Dotační miliardy byly tuzemských prasatům k ničemu. Pomohla až genocida jejich druhu na opačném konci planety.
Příroda si poradí nejlépe sama, zní oblíbený argument ekologů vůči nepřiměřené snaze člověka kontrolovat chod věcí. Na nic jiného nepasuje poučka aktuálně lépe než na trh s vepřovým.
Skomírající byznys, kde výkupní cena pokrývající výrobní náklady léta platila za nejvyšší dosažitelný úspěch, se v posledních měsících začíná zvedat ode dna. Za kilo vepřové krkovice zaplatili spotřebitelé v srpnu v průměru 131,36 koruny. Loni ve stejném měsíci to bylo o sedm korun méně a obvykle se ceny v končící dekádě nepřehouply přes 120 za kilo, spíše byly hluboko pod tím.
Evidentně přitom obchodníci nezneužívají nákupního apetitu Čechů k vylepšení vlastních marží na úkor jejich peněženek, nebo aspoň ne ze sta procent. I oslovení chovatelé, kteří jsou po létech skomírání sektoru hodně skeptičtí, opatrně přiznávají, že situace se opravdu začíná zlepšovat.
Omezili byste kvůli rostoucí ceně masa jeho spotřebu?
Roste totiž i cena jatečně upravených těl vepřového (JUT), hodnota používaná k monitoringu výkupních cen. Ta podle dat Státního zemědělského intervenčního fondu atakuje hranici 45 korun, ještě počátkem roku byla o deset korun níž. Výše byla v posledních čtyřech letech pouze na začátku léta 2017, kdy se v Česku poprvé objevil africký mor prasat. Jakmile se však podařilo veterinářům dostat chorobu pod kontrolu, začala zase strmě klesat.
Tentokrát by se mohla na této úrovni udržet déle. Příčinou růstu cen totiž není uzavření prasečáku v Letech u Písku, jak se snažil lidem namluvit předseda komunistů Vojtěch Filip, ale opět prasečí mor. Ne však v Česku, nýbrž v Číně. Říše středu likviduje ohrožené chovy po milionech, a kvůli nedostatečné domácí nabídce stahuje zásoby masa z celého světa. Na rozdíl od Česka to přitom nevypadá, že se Číně podaří mor vymýtit nebo aspoň dostat na únosnou mez příliš rychle.
České republika se na zásobování Číny nepodílí. Navzdory tomu, že Miloš Zeman navštěvuje zemi prakticky ob týden a ještě častěji vyzdvihuje přednosti vzájemné spolupráce, je export vepřového do asijské mocnosti prakticky nulový. Z vysávání světového trhu a následného globálního růstu cen však profitují i domácí chovatelé.
Připomeňme, že stát (nikoliv EU) nasypal tuzemským chovatelů vepřů v posledních letech miliardy na nejrůznějších dotacích. Ty většinou maskoval jako příspěvek na zlepšení životních podmínek zvířat, to však byl jen argument pro Brusel, aby podpora prošla. Ve skutečnosti šlo právě o to přilepšit stěží přežívajícím chovatelům. Před pár dny ministerstvo zemědělství oznámilo, že letos půjde na zlepšení pohody z národních zdrojů asi 880 milionů korun, z toho zhruba 250 milionů na vepře.
Jak přitom nedávno upozornil Národní kontrolní úřad, vyplacené peníze nevedly absolutně k ničemu, stavy prasat v Česku se dál strmě propadaly bez ohledu na to, zda z dotačního kohoutu kapalo nebo ne. Zlepšení přinesl právě až africký mor v Číně. Vítejte v globalizovaném světě.
Čtěte další texty Jana Brože
