Zákazníci berou zajištění bezpečnosti jako nutné zlo. Proto vznášejí největší nároky za nejnižší ceny,“ vysvětluje Beran. Navíc často požadují vysokou odpovědnost agentury za vzniklé škody, aniž by umožnili zajistit potřebné podmínky.
Pro další snižování cen už podle Berana není prostor. Některé z firem se proto uchylují k různým fintám. „Běžnou praxí je například najímání invalidů na pozice strážců,“ dává příklad Beran. „U některých firem je poměr invalidů na počtu zaměstnanců i více než poloviční.“ Agentura díky tomu získá daňové výhody od státu. A právě to jí umožňuje nabízet nižší ceny. „Jistě si ale dovedete odpovědět, zda je invalidní důchodce schopen pořádně zastávat práci strážného,“ upozorňuje.
Společnost Alwas Maty se snaží jít jinou cestou. „Soustřeďujeme se na kvalitní řešení vlastních zakázek, a ne na konkurenci,“ tvrdí Beran. Proto dbá na výběr zaměstnanců a jejich proškolování. Dělá také kontroly a sankcionuje porušování povinností.
Trh donutil Alwas Maty poskytovat bonusové služby. Když si tedy objednáte fyzickou ostrahu objektu, dostanete například jako bonus zdarma elektronické střežení budovy.
POZOR NA AGENTY KONKURENCE
Jako další metody konkurenčního boje v oblasti bezpečnostních agentur označuje Alois Beran také pokusy o přetahování kvalitních zaměstnanců. Lidí vhodných pro práci detektiva nebo ostrahy je totiž málo.
Protože si jeho firma nemůže dovolit udržet zaměstnance licitováním o platu, snaží se Beran zajistit těm nejlepším hlavně kvalitní zázemí. „Důležité je taky chování šéfů k zaměstnancům,“ upozorňuje Beran. „Proto zastávám názor, že je lepší čtyřikrát pochválit než jednou pokárat,“ dodává. Někteří zaměstnanci podle Berana ve firmě vydrželi i více než deset let.
Zřejmě nejdrsnější praktikou konkurenčního boje je „nastrčení“ zaměstnance do konkurenční firmy. „Odhalili jsme případy, kdy do naší firmy nastoupil zaměstnanec, ve skutečnosti ovšem od konkurence. Ten pak měl za úkol způsobovat problémy zevnitř,“ tvrdí Beran. „Máme ale metody jak i takový nekalý boj odhalit.“