Začala platit nová úprava splatnosti závazků a úroků z prodlení mezi podnikateli navzájem a podnikateli a veřejnými zadavateli
Dne 1. 7. 2013 nabyl účinnosti zákon č. 179/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Hlavním důvodem této změny byla povinnost České republiky jako členského státu Evropské unie implementovat do svého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady EU 2011/7/EU z 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích.
Cílem uvedené směrnice EU a potažmo i nové právní úpravy obchodního zákoníku je přinést další mechanismy na zlepšení morálky, na ochranu malých a středních dodavatelů zboží a služeb a na zamezení neodůvodněného prodlení s platbami ze strany velkých odběratelů zboží a služeb, což má negativní dopad na likviditu a zapříčiňuje druhotnou platební neschopnost dodavatelů. Ustanovení § 340 obchodního zákoníku nově upravuje podmínky splatnosti cen za dodávku zboží nebo poskytnutí služeb (či za závazek dodat zboží či poskytnout služby), a to zvlášť pro vztahy mezi podnikateli týkající se jejich podnikatelské činnosti, a zvlášť pro vztahy, kde je dlužníkem veřejný zadavatel.
Splatnost nad 60 dní jen výjimečně V případě vztahů mezi podnikateli je stanovena základní splatnost cen za dodávku zboží nebo poskytnutí služeb na 30 dní. Tato lhůta může být ve smlouvě libovolně prodloužena, avšak 60 dní může přesáhnout pouze v případě, že to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Poměrně vágní pojem „hrubě nespravedlivé“ je nutné vykládat v souladu s článkem 7 směrnice č.
2011/7/EU tak, že se zohlední všechny okolnosti případu, a to zejména jakékoli hrubé porušení poctivých obchodních zvyklostí v rozporu s dobrou vírou a poctivým obchodním stykem, povaha zboží a služeb, jakož i skutečnosti, zda má dlužník objektivní důvody odchýlit se od uvedené lhůty splatnosti.
I v případě, že je dlužníkem veřejný zadavatel, činí doba splatnosti 30 dní. Delší dobu splatnosti však lze sjednat pouze v případě, že je to odůvodněno povahou závazku, avšak v žádném případě nesmí doba splatnosti přesáhnout 60 dní. Delší doba splatnosti může být odůvodněna povahou závazku například tehdy, pokud si smluvní strany poskytují vzájemné plnění, přičemž subjekt, který není veřejným zadavatelem, má sjednanou lhůtu splatnosti svých peněžitých závazků delší než 30 dní a zároveň z objektivních důvodů je v zájmu obou smluvních stran, aby lhůty splatností vzájemných závazků byly shodné. V případě veřejného zadavatele je dále v ustanovení § 340 odst. 6 obchodního zákoníku uvedeno, že den doručení faktury (nebo jiné výzvy obdobné povahy) nesmí být předmětem smluvního ujednání mezi věřitelem a dlužníkem. Účelem tohoto ustanovení je pravděpodobně snaha zamezit obcházení stanovené lhůty splatnosti tím, že by si smluvní strany sjednaly pozdní datum doručení faktur, od kterého teprve začne běžet lhůta splatnosti. V této souvislosti si dovoluji podotknout, že faktura jako daňový doklad musí být dle ustanovení § 28 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, vystavena do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění.
Úroky z prodlení a náhrada nákladů Novela obchodního zákoníku se dále dle požadavku uvedené směrnice dotýká i zákonných úroků z prodlení. Došlo ke zvýšení úroku z prodlení o jeden procentní bod, takže od 1. 7. 2013 odpovídají úroky z prodlení roční výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o osm procentních bodů namísto původních sedmi.
Dále bylo v ustanovení § 369 obchodního zákoníku doplněno právo věřitele požadovat vedle úroků z prodlení i úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády. Výše minimálních nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky činí v současné době 1200 korun.
Závěrem je zapotřebí upozornit, že jakákoli dohoda odchylující se od předmětných ustanovení obchodního zákoníku, jakož i dohoda o výši úroku z prodlení, která je vůči věřiteli hrubě nespravedlivá, je dle ustanovení § 343a obchodního zákoníku neplatná. Za hrubě nespravedlivé jsou přitom považovány bez dalšího dohody, které zcela vylučují úrok z prodlení. Dohody, které vylučují náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, se považují za hrubě nespravedlivé v případě, že se neprokáže opak. Neplatnosti se přitom může kromě účastníků smlouvy dovolat i právnická osoba založená s cílem hájit zájmy podnikatelů.
Došlo ke zvýšení úroku z prodlení o jeden procentní bod, takže od 1. 7. 2013 odpovídají úroky z prodlení roční výši reposazby stanovené ČNB zvýšené o osm procentních bodů.
